Navzdory těmto předpokladům poplatníci a odborná veřejnost již delší dobu upozorňují na skutečnost, že jsou odpočty zatíženy nadměrnou administrativní náročností, daňové kontroly se vyznačují striktním, zdlouhavým a formalistickým přístupem správců daně. Sporné oblasti jsou často rozhodovány až v rámci soudních řízení, a mnohdy překvapivé závěry judikatury posledních let pak jen dotváří prohlubování právní nejistoty daňových poplatníků. V konečném důsledku tak může docházet k přesunu jejich vývojových týmů do zemí s vyšší podporou těchto aktivit, ke zpomalování ekonomické transformace České republiky a snižování její konkurenceschopnosti v porovnání s ostatními státy.

Úvod do problematiky odpočtu na výzkum a vývoj

Hodlá-li poplatník odečíst náklady vynaložené na VaV od základu daně, oznámí tuto skutečnost správci daně. V oznámení uvede název projektu VaV vystihující jeho obecné zaměření a následně k takto oznámenému záměru vypracuje projektovou dokumentaci. Tou se rozumí souhrnný dokument, který obsahuje taxativně vyjmenované náležitosti, jako je např. oznámený název projektu, doba řešení projektu, cíle projektu, předpokládané výdaje na jeho řešení apod. Při tom platí, že od základu daně lze odečíst náklady vynaložené na VaV ode dne podání oznámení za předpokladu, že je projektová dokumentace vypracována a schválena ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání.

V posledních letech se ukazuje, že právě projektové dokumentace jsou v rámci daňových kontrol odpočtů na VaV nejčastěji sporovanou oblastí. Navzdory tomu, že zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů („ZDP“) vymezuje náležitosti projektové dokumentace jen velmi obecně, správci daně nekontrolují jen samotnou existenci obsahových náležitostí v projektové dokumentaci, ale vyjadřují se i k jejich dostatečnosti či míře detailu. Uspokojení subjektivních představ správců daně na obsahovou dostatečnost přitom může být pro poplatníky mnohdy obtížně naplnitelné.

Praxi finanční správy při kontrolách odpočtů na VaV přitom již historicky kritizoval i Nejvyšší správní soud („NSS“) poté, kdy se prokázalo, že úředníci provádějící daňové kontroly byli motivováni tzv. cílovými odměnami. Ty byly po určité období přiznávány zaměstnancům státní správy podílejících se na ověřování uplatnění odpočtů za podmínky, že částka jimi sníženého uplatněného odpočtu byla alespoň 2,5 mil. Kč.

Odpočet na výzkum a vývoj optikou vybrané judikatury

Níže uvádíme přehled několika posledních rozsudků týkajících se odpočtu na VaV, které jsou zaměřeny na dvě z obsahových náležitostí projektové dokumentace, a to na (1) cíle projektu a na (2) způsob kontroly a hodnocení projektu. Tyto náležitosti vnímáme v posledních letech jako správcem daně nejčastěji sporované.

Než si ale na rozsudcích budeme demonstrovat složitosti, s kterými se musejí poplatníci potýkat, nejprve si uveďme, co k těmto dvěma obsahovým náležitostem uvádí příslušné ustanovení § 34c ZDP.

Podle něj, mimo jiné, projektová dokumentace obsahuje:

• cíle projektu, které jsou dosažitelné v době řešení projektu a vyhodnotitelné po jeho ukončení;
• způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků prováděných ode dne podání oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje.

Pokud by poplatníka zajímalo, co si představit pod takto stroze definovanými požadavky, ZDP mu již další vodítko neposkytne. Dokonce ani Pokyn č. MF-17 k jednotnému postupu při uplatňování ustanovení § 34 odst. 4 a 5 ZDP a ani další legislativní zdroje žádné další upřesnění neobsahují. Lze tak dovodit, že záměrem zákonodárce bylo nechat v gesci poplatníka, jakým konkrétním způsobem vymezí v projektových dokumentacích cíle projektu a způsob kontroly a hodnocení projektu.

O to překvapivější pak mohou být pro poplatníky závěry daňových kontrol a rozhodnutí soudů. Níže je přehled požadavků správců daně, Odvolacího finančního ředitelství („OFŘ“) a vybraných rozsudků k oběma diskutovaným náležitostem. Kde to bylo možné, je uveden i příklad konkrétního cíle a způsobu kontroly a hodnocení postupu řešení tak, jak si ho poplatník ve svém projektu stanovil.

Rozsudek NSS ze dne 22. 6. 2023, č. j. 10 Afs 16/2021-74 a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 1. 2021, č. j. 52 Af 35/2020-87

Cíle projektu

• Poplatník si v projektu stanovil cíl následujícím způsobem: „Náhrada vybraných surovin vhodnou druhotnou surovinou za účelem dosažení nižší surovinové ceny při zachování všech předepsaných vlastností. Projekt bude zaměřen na produkty pro zateplovací systémy řady Prince Color Z 301.“
• Podle rozsudku je nutné cíl projektu VaV zformulovat dostatečně jasně, aby bylo zřejmé, v čem daňový subjekt spatřuje prvek novosti, resp. prvek odstranění technické nejistoty, v čem se řešení odlišuje od současného stavu a jaký bude jeho přínos.
• Z uvedených cílů dle soudu nelze zejména dovodit, čeho má být konkrétně dosaženo, není v nich uveden popis aktuálního stavu v dané oblasti, důvod pro změnu tohoto stavu a jakým konkrétním postupem má být této žádoucí změny dosaženo.

Způsob kontroly a hodnocení projektu

• Poplatník si v projektu stanovil způsob kontroly a hodnocení projektu následujícím způsobem: „Společnost BASF Stavební hmoty Česká republika s. r. o. se řídí vnitřními procedurami tak, aby zabezpečila, že vývoj nových produktů je realizován strukturovaným a plánovaným způsobem. Aktivity společnosti v oblasti VaV jsou vždy realizovány v ohraničených projektech s dokumentační podporou. Vývojový cyklus je rozdělen na etapy: návrh projektu, výběr a zajištění vzorků vhodných surovin, příprava laboratorních receptur a jejich zkoušky, ověření laboratorních zkoušek poloprovozní, popř. zaváděcí výrobou, případné přepracování návrhu receptury, realizace projektu ve výrobě a kontrola kvality.“
• Podle rozsudku je povinností daňového subjektu, aby v projektu uvedl způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků takovým způsobem, aby bylo zřejmé, jaký mechanismus bude při kontrole a hodnocení použit, kým bude kontrola prováděna (nikoli konkrétní jméno, ale např. pracovní pozice apod.), jakož i s jakou četností bude kontrola prováděna.
• Dále bylo poplatníkovi vytýkáno, že je sice v projektech uveden vývojový tým, tj. tým, který bude zajišťovat řešení projektu, ale není zřejmé, kdo (který tým) bude provádět danou kontrolu.
• NSS zdůraznil, že k nesplnění formálního požadavku na stanovení způsobu kontroly a hodnocení nedojde jen tehdy, pokud se projekt o způsobu kontroly a hodnocení nezmiňuje vůbec, ale i tehdy, pokud je v něm tento způsob vymezen nedostatečně.

Rozsudek NSS ze dne 14. 9. 2023, č. j. 1 Afs 63/2023-57 a rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 4. 2023, č. j. 57 Af 1/2023-58

Způsob kontroly a hodnocení projektu

• Poplatník si v projektu stanovil způsob kontroly a hodnocení projektu následujícím způsobem: „Společnost Lias Vintířov, LSM, k.s., se řídí standardními postupy tak, aby zabezpečila, že vývoj nových produktů a postupů je realizován strukturovaným a plánovaným způsobem. Aktivity společnosti v oblasti jsou realizovány v ohraničených projektech. Výsledky projektu budou průběžně podrobovány kontrolním měřením s výstupem ve formě protokolu. Tyto protokoly z měření pak budou sloužit jako podklad pro vyhodnocení projektu. Součástí vyhodnocení bude evaluační zpráva, na základě které dojde k rozhodnutí o dalším průběhu projektu.Dále žalobkyně projekt rozdělila do etap a kontroly výsledků se provádějí po fázích: 1. fáze: rešerše trhu, návrh technologie výroby, realizace technologie výroby ve vztahu ke stávající pecní lince, provozní odzkoušení a finální nastavení výrobního zařízení, 2. fáze: testovací provoz v provozně-výrobních podmínkách (předpoklad 15–18 měsíců), vyhodnocení testovacího provozu – evaluace, návrhy úpravy technologie vzešlých z testovacího provozu, realizace návrhů úprav, předání do výroby.“
• OFŘ konstatovalo, že v projektech nebylo konkrétně stanoveno, jak a kdy bude kontrola a následné hodnocení probíhat, co konkrétně bude součástí kontroly, kdo tak bude činit a jaké záznamy o tom budou pořizovány. OFŘ zdůraznilo, že ze způsobu kontroly stanového poplatníkem nelze určit konkrétní osobu, která bude kontrolu provádět, co konkrétně bude součástí kontroly a jak budou hodnoceny dosažené výsledky (co by poplatník považoval za úspěšnou či neúspěšnou realizaci projektu).
• Podle rozsudku projekt obsahoval pouze obecnou informaci, že budou probíhat porady vývojového týmu, aniž by bylo stanoveno, kdo bude tým tvořit, kdy se budou porady konat, jaké výstupy bude tým ze svých porad vytvářet, co bude tým kontrolovat (čemu se bude věnovat – přičemž ani vymezení dílčích cílů je značně obecné) a jak bude takto zjištěné skutečnosti ve vztahu k cílům projektů hodnotit.

Rozsudek NSS ze dne 10. 11. 2022, č. j. 6 Afs 161/2021-57

Cíle projektu

• Poplatník si v projektu stanovil cíl následujícím způsobem: „Cílem projektu je navrhnout a zavést nové metody a procesy, které umožní dosáhnout automatizace plánování a sledování výroby od naskladnění materiálu až po expedici hotových výrobků zákazníkům. Současně je cílem projektu postupná optimalizace činností na jednotlivých pracovištích výroby a kontroly tak, aby bylo možné sledovat statistické ukazatele a aby na jejich základě došlo k postupnému zlepšení materiálových toků, snížení ztrát a zlepšení pracovního prostředí atd. (…) Cílem projektu a základní strategií společnosti je kontinuální posilování konkurenceschopnosti závodu a projekt a činnosti s ním spojené jsou založeny na následujících základních principech a požadavcích: – zcela uspokojit požadavky zákazníků prostřednictvím kvality výrobků a nabízených služeb větší konkurenceschopnosti z hlediska výrobních nákladů relativně krátká a plně monitorovaná rychlost dodávek zákazníkům – konstantní kontinuální zlepšování a obecné provádění pokroku a řešení problému – potlačení tvorby odpadu (řízení zásob a nedokončené výroby).“
• NSS dospěl k závěru, že cíl výzkumu a vývoje je třeba v projektu zformulovat dostatečně jasně, aby bylo zřejmé, v čem daňový subjekt spatřuje prvek novosti, resp. prvek odstranění technické nejistoty, v čem se řešení liší od současného stavu a jaký bude jeho přínos.
• NSS v rozsudku mj. vycházel také z odborné literatury, ze které vyplývá, že z projektu musí být možné dovodit: „ Jaký je aktuální stav v dané oblasti (co již je využíváno, co existuje, co standardně funguje, tzn. předložení informací o stávajícím stavu např. činnosti, postupu, výrobku, technologii, materiálu, jevu, struktuře, stavu, službě atd. v dané oblasti ve světě, na území České republiky, v určité obchodní korporaci); 2. Důvod nutnosti změny stávajícího stavu a potřeby nového navrhovaného řešení (proč je tento stávající stav pro poplatníka nevyhovující a proč je nutné již zavedené skutečnosti měnit); 3. Navrhovaný postup k dosažení cíle/cílů (tj. časovou řadu postupů, pomocí kterých se má uvažovaný výzkum a vývoj realizovat); 4. Vyhodnocení cílů po skončení projektu (cíle projektu, které jsou dosažitelné v době řešení projektu, musí být po skončení projektu vyhodnotitelné, proto se má za to, že nelze stanovit cíl, který následně nelze reálně vyhodnotit). V této části projektu tedy poplatník specifikuje a identifikuje nové skutečnosti, tj. prvek novosti, a hodnotí technická a výzkumná rizika. Zároveň poplatník v tomto bodě dokládá důkazní prostředky, jak své cílové předpoklady či cíle naplní. Bude se zpravidla jednat o konkrétní, detailní, technické informace, které budou tvořit podstatu realizovaného výzkumu a vývoje. Z projektu by mělo být zřejmé, jak je výzkumný projekt rozfázován (časová řada postupů), a měl by být navržen i náhradní postup v případě, že řešení projektu nebude mít předpokládané pozitivní výsledky“ (RADVAN, M. a kol. Důchodové daně. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2016, str. 155).
• Podle NSS cíl nebyl (a to ani se zohledněním cílů jednotlivých podprojektů) dostatečně konkrétní, aby z něj bylo možné pochopit, o co konkrétně poplatník usiloval a jakými prostředky toho hodlal dosáhnout.

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2023, č. j. 55 Af 20/2022-57

Způsob kontroly a hodnocení projektu

• Poplatník si v projektu stanovil způsob kontroly a hodnocení projektu tak, že: „každá z etap bude po dokončení kontrolována a v případě potřeby přepracována. Postup do další fáze projektu je podmíněn úspěšným dokončením předchozí etapy“.
• Na to měl následně navazovat výpis základních etap projektu, který však podle závěrů rozsudku pouze nastiňoval, jaké práce budou na projektu probíhat, a nikoliv to, jak budou práce kontrolovány a hodnoceny. Správce daně dospěl k závěru, že z projektu není zřejmé, jakým způsobem bude každá z etap projektu vývoje montážní linky pro kompletaci ovládací páčky pod volantem po dokončení kontrolována a v případě potřeby přepracována, ani jaké budou o kontrole prováděny záznamy o hodnocení.
• Podle soudu poplatník vymezil způsob kontroly a hodnocení projektu velmi obecně. V projektu absentoval konkrétní mechanismus, jakým způsobem bude každá z etap po jejím dokončení kontrolována a případně dle potřeb přepracována. Výše uvedený obecně vymezený způsob soud nepovažoval za dostatečně konkrétní, aby mohl naplňovat zákonný požadavek.

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 7. 2023, č. j. 22 Af 7/2021-89

Způsob kontroly a hodnocení projektu

• Poplatník si v projektu stanovil způsob kontroly a hodnocení projektu následujícím způsobem: „Společnost BIKE FUN International s. r. o. se řídí vnitřními procedurami tak, aby zabezpečila, že vývoj nových produktů je realizován strukturovaným a plánovaným způsobem. Aktivity společnosti v oblasti VaV jsou realizovány v ohraničených projektech s dokumentační podporou a výsledky výzkumu jsou vyhodnocovány na pravidelných schůzkách vývojového teamu.“
• Podle soudu tato zcela obecná formulace nesplňuje požadavky dané zákonem.

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21. 4. 2023, č. j. 29 Af 79/2021-96

Cíle projektu

• Poplatník si v projektu stanovil cíl následujícím způsobem: „Hlavním cílem Projektu je vývoj nových řešení a metod návrhu konstrukce technologických celků destilačních, krakovacích, polymeračních a ostatních zařízení určených pro zpracování ropy a plynu a jejich individuálních a technologických uzlů, s využitím nových, dokonalejších technologií, materiálů a postupů, splňujících požadavky v Evropě a ve světě platných norem, oborových, technických a bezpečnostních standardů či specifické unikátní požadavky zákazníků a prostředí, v němž jsou zařízení a komplexy umísťovány.“
• V rozsudku je učiněn závěr, že přestože poplatník v dokumentaci uváděl celou řadu dílčích cílů, kterých mělo být v rámci projektu dosaženo, stanovené cíle byly toliko obecné a vágní proklamace, a lze pod ně podřadit různé činnosti a výstupy, přičemž tento nedostatek rozhodně neodstraňuje ani popis výzkumných a vývojových činností u jednotlivých středisek poplatníka. Pro soud byla stěžejní rovněž ta skutečnost, že v cílech projektu leckdy zcela, v některých dílčích případech do značné míry absentovalo podrobnější rozvedení toho, v čem měla činnost „vývoj nových řešení a metod návrhu konstrukce“ spočívat, jaké „nové, dokonalejší technologie, materiály a postupy“ měly být navrhnuty a zavedeny. Z takto definovaných (heslovitých) cílů nebyla zřejmá jejich dosažitelnost a ani to, co konkrétně mělo být následně vyhodnoceno, neboť nebyly uvedeny žádné měřitelné cílové hodnoty.

Následující tabulka uvádí porovnání závěrů z vybraných rozhodnutí uvedených výše s požadavky definovanými legislativou.

Podívá-li se poplatník na výtky správců daně, OFŘ a soudů ke konkrétním stanoveným cílům a způsobům kontroly, je zřejmé, že výrazně převyšují požadavky, které jsou na ně kladeny v odkazovaných ustanoveních ZDP. Některá rozhodnutí dokonce formulují samotné požadavky na obsah cílů nebo způsob kontroly, které však nemají oporu v požadavcích uvedených v legislativě. Tyto požadavky nemůže rozšiřovat ani odborná literatura s ilustrativními možnostmi přístupu k problematice, která též bývá v rozsudcích citována. Výsledkem je, že než aby se poplatníci vypořádávali se stále rostoucími požadavky správců daně, raději od uplatňování odpočtů upouštějí. Nadto judikatura opakovaně potvrzuje, že při nesplnění formálních náležitostí již není třeba zabývat se otázkou, zda společnost VaV skutečně provádí a odpočet bývá poplatníkovi odepřen.

Na tomto místě je nutné zdůraznit, že výše uvedený text obsahuje pouze několik vybraných rozsudků a z nich vyplývajících závěrů pouze pro dvě z mnoha náležitostí pro uplatňování odpočtů. Judikatura na toto téma je daleko rozsáhlejší a přináší i celou řadu dalších (mnohdy překvapivých) závěrů.

Statistika uplatňování odpočtu

Výše uvedenou situaci rozsudků potvrzují i nedávno zveřejněná nejnovější data Českého statistického úřadu („ČSÚ“) k využití odpočtů na VaV za rok 2022. Navzdory tomu, že nadpis článku ke statistikám ČSÚ uváděl, že daňová podpora VaV přesáhla v roce 2022 poprvé tři miliardy korun, přinesla statistika především následující závěry.

Meziročně došlo k dalšímu znatelnému úbytku počtu firem (právnických osob), které v roce 2022 uplatnily odpočet na podporu VaV. Konkrétně se jednalo pouze o 745 poplatníků, tj. o 11 % méně poplatníků než v předchozím roce (rok 2021: 845 poplatníků). Pokud bychom situaci roku 2022 porovnali s rokem 2015, kdy byl odpočet za dobu jeho trvání využit nejvyšším počtem poplatníků (celkem 1 306 soukromých firem), bavíme se téměř o 40% poklesu. Za zmínku též stojí skutečnost, že meziroční pokles byl nejvýraznější u malých a středních soukromých domácích podniků, které mohou být na současnou situaci náchylnější, a v konečném důsledku jde proti Českou republikou a Unií deklarované podpoře malých a středních podniků.

Tento neuspokojivý výsledek nemůže napravit ani skutečnost, že byla poprvé v historii překonána hranice 3 mld. Kč, kterou získaly soukromé podniky formou daňových odpočtů. Jak sám ČSÚ doplňuje, za tímto nárůstem stojí především zapojení nevyužitých výdajů na VaV z předchozích let v rámci daňových přiznání několika velkých firem ze zpracovatelského průmyslu. Právě zpracovatelský průmysl přitom představuje cca 70 % z celkové částky nepřímé podpory VaV.

Novely ZDP ve vztahu k odpočtu na podporu výzkumu a vývoje

Jak již bylo zmíněno výše, legislativa obsahuje pouze stručné obecné informace k uplatňování odpočtu. Za téměř dvacetiletou historii tohoto institutu proběhla pouze jedna rozsáhlejší novelizace, a to s účinností od 1. dubna 2019, kdy došlo k částečné změně pravidel pro uplatňování odpočtů. Ta představovala především zavedení povinnosti zpracování projektové dokumentace až k datu podání řádného daňového přiznání za zdaňovací období, za které poprvé poplatník vykazuje nárok na uplatnění odpočtu. Tato změna měla za cíl umožnit poplatníkům využít při tvorbě projektových dokumentací přesnější informace týkající se výzkumné a vývojové činnosti. Do té doby měli poplatníci povinnost zpracovat dokumentaci před zahájením řešení projektu, což v praxi vyvolávalo celou řadu otázek a komplikací.

S účinností od 1. ledna 2024 došlo k novelizaci § 34c ZDP, kde se nově doplnilo ustanovení, které stanoví, že v případě pochybností správce daně lze obsahové náležitosti projektové dokumentace prokazovat dalšími důkazními prostředky. Této možnosti bude moci poplatník využít např. za situace, zjistí-li správce daně při daňové kontrole, že tyto náležitosti nebyly podle jeho názoru uvedeny v projektové dokumentaci dostatečně konkrétně. Na tomto místě je však důležité upozornit, že úprava neruší povinnost zpracovat projektovou dokumentaci, a to včetně všech jejích taxativně vyjmenovaných obsahových náležitostí. Vytváří ale pro poplatníky prostor dokládat detailnější informace a důkazní prostředky při daňové kontrole či v jiném daňovém řízení. Cílem tak má být odstranění nejasností uvedených výše, kdy poplatník v dobré víře definoval obsahové náležitosti projektové dokumentace, ale nedostával možnost je konkretizovat či doplňovat míru jejich detailu tak, jak by si ji správce daně subjektivně představoval. Podle pozměňovacího návrhu by tak např. situace, kdy je během daňových kontrol zpochybňováno, zda cíle projektu byly vymezeny jako dosažitelné a vyhodnotitelné, měla být snadno napravitelná a nevedla k odepření celého nároku na odpočet, jak tomu bylo do účinnosti novely. Jedná se beze sporu o krok správným směrem. Zásadní ale zůstává, aby úředníci finanční správy toto novelizované ustanovení nemarginalizovali a jednali v souladu s cílem jeho vzniku.

Další možné legislativní změny

Nezávislé posouzení odborníkem

Finanční správa ČR a Úřad ministryně pro vědu, výzkum a inovace nedávno informovaly o výsledku jednání pracovní skupiny, kterým je spuštění pilotního projektu v oblasti posuzování VaV činnosti. Posuzování by měli provádět odborníci z příslušného oboru prostřednictvím technické karty – dotazníku, který pomůže s posouzením mezinárodně platných kritérií pro aktivity ve VaV a k jejich odlišení od ostatních příbuzných činností. Technická karta má obsahovat oznámení o záměru odpočtu, technický popis činnosti, popis cílů uvedených v projektové dokumentaci, etapy realizace projektů a zhodnocení výsledků své činnosti.

Nezávislé posouzení odborníkem na základě technických informací, které sám poplatník vyplní, by mělo dát poplatníkovi jistotu, že projekt bude splňovat věcná kritéria pro odpočet. Finanční správa ČR pro účely pilotního testování vytipovala několik aktuálně probíhajících daňových řízení, u kterých by mohla se souhlasem daného poplatníka využít nezávislého expertního posouzení. Pokud se poplatník rozhodne využít této možnosti, správce daně požádá TA ČR o nalezení odborníka, který vypracuje protokol hodnocení obsahující posouzení věcné povahy činnosti na základě informací poskytnutých poplatníkem. Tento protokol bude možné využít jako důkazní prostředek v daňovém řízení.

Podle aktuálně dostupných informací nemá být součástí dotazníku předložení dalších důkazních prostředků (např. příloh, technických výkresů apod.). Vyhodnocení tak proběhne pouze na základě poplatníkem tvrzených skutečností ve formě vyplněného textu. Zůstává tak otázkou, jakou váhu bude mít protokol např. v porovnání se znaleckým posudkem, který bývá vypracováván na základě většího množství důkazních prostředků a ve větším detailu. Obecně lze tento krok hodnotit pozitivně jako další z nástrojů vedoucích k legitimnímu očekávání poplatníků, nicméně v době, kdy předmětem většiny sporů není prokázání materiální stránky odpočtu, nýbrž splnění formálních předpokladů, to aktuální situaci zdaleka neřeší. Jelikož se jedná o naprosto unikátní institut, na který jsme doposud v daních nebyli zvyklí, nelze prozatím říct, co poplatníkům prakticky přinese a jaké změny v zákonech ho budou doprovázet.

Svaz průmyslu a dopravy České republiky

Jako reakci na současnou nepříznivou situaci v oblasti odpočtů vydal nedávno Svaz průmyslu a dopravy České republiky výzvu k zatraktivnění odpočtů, ve které definoval celkem 13 konkrétních návrhů rozdělených do těchto oblastí:

• snížení administrativních požadavků (např. novela ZDP);
• parametrické úpravy (např. zavedení slevy na pojistném či přímé platby);
• systémové změny (např. zlepšení klientského přístupu finanční správy, společná školení firem, finanční správy a daňových expertů).

Návrh vznikl ve spolupráci Svazu průmyslu a dopravy ČR, jeho členů, daňových expertů a odborníků na oblast VaV a v jednotlivých návrzích vychází ze zkušeností lokálních i zahraničních daňových poplatníků. Právě vybraná zahraniční pravidla pro uplatňování odpočtu mohou sloužit jako významná inspirace pro lokální legislativu. Jak bude zákonodárce na konkrétní návrhy reagovat, není prozatím zřejmé.

Do budoucna je stále prostor pro zlepšení

Odpočet na podporu výzkumu a vývoje představuje zcela zásadní institut podpory vybraných poplatníků, který má význam přesahující hranice České republiky. Navzdory tomu se jedná o velmi křehký nástroj, který v současné době vyvolává u poplatníků frustraci a oprávněné obavy z daňových kontrol a rozhodnutí soudů. Je zcela zásadní, aby mezi odbornou veřejností a státní správou probíhaly společné diskuse, které budou dávat zákonodárcům jasné signály o slabých místech této podpory. Poslední uvedená novela byla důležitým krokem ke zvýšení právní jistoty, vyjasnění pochybností v rámci daňových kontrol a k motivaci oprávněných poplatníků k využívání odpočtů na podporu výzkumu a vývoje. Jak ale vyplývá z tohoto příspěvku, nadále zde zůstává významný prostor pro zlepšení a zkvalitnění tohoto nástroje.

Článek vyšel také v Bulletinu KDP ČR 2/2024.