Nejprve si pojďme připomenout, jaká platí obecná pravidla pro spotřební daň u piva. Základní sazba je stanovena ve výši 32 Kč/hl. Sníženou sazbu spotřební daně může aplikovat daňový subjekt, pokud splní dvě podmínky:

1. není právně ani hospodářsky závislý na jiném pivovaru,
2. jeho roční výstav piva nepřesáhne 200 000 hl piva.

Proč celní správa přistoupila k doměrku?

Celní správa v roce 2020 došla k závěru, že Jarošovský pivovar je právně a hospodářsky závislý na Znojemském městském pivovaru a nesplňuje tak jednu z podmínek pro sníženou sazbu spotřební daně. Podle celníků tak vyráběné pivo nemělo být zdaněno sníženou sazbou spotřební daně z piva, nýbrž sazbou základní. V důsledku toho pak doměřili pivovaru spotřební daň ve výši téměř milion korun.

Sporným bodem se stalo jediné slovo, které přibylo při transpozici evropské směrnice do české legislativy. Zatímco evropská směrnice hovoří o tom, že „spolupracují-li dva nebo více malých pivovarů a jejich společný roční výstav nepřekročí 200 000 hl, mohou být i tyto pivovary považovány za jediný malý nezávislý pivovar“, český zákon má obsahově v první části věty navíc slovo „nezávislých“: „Spolupracují-li dva nebo více malých nezávislých pivovarů a jejich společná roční výroba nepřevýší 200 000 hektolitrů, považují se tyto pivovary za jeden malý nezávislý pivovar.“

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu

Podle Nejvyššího správního soudu, na nějž se pivovar obrátil poté, co neuspěl s žalobou u Krajského soudu v Brně, byla však příslušná pasáž zákona, na jejímž základě postupovali celníci, chybně transponovaná z evropské směrnice a šlo podle něj o „přeřeknutí zákonodárce“. NSS sice nezpochybnil závislost Jarošovského pivovaru na Znojemském městském pivovaru ani možnost přísnější implementace směrnice, rozhodl však, že nelze zvýhodňovat spolupracující malé pivovary (výstav lze sečíst) před hospodářsky závislými (výstav nelze sečíst). Jarošovský pivovar tak má nárok na sníženou sazbu spotřební daně a nemusí platit doměřenou spotřební daň.