Terko, jaká byla tvoje cesta k daním a do Deloitte?

Po vysoké škole jsem měla nutnou potřebu najít si práci hned po státnicích, takže jsem přijala místo asistentky pana generálního ředitele se slovy: „Ale mám vysokou školu, kafe vám vařit nebudu.“ Pan generální řekl, že to samozřejmě ne. V okamžiku, kdy mě nechal uvařit kafe, jsem dala výpověď. A protože jsem byla v Ostravě, kde bylo relativně málo pracovních příležitostí, šla jsem na finanční úřad. Po roce jsme se z Ostravy stěhovali do Prahy. A tak jsem hledala práci v Praze s tím, že mám roční zkušenost na finančním úřadě a docela mě to bavilo. Vzali mě do poradenské společnosti s velmi podobným zaměřením jako Deloitte. A tam jsem zjistila, že to je to, co chci dělat.

Co tě na daních nejvíc zaujalo?

Mě na tom nejvíce baví, že se pořád musíš učit. Není to tak, že se něco naučíš a pak už děláš pořád to stejné. Zákony se ti mění pod rukama, výklady se ti mění pod rukama, mění se judikatura a každá situace je lehce jiná, musíš přemýšlet v souvislostech, což tě udržuje ve střehu. A hlavně stále zkoumáš a přemýšlíš, co by šlo, jak by to šlo. A byť se to nezdá, přijde mi to jako strašně kreativní práce. Není to jen o tom, že máš nějaký zákon, který si přečteš, a je to jasné. Jde o to, že musíš pochopit dané znění v kontextu a v souvislostech, různé možné výklady a skládáš různé možnosti.

Věnuješ se zejména daním v oblasti nemovitostí. V čem je tato práce specifická?

Na oblasti real estate je krásné, že ti nestačí jen znalost daně z příjmu, ale musíš umět také DPH, účetnictví i právo, a ještě kus komerční stránky. A když tohle umíš, dává ti to krásný komplexní obrázek. A pak můžeš být partnerem do diskuse s klientem, kdy spolu sedíte, přemýšlíte, hledáte možnosti a řešení. Kdybych uměla jen daň z příjmů, zaměřím se jen na ni a v DPH to nebude fungovat. Nebo to bude fungovat z hlediska daně z příjmu, DPH, ale nebude to fungovat právně. Anebo to bude fungovat daňově, právně, ale ne komerčně. A to je klientovi k ničemu.

Můžeš nám vaši práci přiblížit na konkrétní zakázce?

Klient třeba přijde a říká: „Máme několik společností a chceme vytvořit superholding. Jak to máme udělat?“ A teď s klientem sedíme, přemýšlíme, hledáme vhodné řešení, řešíme, zda to vůbec dává smysl, co je důvodem pro vytvoření superholdingu, co způsobí nová struktura z pohledu financování, cash-flow, z pohledu bank, z daňového pohledu, z právního pohledu, předkládáš různé variant a společně probíráme plusy a minusy.

To už chce ale spoustu zkušeností…

Ano, chce to zkušenosti, protože je toho docela dost. Začínáš s jednou daní, u mě je to daň z příjmů, pak na to nabaluješ ostatní znalosti – ostatní daně a právo. A do toho – díky diskusím s klienty –postupně získáváš i znalosti komerční, které jsou velmi důležité. Můžu to ukázat na příkladu prodeje bytů. Byty jsou dnes s 12% DPH, když se prodává garážové stání samostatně, je to s 21% DPH. Chceš ideálně prodat garážové stání s 12 % (platilo za situace, kdy ještě nebylo zřejmé vedlejší plnění k bytu), protože je to pro kupce levnější. A řešili jsme, jak se to dá udělat. Jednou z cest bylo, že garážové stání i sklepy zahrneš do společných částí domu, stejně jako je to u schodiště. A říkáš si, je to báječné řešení, dani z příjmů to ničemu nevadí, účetně to umím zaúčtovat i právně to jde. A DPH bude 12 %. A klient nám tenkrát řekl: to je sice hezké, ale pro mě to znamená, že to garážové stání neprodám nikomu jinému, než kdo má ten byt v daném domě. A současně přiřadím jedno garážové stání k jednomu bytu, zapíšu to na katastr a v okamžiku, kdy někdo přijde a řekne, že chce byt bez garážového stání, musím znovu na katastr a musí se to celé předělat. Nebo někdo může chtít dvě garážová stání. Takže struktura je to hezká, ale komerčně to moc nefunguje. A proto je ideální umět to všechno poskládat dohromady. A myslím, že právě tu komplexní znalost klienti oceňují.

Ty jsi v Deloitte už deset let. Co tě tady nejvíc baví?

Je to určitě práce samotná, která mě hrozně baví a je to podle mě práce zajímavá, kreativní a přemýšlivá. Pak naši klienti, protože většina klientů jsou lidé, které znám dlouho a se kterými se mi dobře pracuje a rozumím si s nimi i lidsky. A další věc je práce s lidmi v rámci týmů v Deloitte, kdy vidíš, že se to někam posouvá, že tým roste a vyvíjí se. Máš kolem sebe lidi, se kterými se ti dobře spolupracuje. No a v neposlední řadě, je to obrovská svoboda v tom, co dělám a jak to dělám, kterou jsem v Deloitte vždycky měla. Dokud to funguje, je na mně, jestli chci dělat s developery, se stavebními firmami nebo jestli se chci zaměřit na fondy či na investiční společnosti. A to je za mě úplně to nejkrásnější, protože mám opravdu velkou volnost a důvěru.

Vyzdvihla bys ještě něco typického pro Deloitte?

Velmi oceňuji spolupráci napříč celým Deloitte. Funguje nám to lidsky, a tím pádem i pracovně. Je úžasné mít za sebou kolegy, od kterých se máš pořád co učit, a současně ti to poskytuje úžasnou výhodu. Když jdu ke klientovi, můžu se tvářit, že všechno vím, všechno znám, ale předtím jsem problematiku probrala třeba s Mirkem Linhartem (vedoucí partner oddělení finančního poradenství, který se zaměřuje mj. na poradenství v oblasti nemovitostí, pozn. red.), s právníky nebo auditory.

Ty dnes zastáváš pozici partnerky v daňovém a právním oddělení. Máš pocit, že by pro tebe jako pro ženu bylo těžší dostat se na tento post?

Já to vůbec nevnímám, nikdy jsem neměla pocit, že bych byla upozaďována jen proto, že jsem žena, nebo že by mě někdo nechtěl povýšit, protože jsem žena. Minimálně v českém Deloitte. Druhá věc je, že oblast real estate je mužský svět, a tam je naopak mnohdy výhodou být ženou.

Jak se tedy vlastně díváš na otázku kvót?
Já vnímám kvóty trošku jako dehonestující. Když jsem šla do povyšovacího procesu na partnerku, od některých lidí jsem zaznamenala, že si myslí, že tam jdu proto, že jsem žena. Ale já si myslím, že jsem tam šla, protože za mnou stojí obrovský kus práce. Ne protože jsem žena, ale protože něco umím a něco jsem dokázala. Mám pocit, že kdyby existovaly nějaké kvóty, znělo by to tak, jako bych nic nedokázala a že mě povyšují jen proto, že jsem žena.  Na druhou stranu, možná to tak vnímám z pohledu Česka, kde, myslím, ten problém až takový není. Je fakt, že když jsem byla před pár lety v Singapuru na nějakém panelu na podporu žen, například dámy ze Španělska nebo z Japonska měly úplně jiné zkušenosti, takže globálně dává taková podpora smysl.

Jaké vnímáš trendy v oblasti daní? Změní se nějak vaše práce díky novým technologiím, jako je třeba AI?

Co se týče umělé inteligence, jsme na začátku, ale spoustu věcí už umíme zautomatizovat teď. V budoucnu se spousta věcí, které nám dnes zabírají čas, přesune právě na AI. Na jednu stranu je to dobře, protože nám to ubere jednoduchou práci, která se musí udělat, abychom se dostali ke kýženému výsledku. Takže budeme mít víc času na složitější poradenství a na to, co za nás umělá inteligence neudělá. To je rozhodně obrovský krok dopředu. Kladu si jen otázku – ale budeme s tím muset fungovat –, kde se junioři naučí základy, které jsou nutné pro složité poradenství. Když jsem začínala já, počítali jsme například daňové odpisy na kalkulačce nebo v Excelu. A museli jsme vědět, co v tom zákoně je a dovodit si z něj, jak se to počítá. Dnes už máme na počítání daňových odpisů nástroj. Je to úžasné v tom, že tam nasypeš data a v uvozovkách nemusíš nic vědět. Strašně ti to ulehčí čas, ale to, že už nevíš, jak se to počítá, může mít následky v dalších krocích.

Co bys na závěr poradila mladým ženám na začátku kariéry? Jak mít úspěšnou kariéru a zároveň práci skloubit s osobním životem?

Nejen mladým ženám, ale i mladým mužům a všem: Když se chce, všechno jde, jen je důležité vědět, co chci. A pokud chci kariéru a chci se pracovně někam posouvat, pak dát práci maximum. A nemyslím tím sedět v práci 12 hodin denně, myslím tím dát maximum přístupu k práci, kterou dělám: Rozumím tomu, co dělám? Vím, proč to dělám? Vyplývá to z něčeho? Nejde to udělat jinak? Pokud se mi něco nelíbí, mám řešení?

Pokud do práce chodím jen proto, že bych něco dělat měla, že jsem to vystudovala, ale vlastně nevím, jestli mě to baví, nebo mě to možná baví, ale jen do výše mého platu a do výše 8 hodin a víc mě nezajímá, pak je ta práce poloviční. Ale v okamžiku, kdy si řekneš „tohle chci, tohle mě baví, tomu chci dát maximum“, pak funguje všechno.

Chcete si přečíst rozhovory s dalšími ženami z Deloitte, které byly zařazeny do žebříčku 131 inspirativních žen v oblasti financí? Nejen o jejich práci, ale třeba i o jejich pohledu na kvóty pro ženy jsme hovořili také s Terezou De Bardi, partnerkou v oddělení poradenských služeb, a s Kateřinou Novotnou, partnerkou v daňovém a právním oddělení.