Poradenství 

Jak efektivně financovat výzkum a vývoj

Objem peněz, které mají české podniky na podporu svých rozvojových aktivit z veřejných zdrojů k dispozici od letoška do roku 2027, překonává částky na stejnou činnost z období 2014–2020 i 2007–2013. Nejvíc bude určeno na podporu takzvaných zelených projektů určených k naplňování evropské strategie Green Deal k dosažení klimatické neutrality a na podporu výzkumu a vývoje.

Základními nástroji k zajištění hospodářského růstu a zvyšování produktivity ekonomik jsou výzkum, vývoj a inovace. Ukazuje se, že výzkum, vývoj a přidaná hodnota z nich plynoucí jsou tím důležitější, čím vyspělejší je ekonomika dané země. Není náhodou, že úspěšné ekonomiky jako Jižní Korea, Japonsko, USA, Německo či Skandinávie jsou zároveň premianty v ukazatelích intenzity výzkumu a vývoje.

Také v Česku si uvědomujeme, jak důležitou roli pro celkovou ekonomickou situaci země představují právě investice do výzkumu a vývoje. Za posledních deset let se výdaje do těchto složek byznysu více než zdvojnásobily. V roce 2020 pak mírně převýšily dosud rekordní rok 2019 a dosáhly více než 113 miliard korun. Ve vztahu k HDP zůstaly o pouhou setinu pod hranicí dvou procent.

To je sice méně než cílová tříprocentní meta avizovaná v prohlášeních vlády, je to však hodnota již srovnatelná s průměrem EU27, který je někde nad dvěma procenty. V žebříčku zemí unie je Česko podle tohoto ukazatele desáté.

Významný je nejen objem podpory, ale i podmínky

Téměř dvě třetiny výdajů na vývoj (loni 69,1 miliardy Kč) se v Česku vynakládají v soukromých podnicích. Zbytek připadá zejména na veřejné vysoké školy a Akademii věd ČR. Ze státního rozpočtu šlo v roce 2020 do dané oblasti 38,6 miliardy korun. Nejrychleji rostoucím oborem podle objemu výzkumu a vývoje byly, nikoliv překvapivě, informační a komunikační technologie.

Výzkum a vývoj nových produktů, procesů nebo služeb je v soukromých podnicích určitým druhem technického a ekonomického rizika, protože takto investované peníze se nemusí vrátit. Snížení tohoto rizika a motivace ke zvýšení intenzity výzkumu a vývoje je cílem finanční podpory z veřejných zdrojů, která je v nějaké podobě přítomna v hospodářském prostředí naprosté většiny zemí. Podíl státní podpory na výdajích podniků mířících do výzkumu se v Česku nyní pohybuje okolo 12 %. Toto číslo se i napříč vyspělými státy velmi liší, od cca 3,3 % v Dánsku, 10,4 % v USA až po více než 25 % ve Francii, Velké Británii nebo Itálii.

Z pohledu podniků je nicméně klíčový nejen objem podpory, ale také její dostupnost, stabilita a transparentnost podmínek, za jakých je přidělována nebo na ni vzniká nárok. Vyplynulo to i z posledního průzkumu prováděného společností Deloitte v celém regionu střední Evropy.

Podpora jde z domácích i unijních zdrojů

Nástroje veřejné podpory, které mohou pomoci ke zvýšení podílu výdajů vynakládaných na výzkum a vývoj, lze rozdělit na dva základní typy: přímou ve formě dotací a nepřímou ve formě daňového odpočtu či investiční pobídky. Přestože neexistuje v jednotlivých státech jednotný model podpory, využívá většina členů EU kombinaci těchto základních nástrojů.

V přímé podpoře jsou finanční dotace poskytovány přímo příjemci, tedy podnikatelským či jiným subjektům, jako jsou například vysoké školy. K dispozici jsou dotace jak z národních zdrojů, tak i z evropských.

V případě národních zdrojů se u podpory podnikatelských subjektů jedná zejména o programy zastřešované ministerstvem průmyslu a obchodu či Technologickou agenturou ČR.

Peníze z evropských zdrojů lze dále dělit. Jednu skupinu představují takové, které Česko dále přerozděluje pomocí jednotlivých ministerstev v jejich operačních programech. Příkladem je třeba Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost či jeho nástupce Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost v gesci ministerstva průmyslu a obchodu. Druhou skupinou jsou dotaze rozdělované přímo z Bruselu, například programy Horizont 2020 a na něj navazující Horizont Evropa.

Podle typu dotačního programu se výše dotace pohybuje zpravidla od 25 % až do plných 100 % nákladů. Záleží na typu aktivity, spolupráci s dalšími subjekty či velikosti podniku.

Nepřímou podporou pak jsou investiční pobídky a daňový odpočet na podporu výzkumu a vývoje. Ten umožňuje podnikům snížit základ daně o vybrané náklady vynaložené na realizaci výzkumných či vývojových aktivit, což v konečném důsledku představuje úsporu 19 % (aktuální sazba korporátní daně z příjmu právnických osob) z takto vynaložených nákladů. Výhodnost tohoto odpočtu spočívá také v jeho možném využití během následujících až tří let v případě nedostatečně velkého základu daně. Do odpočtu lze zahrnout 100 % či v případě meziročního nárůstu až 110 % výdajů vynaložených na řešení výzkumných či vývojových projektů.

Orientovat se v typech podpory není snadné

Investiční pobídky pak představují další možnost získat podporu na investice do dlouhodobého hmotného či nehmotného majetku. V případě podpory výzkumu a vývoje se bavíme o investiční pobídce zaměřené na podporu takzvaných technologických center. Lze podpořit jak zakládání, tak rozšiřování vývojových kapacit (rozšíření stávajících výrobních kapacit bude od roku 2022 podpořeno pouze u malých a středních podniků, u velkých pouze v některých regionech). Výše podpory se liší podle regionální mapy podpory, která od příštího roku dozná dalších změn, nejen co se týče rozdělení regionů, ale zejména také samotné výše podpory poskytované v jednotlivých regionech.

Každá z uvedených forem podpory má svá specifika a nelze obecně doporučit vždy jen jednu z nich pro určitý typ projektů. Pokaždé je nezbytné zvážit jednotlivé výhody a nevýhody, a to individuálně pro každý projekt a každou společnost. Mezi aspekty ke zvážení, které ovlivňují rovněž výši podpory, patří zejména:

  • administrativní náročnost daného typu podpory v souvislosti s mírou podpory,
  • místo realizace projektu,
  • možnost spolupráce na projektu s dalšími subjekty,
  • způsob nakládání s výsledkem činností výzkumu a vývoje,
  • časový výhled pro realizaci podporované aktivity,
  • závislost realizace projektu na veřejné podpoře,
  • načasování financování
  • a další.

Zvážit uvedené aspekty by měl každý zájemce o podporu vždy před tím, než se společnost rozhodne některou z popisovaných forem čerpat, či je dokonce vzájemně kombinovat. Je potřeba posoudit jak výhody a nevýhody, tak i rizika a přínosy jednotlivých typů podpory. Orientovat se v podmínkách pro získání podpory je složité a mnoho žadatelů proto využívá služeb poradců specializujících se na jednotlivé oblasti, kteří umí poradit, jak vhodnou podporu vybrat a jak ji získat, a dokážou pomoci při realizaci projektu.

Článek vyšel dne 25. listopadu 2021 v týdeníku Ekonom (č. 48/2021).

Podpora výzkumu a vývoje Dotace a investiční pobídky

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right