Marku, jak vznikl nápad na aplikaci JOBka?

Nápad vznikl v roce 2018 v mém bývalém zaměstnání, kde jsem pracoval jako IT administrátor. Tehdy za mnou přišel pan ředitel s tím, že by potřeboval nějakým způsobem promlouvat k zaměstnancům a mým úkolem bylo ozvučit výrobní halu, kde by se na přelomu směn pouštěla hudba a hlásily se důležité informace. Když jsme ale v hale změřily decibely, zjistili jsme, že to není ta správná cesta. Já jsem o tom ale dál přemýšlel a přišel jsem právě s myšlenkou využívat k předávání informací mobilní telefon, který má dnes každý v kapse. Navrhl jsem tedy projekt, který jsme ale ve firmě nerealizovali, protože to stálo spoustu peněz. A já jsem se rozhodl, že vezmu svoje úspory na dům a že to risknu. Později jsem založil tuhle firmu. A je hezké, že ta původní firma, kde jsem to založil, je také dodnes naším zákazníkem.

Jak probíhal vývoj aplikace?

Ještě v době, kdy jsem tento projekt řešil jako IT administrátor v původní firmě – a to jsem opravdu netušil, že budu jednou majitel firmy –, jsem poptal několik firem a zadal jsem jim to, co bychom očekávali: že bychom chtěli objednávat obědy, podívat se na docházku, zažádat si o dovolenou, získávat informace a tak. A dostal jsem nabídky, přičemž mě opravdu překvapilo, že se všichni shodli na ceně, přestože to byly stovky tisíc za základní verzi. Nakonec jsem si vybral plzeňskou společnost Skeleton Software, jejíž jednatelé Honza Netrval a Petr Mašek jsou dnes současně jednatelé naší firmy.

To znamená, že jste se spojili?

Ano, já jsem tehdy byl obchodník, uklízečka, asistent, prostě všechno, takže ve chvíli, kdy jsem získal asi desátého klienta, za mnou přišli a oslovili mě, jestli by nebylo rozumné se propojit. Protože viděli, jak roste registrovanost, a viděli tedy potenciál. A byl to dobrý krok. Dnes už máme dohromady něco přes čtyřicet zaměstnanců, jedeme spolu čtvrtý rok a vypadá to, že to je na dobré cestě.

JOBka v číslech

• 200 klientů
• 120 000 uživatelů
• 40 zaměstnanců
• 80 různě kombinovatelných modulů

Co všechno vlastně JOBka nabízí?

Kdybych byl na obchodní schůzce, tak se zeptám, co od ní potřebujete. Protože to portfolio je opravdu široké a je toho hodně, co aplikace umí. Takže k tomu přistupujeme tak, že nejdřív přijdeme do firmy a zjišťujeme, jak se jim tam daří, jestli procesy fungují, jestli jsou lidi spokojení a jestli je jejich informovanost dobrá. A pak to stavíme na míru. Neprogramujeme to od začátku, máme to předkonfigurované, ale každý z našich 200 klientů má tu aplikaci úplně jinou. Každá jinak vypadá, má jiné tooly. Je tam ale samozřejmě průnik těch nejoblíbenějších, které mají všichni.

Které jsou ty nejoblíbenější moduly?

Samozřejmě každý má hlad a nejpříjemnější část dne v práci je oběd, takže často tam mají objednávání jídel, buď ze závodní jídelny, nebo nějaké externí objednávání z restaurací. Pak výplatní pásky, přehled docházky, aby lidi viděli, kolik mají přesčasů, jestli mají označenou docházku nebo kolik jim zbývá dovolené. Pak to jsou různé moduly pro podávání zlepšovacích návrhů, za které můžou zaměstnanci dostávat odměny. Doporučování kolegů. Asi všechny firmy pak mají různé informační nástěnky, přes které posílají zprávy a zjišťují feedback, jak jsou zaměstnanci spokojení. U zaměstnanců je také hodně oblíbený modul Spolujízda nebo modul Bazar. Celkem je těch modulů osmdesát.

Máte v nabídce nějaký zvlášť zajímavý modul?

Máme třeba měřič nálady, který běží v několika firmách. Ráno člověk přijde do práce, cinkne mu notifikace a on může takovým táhlem od mračícího se až po smějícího se smajlíka vyjádřit svou náladu a případně napsat proč. A personalisté pak můžou vidět, jestli se nálada, když udělají nějakou změnu v pracovním prostředí, postupně mění k lepšímu.

Kdo je váš typický klient?

Naším typickým klientem jsou firmy, jejichž většina zaměstnanců pracuje ve výrobní hale nebo v terénu a nemá počítače a přístup k informacím a systémům.

V čem je vaše aplikace unikátní oproti konkurenci?

Myslím, že nejvíc se lišíme asi tím, že neposkytujeme službu jen jako softwarovou, ale poskytujeme k tomu i kiosky s dotykovými displeji, které obsahují náš systém. Umisťují se ve výrobních halách tam, kde není dovoleno mít s sebou mobil, například v potravinářském provozu, a zaměstnanci si na nich mohou najít potřebné informace. Ke kiosku přijdou se svým čipem a objeví se jim tam stejný obsah jako v mobilu. Kromě mobilní aplikace je součástí celé platformy ještě webový portál, aby mohl člověk řešit větší věci doma na počítači.

Dále máme aplikace pro chytré televize, aby firma mohla například na recepci, v jídelně, v hale a všude, kde má obrazovky umístěné, jednoduše distribuovat a měnit svůj obsah z našich administračních rozhraní. Jsme výjimeční i tím, že jsme úspěšní u zaměstnanců.

Používání naší aplikace je jednoduché a intuitivní. Důkazem může být i to, že máme přibližně 120 tisíc uživatelů a nikdy nebylo zapotřebí žádné školení. Samozřejmě školíme administrátory, aby dokázali dodávat obsah a administrovat.

Víte, kolik zaměstnanců si průměrně aplikaci stáhne?

Ono to bývá občas zkreslené z toho důvodu, že některé firmy úmyslně nedávají aplikaci kancelářským lidem, protože je určená primárně pro dělníky. Takže pokud firma chce, může dosáhnout až 90 či 95 % registrovaných zaměstnanců, ale bývá to spíš méně právě proto, že se kancelářským zaměstnancům často ani nenabízí.

Co pro vás znamenalo období covidové pandemie, kdy byla potřeba komunikace se zaměstnanci opravdu vysoká a zároveň v důsledku různých restrikcí často velmi ztížená?

Pro nás to byl vlastně boom. Já jsem byl zrovna na dovolené a vymýšlel jsem v hotelu pomocnou edici pro firmy, kterou jsme jim dávali zdarma. Bylo to období, kdy zaměstnavatelé nevěděli, jestli se zítra půjde nebo nepůjde do práce, pak tam byla v jednu dobu povinnost ukazovat potvrzení o zaměstnání kvůli přejíždění z okresu do okresu. A my jsme jim chtěli pomoct. Právě díky tomu, že jsme to vyrobili a provozovali po dobu covidu zdarma, jsme tenkrát nabrali dost klientů. A musím říct, že přes 90 % zákazníků u nás zůstalo i pak, když už si to museli začít platit.

Působíte i v zahraničí?

Dnes máme klienty asi v 11 dalších zemích Evropy, ale nemáme tam pobočky, neprodáváme tam aktivně. Tyto obchody vznikají tak, že například centrála firmy z Francie přijela do své české pobočky, zeptala se například, jak tady řeší zlepšovací návrhy nebo hlášení poruch strojů, a oni jim ukázali JOBku – a centrála řekla, že to chce taky. Ale aktuálně bychom chtěli otevřít pobočku na Slovensku, protože tam máme už asi 15 klientů.

Kolik má JOBka jazykových verzí?

Je to hodně. Protože i v českých firmách máte dnes Filipínce, Mongoly, Vietnamce. Na administrativní části máme asi 10 jazyků a 16 pro běžný provoz: angličtina, čeština, slovenština, angličtina, němčina, francouzština, španělština, vietnamština, mongolština, maďarština, bulharština atd. Pokud si zákazník přeje, dokážeme do systému přidat nový jazyk během týdne. Zároveň je možné platformu škálovat do časových pásem, aby když z centrály ze Španělska pošle nějakou informaci do Mexika, aby to přišlo ve „správný“ čas.

Prozradíte nám, jaké máte plány do budoucna?

Rádi bychom postupně rozšířili pobočky do Evropy, začínáme Slovenskem, jak už jsem zmínil. Pak pravděpodobně Francie, protože se ukazuje, že Francouzi na to slyší. Dále chceme zůstat pořád relativně rodinní a přirozeně na tom pracovat. My jsme totiž startup, který zatím stále není investovaný, což považujeme za úspěch, a chtěli bychom v tom pokračovat dál. Přestože se nějaké investiční příležitosti nabízejí, my bychom to rádi udrželi na přirozeném růstu.

Přečtěte si i další zajímavé příběhy úspěšných firem, které jsou součástí naší Deloitte Technology Fast 50 komunity.