Právo 

Jaká je budoucnost českého arbitrážního řízení? Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce nezávislosti a nestrannosti rozhodců

Navzdory koronavirové krizi se svět práva neustále vyvíjí a nejinak je tomu i v oblasti řešení sporů. Kupříkladu Nejvyšší soud vydal v poslední době celou řadu významných rozhodnutí, která se mimo jiné týkají rozhodčího řízení, vícestranných zápočtů, soudních poplatků či obecné prevenční povinnosti. Zajímavou novinkou je také úprava předpisů Burzovního rozhodčího soudu, jejímž cílem je zvýšit povědomí o této instituci. Těmto a dalším aktuálním tématům z oblasti řešení sporů se věnujeme v našem Dispute Resolution zpravodaji.

Nenechte si uniknout žádnou důležitou novinku z oblasti řešení sporů a zaregistrujte se k odběru našeho Dispute Resolution zpravodaje!

Legislativa a judikatura

Nejvyšší soud: 31 Cdo 684/2020 (Započtení nejistých a neurčitých pohledávek)

Za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. Vychází-li obě pohledávky (aktivní i pasivní) ze stejného právního vztahu (založeného např. stejnou smlouvou uzavřenou mezi stranami), nelze přehlížet, že proti právu věřitele pasivní pohledávky na její uhrazení zde stojí právo dlužníka (a věřitele aktivní pohledávky) na to, aby dříve, než bude nucen uhradit svůj dluh (plnit na pasivní pohledávku), byly spravedlivě posouzeny i širší souvislosti, za kterých vznikl (okolnosti celého vztahu).

Vznikne-li z téhož vztahu více vzájemných pohledávek, odpovídá zpravidla rozumnému (spravedlivému) uspořádání poměrů mezi stranami, aby tyto pohledávky byly vzájemně započitatelné. Byla-li aktivní pohledávka v okamžiku jejího započtení „nejistá a neurčitá“ a je-li započtení z tohoto důvodu neplatné, nic nebrání dlužníku pasivní pohledávky (věřiteli aktivní pohledávky), aby – změní-li se okolnosti a dojde-li v mezidobí k „vyjasnění“ jeho (aktivní) pohledávky – započetl svoji (aktivní) pohledávku opětovně.

Nejvyšší soud: 29 ICdo 128/2018 (Rozhodná úprava u vícestranných zápočtů)

Tzv. „vícestranný zápočet“ nebo „kruhový zápočet“ má při absenci „vzájemně započitatelného (stejnorodého) plnění“ mezi jednotlivými dvojicemi věřitelů povahu dohody o zrušení nesplněného závazku (dluhu).

Pro odpověď na otázku, zda dohoda o zrušení nesplněného závazku (dluhu) uzavřená v době od 1. ledna 2014 se řídí ustanovením § 572 odst. 2 a 3 starého občanského zákoníku, nebo (již) ustanovením § 1981 OZ, je přitom podle § 3028 odst. 3 věty první OZ rozhodné, jakou právní úpravou se řídí závazkový právní poměr, z něhož vznikl ten který neuspokojený závazek (dluh), jejž taková dohoda ruší.

Nejvyšší soud: 30 Cdo 2095/2020 (Lhůta k uhrazení soudního poplatku)

Lhůta k zaplacení soudního poplatku na základě výzvy soudu je lhůtou procesní a takto ji lze i uplatňovat. Nelze tak přikročit k zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, jestliže v poslední den lhůty k jeho úhradě poplatník prostřednictvím držitele poštovní licence požádal o prodloužení lhůty k uhrazení soudního poplatku, aniž by soud o takové žádosti rozhodl.

Nejvyšší soud: 23 Cdo 1619/2019 (Náhrada újmy způsobené předběžným opatřením)

Za situace, kdy došlo sice k zániku předběžného opatření tím, že nebylo návrhu ve věci samé vyhověno, avšak na základě řízení o mimořádném opravném prostředku bylo rozhodnutí ve věci samé později zrušeno, přičemž podle výsledku (dalšího) řízení ve věci samé byl navrhovatel předběžného opatření z procesního hlediska v řízení ve věci samé úspěšný, nemůže být žaloba podle § 77a odst. 1 o. s. ř. na náhradu škody či jiné újmy vzniklé předběžným opatřením proti takovému navrhovateli úspěšná.

Nejvyšší soud: 25 Cdo 3536/2018 (Splnění povinnosti tvrzení odkazem na znalecké posudky)

Odkazem na znalecké posudky žalobkyně splnily řádně svoji povinnost tvrzení. Nelze připustit, že znalecký posudek představuje pouze důkazní prostředek sloužící k prokázání tvrzených skutečností a nelze jím nahrazovat žalobní tvrzení. Uvedený postup totiž ustálená judikatura výslovně připouští. Otázka přezkoumatelnosti a správnosti znaleckých posudků (např. použití správné metodiky a jejího řádného provedení) a jiných odborných vyjádření je již otázkou hodnocení důkazů, která se týká procesu dokazování a unesení důkazního břemene. Zpochybněním závěrů znaleckého posudku na základě revizního znaleckého zkoumání nelze zpětně zpochybnit existenci skutkových tvrzení z něj vyplývajících.

Nejvyšší soud: 25 Cdo 3510/2019 (Subsidiarita aplikace ustanovení o obecné prevenční povinnosti)

Ustanovení 2900 OZ ukládá povinnost každému postupovat vzhledem ke konkrétním okolnostem tak, aby nezavdal (aktivně) příčinu ke vzniku škody. Zvláštní podmínky, za nichž vznikne subjektu povinnost k náhradě škody způsobené jeho omisivním jednáním (nekonáním), pak stanoví § 2901 OZ. Požadovat po osobě, aby zakročila na ochranu jiného, ačkoli se na kauzálním procesu vedoucím ke vzniku škody nijak nepodílela, je možno pouze ve specifických a zvláště odůvodněných případech. Obecná prevenční povinnost není bezbřehá, nýbrž zahrnuje jen taková opatření, která lze vzhledem ke konkrétní situaci rozumně požadovat. I nadále však platí, že náhrada škody způsobené porušením prevenční povinnosti přichází v úvahu, jen není-li konkrétní právní úprava vztahující se na jednání, jehož protiprávnost se posuzuje.

Potřebujete ve své firmě nastavit kvalitní mechanismus řešení sporů? Hledáte pomoct při zastupování své společnosti před soudy, rozhodčími tribunály, při výkonu rozhodnutí či v insolvenčních řízeních? Obraťte se na náš litigační tým z Deloitte Legal, který se zaměřuje na řešení sporů v rámci civilních soudních řízení a arbitráží.

Ze světa arbitráží

Návrat soukromých arbitrážních center do českého rozhodčího řízení?

Členové litigačního týmu Deloitte Legal, Tomasz Heczko a Kateřina Palkovská, v článku pro E-pravo upozorňují na novinky v judikatuře Nejvyššího soudu, které mohou výrazně ovlivnit další směřování českého rozhodčího řízení. V obou komentovaných rozhodnutích se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce nezávislosti a nestrannosti rozhodců a zároveň se postavil na stranu ochrany autonomie vůle stran uzavírajících rozhodčí smlouvu. V podmínkách rozhodčích smluv dle (nového) občanského zákoníku tak rozhodčí smlouvy určující za tzv. appointing authorities soukromá arbitrážní centra (právnické osoby) nemohou být již považovány za a priori neplatné.

Distanční jednání před RS HKAK

Dne 30. 10. 2020 publikoval Rozhodčí soud v Obchodním věstníku novelizaci řádu, která umožňuje vést v rozhodčím řízení ústní jednání distanční formou. Za tím účelem byly připraveny i interní příručky pro rozhodce, které ulehčí rozhodcům a stranám postup v řízení i v době nouzových opatření. Obě novelizace jsou k nalezení na stránkách Rozhodčího soudu v sekci Řády.

Burzovní rozhodčí soud nabírá druhý dech?

Burzovní rozhodčí soud upravil vlastní předpisy, které byly nově publikovány v obchodním věstníku. Do seznamu rozhodců tohoto soudu byla také nově zapsána řada zvučných jmen z některých mezinárodních kanceláří působících v ČR. Cílem iniciativy je rozšíření působnosti a povědomí o této alternativě vůči standardnímu řešení před RS HKAK, ale zejména pak vůči renomovaným, zato však nákladnějším zahraničním arbitrážím. Původně byl Burzovní rozhodčí soud zřízen zejména za účelem rozhodování sporů vzešlých z burzovního obchodování. Připravuje se však novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, která by působnost Burzovního soudu výrazně rozšířila a umožnila mu stát se plnohodnotnou konkurencí v české i mezinárodní arbitráži.

Novinky z týmu Deloitte Legal

Deloitte Dispute Resolution Group: Díky spolupráci litigačního týmu Deloitte Legal s dalšími odborníky Deloitte vzniká multidisciplinárně zaměřená skupina pro oblast řešení sporů

Nejen díky dřívější úspěšné spolupráci na společných projektech se litigační tým Deloitte Legal rozhodl dále posilovat vzájemné vztahy se specialisty Deloitte z jiných oborů, jako jsou forenzní služby, oceňování a modelování. Vytvoření stálé pracovní skupiny odlišně zaměřených odborníků působících v oblasti řešení sporů (advokátů, valuátorů, forenzních vyšetřovatelů a dalších) rozvíjí schopnost Deloitte poskytovat klientům komplexní řešení v těžkých případech a přináší novou kvalitu. Deloitte Dispute Resolution Group poskytuje klientům v rámci svých služeb vše od investigativního zjišťování skutečností a moderní analýzy dat přes oceňování a kalkulaci škod a jiných parametrů až po samotné právní zastoupení ve sporech před soudy či rozhodci.

Dispute Resolution zpravodaj dReport zpravodaj
Právo 

Whistleblowing v Česku: Povinnost zavést oznamovací linky se blíží, společnosti mohou využít outsourcingových služeb

Zdravá firemní kultura je jedním ze základních stavebních kamenů kvalitního vztahu mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Jak ale nastavit plnohodnotný systém compliance, který efektivně zamezí protiprávnímu a neetickému jednání a zároveň zajistí patřičnou ochranu oznamovatele případného pochybení? Vyřešit tuto otázku je cílem evropské směrnice, podle které by měly firmy zavést tzv. whistleblowingový systém. Díky němu budou moct zaměstnanci (a nejen oni) bezpečně hlásit svá podezření na nekalé praktiky uvnitř společnosti. Co implementace tohoto systému obnáší, koho se týká nebo jaké hrozí sankce v případě porušení regulace, jsme si povídali v našem livestreamu. 

25. 3. 2021
Právo 

Zákon o evidenci skutečných majitelů: trocha nových povinností, mnoho nových sankcí

Počátkem února letošního roku byl ve sbírce zákonů publikován zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále také jen „ZESM“), který transponuje – byť se značným zpožděním oproti termínu, jenž uplynul již více než před rokem – požadavky unijního práva vyplývající z páté generace AML směrnice. S účinností od 1. června tak nový zákon nahradí stávající úpravu, která se doposud nachází jednak v zákoně č. 304/2013 Sb. (tzv. rejstříkový zákon), jednak v zákoně č. 253/2008 Sb. (tzv. zákon proti praní špinavých peněz). Cílem článku je upozornit na některé z hlavních novinek, které by neměly uniknout pozornosti českých právnických osob a svěřenských fondů. Už jen proto, že nový zákon nesplnění povinností postihuje velmi citelnými sankcemi. Zaměříme se přitom na nejčastější adresáty zákona, tedy společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. 

23. 2. 2021