Povinnými subjekty ve vztahu k odvodu z nadměrných příjmů jsou výrobci a zprostředkovatelé účastnící se velkoobchodního trhu jménem výrobců. Odvod se tak nevztahuje např. na subjekty, které pouze obchodují s elektřinou. Klíčové je tedy, aby výroba elektřiny probíhala na území České republiky, a není rozhodné, kam se elektřina dodává. Regulovány jsou pak výrobny elektřiny z různých zdrojů, od uhelných elektráren až po obnovitelné zdroje s dílčími výjimkami. Vyloučeny jsou zejména zdroje s instalovaným elektrickým výkonem do 1 MW včetně, popř. výrobny elektřiny z biometanu či některé podporované vodní elektrárny.

„Nadměrný příjem“ definuje výše uvedené nařízení vlády jako „kladný rozdíl mezi tržním příjmem a stropem tržního příjmu za odvodové období“. Tržní příjem lze dle příslušných ustanovení chápat jako čisté tržby včetně vlivu zajišťovacích obchodů. Cenový strop byl v základu stanoven na 180 EUR/MWh. U vybraných zdrojů se nicméně strop může lišit – kompletní přehled stropů je uveden v § 95b energetického zákona. Z motivačních důvodů byl současně strop stanoven na 90 % nadměrných příjmů. Jinými slovy, 90 % příjmů z ceny elektřiny nad 180 EUR/MWh je předmětem odvodu, zbylých 10 % pak zůstává výrobci elektřiny.

Zdrojem informací pro účely odvodů je evidence v elektronické podobě dle obchodních hodin, resp. účetnictví za předmětné období. Tím je v tuto chvíli pouze prosinec 2022 a celý rok 2023, a to pro okamžik samotné výroby elektřiny. Správu odvodu vykonává Energetický regulační úřad. S ohledem na rychlost přijetí předpisů v této oblasti nelze vyloučit, že legislativa bude předmětem dalších úprav.