Poradenství  Právo 

Kdo ponese odpovědnost za úpadek společnosti? Novela zákona o obchodních korporacích klepe na dveře

České společnosti čekají v příštím roce zásadní změny v oblasti legislativy. Od 1. ledna 2021 totiž nabyde účinnosti velká novela zákona o obchodních korporacích, která s sebou přináší nová pravidla zejména v oblasti odpovědnosti managementu. Jak bude nově probíhat schvalování smlouvy o výkonu funkce? Kdo ponese následky za způsobení úpadku společnosti? A jaké sankce jej v takovém případě čekají? Těmto a dalším otázkám jsme se věnovali v našem tematickém webcastu.

Novela zákona o obchodních korporacích přivede do praxe celou řadu novinek. Z větší části se jedná o technické úpravy, které na běžné fungování společností nebudou mít výraznější vliv. Zásadním způsobem se však bude měnit úprava dopadající na členy volených orgánů společností, zejména pokud jde o jejich odpovědnost za neodvrácení úpadku společnosti. Vzhledem ke koronavirové krizi a s ní související nejisté ekonomické situaci bude pro management společností důležité vědět, co mohou od nového znění zákona očekávat.

Význam a schvalování smlouvy o výkonu funkce

Smlouva o výkonu funkce je dokument, který upravuje práva a povinnosti ve vztahu mezi společností a členem voleného orgánu. Existence smlouvy není povinná, jejím hlavním důvodem zpravidla (ne však výhradně) bývá sjednání odměny. Není-li totiž toto ve smlouvě uvedeno, je výkon funkce bezplatný.

A jaké změny v tomto směru čekají firmy od roku 2021? Smlouvu o výkonu funkce schvaluje v rámci společnosti valná hromada (popř. jediný společník). Nebude-li příslušným orgánem společnosti schválena, nenabývá smlouva účinnosti, a tedy nevyvolá žádné právní účinky (na rozdíl od dosavadní úpravy, podle které byla sankcí „pouze“ relativní neplatnost smlouvy). Dnem nabytí účinnosti – pokud nerozhodne valná hromada jinak – se pak rozumí den uzavření smlouvy, případně den vzniku funkce, podle toho, co nastane později.

Odpovědnost a sankce v souvislosti s úpadkem společnosti

Dosavadní právní úprava byla poměrně komplikovaná a její nová podoba by měla stávající situaci zpřehlednit. Pokud dojde k prohlášení úpadku společnosti, rejstříkový soud a/nebo insolvenční soud mohou ex post uložit některým osobám v managementu společnosti majetkové sankce nebo je diskvalifikovat z jejich funkce ve vedení firmy – to vše za jednání nebo nejednání, kterého se tyto osoby dopustily předtím, než společnost naplnila znaky úpadku a které k prohlášení tohoto úpadku přispělo.

Kdy se firma dostává do úpadku? V rámci insolvenčního zákona mohou nastat dvě situace:

  • Platební neschopnost
    V tomto případě má dlužník více než jednoho věřitele, peněžité závazky po splatnosti po dobu delší než 30 dnů a tyto závazky není schopen plnit. Neschopnost plnit závazky nejčastěji nastává, pokud firma zastavila platby podstatné části svých závazků, neplní je déle než 3 měsíce po splatnosti nebo je není schopna plnit ani na základě výkonu rozhodnutí či exekuce. Platební neschopnost je nejčastější příčinou úpadku firem.
  • Předlužení
    I v tomto případě se předpokládá, že dlužník (podnikatel) má více než jednoho věřitele, přičemž souhrn všech jeho závazků převyšuje hodnotu veškerého dlužníkova majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Výše zmíněná sankční ustanovení se přibližně z 98 % týkají především členů statutárních orgánů (případně bývalých členů či osob v obdobném postavení) a faktických a stínových vedoucích. Uvedená odpovědnost se naopak netýká členů dozorčí rady či prokuristů. O sankci v případě úpadku se bude rozhodovat tehdy, pokud dotyčný člen porušil, resp. nedodržel povinnosti vyplývající z jeho pozice, zejména nejednal-li v souladu s principy péče řádného hospodáře.

Co přesně statutárům v praxi hrozí? V zásadě budou existovat tři základní druhy sankcí:

  • Vydání prospěchu ze smlouvy o výkonu funkce do majetkové podstaty
  • Doplnění majetkové podstaty (doplnění pasiv)
  • Diskvalifikace

První dvě uvedené varianty budou nově vedeny v režimu incidenčního sporu, nikoli civilního, jako tomu bylo doposud. Vydání prospěchu ze smlouvy o výkonu funkce za období až 2 let před zahájením insolvenčního řízení je omezeno pouze na členy statutárního orgánu a nově nebude potřeba předchozí výzva od insolvenčního správce. Tato forma sankce nebude možná v případech dlužnických insolvenčních návrhů.

Doplnění majetkové podstaty (doplnění pasiv) nahradí dosavadní (nevyhovující) institut sankčního ručení za závazky společnosti a bude se vztahovat pouze na případy likvidačního řešení úpadku (konkursu). Novou povinností bude poskytnout plnění až do výše rozdílu mezi hodnotou majetku a souhrnem dluhů.

Diskvalifikován bude člen statutárního orgánu potom na základě rozhodnutí rejstříkového soudu, a to až na dobu 3 let.

Chcete-li zjistit podrobnější informace o uvedených legislativních změnách, potom neváhejte a pusťte si ze záznamu náš webcast na téma Velká novela zákona o obchodních korporacích. Pokud se tato legislativní změna dotkne v příštím roce i vašich byznysových aktivit, případně pokud sami čelíte úpadku společnosti a jeho důsledkům, můžete se kdykoliv obrátit na naše odborníky v oblastech fúzí a akvizic či restrukturalizací a insolvencí.

Novela zákona o obchodních korporacích ZOK Insolvence dReport zpravodaj
Právo 

Chráněný účet: štít proti neoprávněným exekucím a dluhové pasti

V rámci obrany před neoprávněnými exekucemi si budou moci povinní od 1. července zřídit tzv. chráněný účet. Chráněný účet nebude možné postihnout exekucí a má sloužit k ukládání finančních prostředků, které exekuci nepodléhají, jako je například výživné nebo nezabavitelné minimum ze mzdy. Institut chráněných účtů má řešit zejména situace vícenásobných exekucí, kdy příjem povinného podléhá nejprve srážkám ze mzdy a zbývající částka následně podlehne další exekuci, tentokrát přikázáním pohledávky z účtu. Pojďme se podívat, jak bude nový nástroj fungovat. 

25. 5. 2021
Právo 

Legal News [květen 2021]: Od června vstupuje v účinnost zákon o evidenci skutečných majitelů

Přinášíme vám nejdůležitější novinky z oblasti českého práva: zásadní rozhodnutí soudů, novou judikaturu a legislativní počiny, které byste neměli přehlédnout. O čem se dočtete tentokrát? Již od 1. června začne platit zákon o evidenci skutečných majitelů. Nejvyšší soud rozhodl, že odboroví funkcionáři nejsou ze své funkce automaticky chráněni před výpovědí. V dalším rozsudku Nejvyšší soud stanovil, že pokud má oprávněná strana právo na odstoupení od smlouvy, kterého nevyužije, nemůže poté po protistraně žádat náhradu škody. Více se dočtete v květnových Legal News. 

25. 5. 2021
Právo  Deloitte živě 

Při práci z domova byla pro náš tým nesmírně důležitá pravidelná komunikace a udržování kontaktu, říká Olga Kaizar, partnerka Deloitte Legal

V rámci své advokátní praxe se specializuje na oblast nemovitostí. V září loňského roku se stala partnerkou advokátní kanceláře Deloitte Legal, kde již dva roky vede nemovitostní tým. I když jsou nemovitosti, jak sama říká, trochu machistické prostředí, nikdy se nesetkala s tím, že by se jako žena cítila v nevýhodě. Proč se rozhodla věnovat právě nemovitostnímu právu? A jak do jejího života i do fungování jejího týmu zasáhla koronavirová pandemie? A co radí začínajícím právníků, kteří jsou na startu své kariéry? Nejen o tom jsme si povídali v rozhovoru s advokátkou Olgou Kaizar. 

3. 5. 2021