Odpověď je nasnadě: je to kultura tradičních firem. V praxi to pak vypadá následovně:

Odmítání zodpovědnosti

• Nikdo se nestará o samotný proces schůzky. Spousta účastníků je na schůzce zbytečně. Většina neví, co je jejím cílem, k čemu má směřovat, co si z ní odnést. Kdo a z jakého důvodu se schůzky účastní? Jaká je jeho role?

Přílišná ohleduplnost

• Přehlíží se opravdové problémy, protože není taktní o nich mluvit nahlas. Byť jsou často známým tajemstvím. Schůzka se tak točí v začarovaném kruhu. Pořád to samé. A dokola.

Chybí odvaha si hrát

• Strach z prohry a selhání nás nabádá k využívání bezpečných cest a vzorců. Přestáváme zkoušet, testovat, inovovat. Posouvat se skutečně dopředu. Sami se bojíme projevit ze strachu, že budeme vypadat hloupě a nekompetentně.

Jsme sólisti

• Vytrácí se společný úspěch. Ego a nezdravá ambice nás nutí zvítězit nad ostatními. I když máme společný cíl. Pocit být podepsaný pod úkolem či projektem je víc než týmový duch.

A řešení? Pro efektivní a smysluplnou práci ve skupině vnášíme do našich projektů několik jednoduchých prvků. Nastavit očekávání, pravidla, role. Nabourat současnou atmosféru a dát schůzce jasný kontext a strukturu. Přitom stačí 4 základní komunikační nastavení. Tady jsou:

1. Facilitace: kdo schůzku řídí a posouvá ji dopředu? Kdo zajistí, že diskuze zbytečně nezaběhne mimo téma?
2. Ambice: klíčové je naprosto čitelně nasdílet všem účastníkům, jaký je účel schůzky, do jakého širšího rámce zapadá.
3. Očekávání: Co se musí stát, aby nás schůzka skutečně posunula? Co by mělo být jejím výsledkem?
4. Role: vysvětlení jednotlivých zodpovědností a očekávání od účasti všech na schůzce…

Zároveň je potřeba tato obecná pravidla podpořit principy, které dají účastníkům „povolení“ k tomu, aby se chovali jinak. Nabídnout jim nové možnosti, podpořit jejich odvahu a podepřít ji ospravedlněním.

Manifesto „Don’t play nice“ 

Nabádá k maximální otevřenosti, k odvaze pojmenovat konkrétní kostlivce ve skříni. Pomáhá nechodit kolem horké kaše a vyčistit vzduch.

Manifesto „Check you edge“

Pokud chceme dosáhnout opravdového posunu, musíme jít až na dřeň. Podívat se za hranici našich možností. Nevytvářet příjemné řešení, ale efektivní a funkční. Čím větší odvahu budeme mít, čím dál zajdeme, tím větší efekt společné řešení bude mít.

Manifesto „Silent you cynic“

Názory ostatních nás můžou obohatit, otevřít nám další kontexty a úhly pohledu, o kterých jsme nevěděli. Proto je potřeba být otevření názorům a nápadům ostatních. I když jsou proti tomu, co si sami myslíme.

Ano, je to jen pár komunikačních pravidel. Bolestivých. Budete si na ně dlouho zvykat, učit se s nimi správně zacházet, ale časem přinesou úspěch. Výrazný posun dopředu.

Nevíte si s tím vším rady? Obraťte se na náš Deloitte NEXT tým, který nakopne váš byznys i projekty správným směrem.