V posledních letech jsme svědky rostoucích požadavků na transparentnost a odpovědnost podniků vůči životnímu prostředí a společnosti. Tento směr potvrdila již v roce 2021 i Evropská směrnice č. 2021/2101, o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD), která nahrazuje dřívější směrnici č. 2014/95, o nefinančním reportingu (NFRD). CSRD s sebou přinesla spoustu nového a právě nyní, na počátku roku 2025, se její dopad poprvé ukáže v praxi, jelikož první vlna společností má povinnost připravit zprávy o udržitelnosti v souladu se CSRD za rok 2024. Jedná se o velké podniky s více než 500 zaměstnanci, které byly již dříve zahrnuty pod směrnicí NFRD.
CSRD v ČR
V České republice byly základní požadavky CSRD implementovány prostřednictvím novelizace zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech. Zákon o účetnictví však čekají další novelizace, které jsou nutné pro pokrytí požadavků na společnosti mimo první vlnu. Návrh této novely, o níž jsme psali podrobněji v našem článku, leží právě v Poslanecké sněmovně. Nejen pro společnosti připravující zprávy o udržitelnosti, ale i pro jejich auditory jsou zásadní požadavky Evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS), které podrobně popisují, co má být přesně v takové zprávě obsaženo. Tyto standardy žádnou transpozici nevyžadují, jsou platné tak, jak byly zveřejněny na celoevropské úrovni.
Transpozice není potřeba ani u požadavků na vykazování podle nařízení č. 2020/852 o EU taxonomii, zveřejnění dle tohoto nařízení je povinnou součástí zprávy o udržitelnosti připravené podle CSRD.
Hlavní legislativní změny
Kde dříve společnosti připravovaly zprávy o udržitelnosti dobrovolně, například dle standardů jako Global Reporting Initiative (GRI), musí nyní splňovat povinné požadavky, které v mnoha ohledech zacházejí dál, než bylo zvykem. Mezi hlavní rozdíly patří například koncept dvojí materiality, který zohledňuje nejen dopad podniku na životní prostředí a společnost, ale také finanční vliv environmentálních a sociálních faktorů na podnik připravující zprávu. Povinné zveřejňování informací je nyní standardizováno a zahrnuje širokou škálu ukazatelů, politik a opatření, které musí být konzistentně vykazovány. Dalšími zásadními požadavky jsou elektronické značkování zpráv nebo povinnost auditu, které přispívají k vyšší důvěryhodnosti zveřejňovaných dat.
Zajištění souladu s legislativními požadavky nelze řešit na poslední chvíli. Příprava na reporting podle CSRD totiž vyžaduje nejen například včasnou identifikaci materiálních témat a nastavení kvalitního sběru dat, ale také dostačující personální zajištění celé této agendy.
Specifika auditu zprávy o udržitelnosti sestavené dle CSRD
Zprávy o udržitelnosti sestavené podle CSRD budou podléhat auditu s omezeným ujištěním dle standardu ISAE 3000 a později dle standardu ISSA 5000. Auditoři, kteří budou tyto zprávy ověřovat, budou muset splňovat specifické kvalifikační požadavky, včetně získání auditní licence pro oblast ESG. Povinné nezávislé ověřování zpráv o udržitelnosti má zajistit důvěryhodnost a přesnost reportovaných informací, současně však klade na podniky připravující tyto zprávy přísnější požadavky na dokumentaci, včetně dostačující auditní stopy.
Druhá vlna CSRD
Další fáze implementace se bude týkat všech velkých účetních jednotek a skupin a dále malých a středních podniků (MSP), jejichž cenné papíry jsou obchodovány na regulovaných trzích. Tyto společnosti budou muset zahájit své reportování ve stanovených termínech mezi lety 2025 až 2027.
Implementace se bude týkat tisíců podniků, což znamená, že povinnost reportovat dopadne na širokou škálu odvětví. Tato opatření zajistí, že nejen velké korporace, ale i menší společnosti přispějí k celkové udržitelnosti, čímž se posílí environmentální a sociální standardy napříč celou ekonomikou.
Připravovaná legislativní úprava Omnibus
Legislativní balíček Omnibus, připravovaný Evropskou komisí, má potenciál některé požadavky na reporting zjednodušit nebo oddálit jejich povinné uplatňování. Očekává se, že první návrh bude vydán v únoru 2025. Omnibus by mohl přinést dodatečné usnadnění pro podniky při přechodu na nové povinnosti, čímž by se snížila administrativní a finanční zátěž spojená s přizpůsobením se novým požadavkům. Například by mohl obsahovat opatření, která prodlouží přechodná období, zjednoduší požadavky na dokumentaci nebo poskytne technickou podporu pro menší podniky.
Firmy čekají výzvy i příležitosti
Oblast udržitelnosti čekají v nadcházejících letech významné změny týkající se podniků všech velikostí. Legislativní požadavky se budou postupně vztahovat na širší spektrum firem, včetně některých MSP, i proto nyní vzniká i výše zmíněný legislativní balíček Omnibus, který by mohl poskytnout dodatečnou podporu při přechodu na nové povinnosti.
Podniky se přesto musí připravit na intenzivní období přechodu, které bude vyžadovat strategické plánování a investice do zajištění souladu s novými legislativními požadavky. Tato transformace může přinést nejen výzvy, ale i příležitosti pro zlepšení reputace, transparentnosti a dlouhodobé udržitelnosti v dynamicky se měnícím ekonomickém prostředí.