Opravné položky k pohledávkám a odpisy pohledávek jsou často diskutovanou situací. Je možné k rozvahovému dni provést rozpuštění zákonné opravné položky k pohledávce a odepsat pohledávku do daňově uznatelných nákladů v případě, že se pohledávka v průběhu roku promlčela? Současná textace zákona o daních z příjmů („ZDP“) tuto možnost neumožňuje a daňová uznatelnost tohoto nákladu by mohla být v případě daňové kontroly správcem daně zpochybněna.

Pro správné uplatnění v souladu se ZDP je nutné mít interně nastavený systém, který vám umožní odepsat pohledávku a rozpustit daňovou opravnou položku ještě před samotným promlčením pohledávky.

Pronájem vs. leasing včetně problematiky technického zhodnocení řeší společnosti nejen při změně kancelářských/výrobních prostor. Daňové konsekvence ukončení nájemní smlouvy mohou výrazně prodražit mnohdy ne příliš daňově komplikovanou situaci (např. stěhování do nových prostor, ukončení nájemní smlouvy, uplynutí doby, na kterou byla nájemní smlouva uzavřena, atd.). Již při uzavírání nájemní smlouvy, kdy na pronajatých prostorech bude probíhat technické zhodnocení a vy jako nájemce budete mít právo ho odepisovat, vyžaduje situace vedle právního ošetření též nezbytný daňový rozbor problematiky.

V případě, že např. jako nájemce ukončíte nájemní smlouvu, technické zhodnocení neodstraníte a od pronajímatele nedostanete žádnou náhradu za vynaložené výdaje, neodepsaná část technického zhodnocení se nenávratně stane daňově neuznatelným nákladem. Je tedy nutné mít na paměti daňové dopady, které mohou nastat až celou řadu let po uzavření smlouvy, již v době jejího uzavírání. Právně může být smlouva bezchybná, pokud se ale opomněly daňové dopady, negativně to může postihnout jak nájemce, tak samotného pronajímatele, pro kterého se může neodepsaná část technického zhodnocení stát např. zdanitelným příjmem.

Držba podílu v dceřiné společnosti má své daňové dopady při vyplaceném podílu na zisku dceřinou společností. Kde se často chybuje, je situace souvisejících nákladů. V návaznosti na ZDP je nutné veškeré přímé náklady související s držbou podílu v dceřiné společnosti ošetřit jako daňově neuznatelné a v případě nepřímých nákladů musí být možné prokázat, že jsou nižší než 5 % vyplacené dividendy nebo právě hodnotu ve výši 5 % vyplacené dividendy ošetřit jako daňově neuznatelný náklad. Podle judikatury je nutné vnímat okolnosti nepřímých nákladů v širším kontextu a být obezřetní, pokud předpokládáte jejich nulovou výši, jelikož se snadno můžete dostat do důkazní nouze a čelit doměření nepřímých nákladů podle výše uvedené fikce 5 % vyplacené dividendy, a to včetně souvisejících sankcí.

Kombinace položek snižujících základ daně a daňovou povinnost může ve vaší společnosti činit přiznání výrazně komplexnější a komplikovanější. V případě kombinace např. odčitatelné položky od základu daně (odpočet na výzkum a vývoj, odpočet na podporu odborného vzdělávání, daňová ztráta), poskytnutých bezúplatných plnění (dary), slev (např. z titulu investiční pobídky nebo zaměstnávání zdravotně tělesně postižených) či např. zápočtu daně zaplacené v zahraničí je velmi důležité věnovat pozornost pravidlům jejich uplatnění a vzájemné provázanosti příslušných ustanovení. Jelikož např. dary nelze přenášet do dalších let, a nabízí se tak automaticky jejich upřednostnění v rámci snižování základu daně před kupříkladu odčitatelnou položkou (která je za splnění daných podmínek přenositelná do dalších let), takovýto přístup by byl chybou.

Převodní ceny (ceny mezi spojenými osobami) vytváří otázky např. pro situace poskytování podpůrných služeb mateřskou společností dceřiné společnosti. Jak ukazuje judikatura, i když poplatník (dceřiná společnost) disponoval celou řadou podkladů prokazujících poskytnutí služeb (prezentace, telefonické konference atd.), správce daně zpochybnil nárok na daňovou uznatelnost těchto služeb. Poplatník totiž podle soudu neprokázal, jakou částkou se konkrétní služba podílela na celkové částce faktury. Podmínkou pro daňovou uznatelnost těchto situací je podle soudu jednoznačná konkretizace vynaloženého výdaje na straně jedné a jeho spojení s přesně specifikovaným poskytnutím služby na straně druhé.

S tímto tématem souvisí zásadní podmínky prokázání tzv. „substance“ a „benefit“ testů, tj. že byla např. služba skutečně poskytnuta a že z poskytnuté služby vyplynul pro přijímající společnost prospěch. Společnosti tak často mají zpracovanou dokumentaci k převodním cenám, ale dnešní kontroly již jdou daleko za ni samotnou a vyžadují k prokázání správně nastavených převodních cen daleko více pravidel.

Příloha transakcí se spojenými osobami byla některými poplatníky roky považována za povinnou přílohu daňového přiznání, na kterou se správce daně ani nepodívá. Ukazuje se, že opak je pravdou. Vzájemné provázanosti, které lze dovodit z přílohy oproti údajům v přiznání nebo výkazech, mohou snadno vést k zahájení daňové kontroly nebo minimálně postupu k odstranění pochybností. Především sekce přílohy, které by mohly vyvolat dojem podhodnocených výnosů v daňovém přiznání, vyžadují vaši zvýšenou pozornost.

Zveřejnění účetní závěrky prostřednictvím podání u správce daně z příjmů představuje další krok státní správy k digitalizaci daní a ke snížení duplicity při odevzdávání stejných formulářů více orgánům veřejné moci. Poplatník tak splní svoji povinnost zveřejnit účetní závěrku okamžikem, kdy dojde k podání daňového přiznání u správce daně. S touto změnou souvisí i změna formuláře daňového přiznání. Povinnost zveřejnění účetní závěrky je zakotvena v legislativě již dlouhé roky, velké množství poplatníků navzdory hrozícím vysokým sankcím tuto povinnost nedodržuje.

Dary a sponzoring mají rozdílný režim daňového posouzení, přesto jejich rozlišení může v praxi činit komplikace. Pokud se rozhodnete cokoli darovat, je v případě daňové kontroly vaší povinností ustát důkazní břemeno. Pokud jste např. na dětském dnu rozdávali vzorky nebo propagační předměty vaší společnosti, určitě se vám bude hodit mj. fotodokumentace z akce prokazující, že si dané předměty neodnesli např. vaši zaměstnanci (zde by byl daňový režim opět jiný).

Rozhodnete-li se vaše prodeje marketingově podpořit třeba reklamou v televizi a pořízení splní podmínky pro zařazení investice do dlouhodobého nehmotného majetku, bylo by chybou účtovat o daném nákladu jednorázově. Pořizovací cenu dostanete do nákladů až prostřednictvím daňových odpisů.

Auditní úpravy (adjustmenty) po uzavření účetnictví jsou něčím, s čím se setkává celá řada společností při následné přípravě daňového přiznání. Jejich zohlednění v přiznání a přehled o nich z roku na rok může způsobit účetní a daňové nepříjemnosti, ale i nemalé daňové doměrky.

Otázkám, co je předmětem srážkové daně nebo co vytváří povinnost hlášení či oznámení, nebývá v rámci přiznání věnována dostatečná pozornost. Snadno se pak opomenou povinnosti srážet daň a podávat příslušná oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí / hlášení plátce o dani z příjmů vybírané srážkou, a to včetně ne vždy jasných termínů pro jednotlivá podání.

S přípravou přiznání k dani z příjmů právnických osob pomáhá klientům Deloitte speciálně vyvinutá aplikace Tax Navigátor. Přečtěte si bližší informace o této aplikaci, a pokud budete mít jakékoliv dotazy, neváhejte se nám ozvat.