Novela zákona o obchodních korporacích přivede do praxe celou řadu novinek. Z větší části se jedná o technické úpravy, které na běžné fungování společností nebudou mít výraznější vliv. Zásadním způsobem se však bude měnit úprava dopadající na členy volených orgánů společností, zejména pokud jde o jejich odpovědnost za neodvrácení úpadku společnosti. Vzhledem ke koronavirové krizi a s ní související nejisté ekonomické situaci bude pro management společností důležité vědět, co mohou od nového znění zákona očekávat.

Význam a schvalování smlouvy o výkonu funkce

Smlouva o výkonu funkce je dokument, který upravuje práva a povinnosti ve vztahu mezi společností a členem voleného orgánu. Existence smlouvy není povinná, jejím hlavním důvodem zpravidla (ne však výhradně) bývá sjednání odměny. Není-li totiž toto ve smlouvě uvedeno, je výkon funkce bezplatný.

A jaké změny v tomto směru čekají firmy od roku 2021? Smlouvu o výkonu funkce schvaluje v rámci společnosti valná hromada (popř. jediný společník). Nebude-li příslušným orgánem společnosti schválena, nenabývá smlouva účinnosti, a tedy nevyvolá žádné právní účinky (na rozdíl od dosavadní úpravy, podle které byla sankcí „pouze“ relativní neplatnost smlouvy). Dnem nabytí účinnosti – pokud nerozhodne valná hromada jinak – se pak rozumí den uzavření smlouvy, případně den vzniku funkce, podle toho, co nastane později.

Odpovědnost a sankce v souvislosti s úpadkem společnosti

Dosavadní právní úprava byla poměrně komplikovaná a její nová podoba by měla stávající situaci zpřehlednit. Pokud dojde k prohlášení úpadku společnosti, rejstříkový soud a/nebo insolvenční soud mohou ex post uložit některým osobám v managementu společnosti majetkové sankce nebo je diskvalifikovat z jejich funkce ve vedení firmy – to vše za jednání nebo nejednání, kterého se tyto osoby dopustily předtím, než společnost naplnila znaky úpadku a které k prohlášení tohoto úpadku přispělo.

Kdy se firma dostává do úpadku? V rámci insolvenčního zákona mohou nastat dvě situace:

• Platební neschopnost
  V tomto případě má dlužník více než jednoho věřitele, peněžité závazky po splatnosti po dobu delší než 30 dnů a tyto závazky není schopen plnit. Neschopnost plnit závazky nejčastěji nastává, pokud firma zastavila platby podstatné části svých závazků, neplní je déle než 3 měsíce po splatnosti nebo je není schopna plnit ani na základě výkonu rozhodnutí či exekuce. Platební neschopnost je nejčastější příčinou úpadku firem.
• Předlužení
  I v tomto případě se předpokládá, že dlužník (podnikatel) má více než jednoho věřitele, přičemž souhrn všech jeho závazků převyšuje hodnotu veškerého dlužníkova majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Výše zmíněná sankční ustanovení se přibližně z 98 % týkají především členů statutárních orgánů (případně bývalých členů či osob v obdobném postavení) a faktických a stínových vedoucích. Uvedená odpovědnost se naopak netýká členů dozorčí rady či prokuristů. O sankci v případě úpadku se bude rozhodovat tehdy, pokud dotyčný člen porušil, resp. nedodržel povinnosti vyplývající z jeho pozice, zejména nejednal-li v souladu s principy péče řádného hospodáře.

Co přesně statutárům v praxi hrozí? V zásadě budou existovat tři základní druhy sankcí:

• Vydání prospěchu ze smlouvy o výkonu funkce do majetkové podstaty
• Doplnění majetkové podstaty (doplnění pasiv)
• Diskvalifikace

První dvě uvedené varianty budou nově vedeny v režimu incidenčního sporu, nikoli civilního, jako tomu bylo doposud. Vydání prospěchu ze smlouvy o výkonu funkce za období až 2 let před zahájením insolvenčního řízení je omezeno pouze na členy statutárního orgánu a nově nebude potřeba předchozí výzva od insolvenčního správce. Tato forma sankce nebude možná v případech dlužnických insolvenčních návrhů.

Doplnění majetkové podstaty (doplnění pasiv) nahradí dosavadní (nevyhovující) institut sankčního ručení za závazky společnosti a bude se vztahovat pouze na případy likvidačního řešení úpadku (konkursu). Novou povinností bude poskytnout plnění až do výše rozdílu mezi hodnotou majetku a souhrnem dluhů.

Diskvalifikován bude člen statutárního orgánu potom na základě rozhodnutí rejstříkového soudu, a to až na dobu 3 let.

Chcete-li zjistit podrobnější informace o uvedených legislativních změnách, potom neváhejte a pusťte si ze záznamu náš webcast na téma Velká novela zákona o obchodních korporacích. Pokud se tato legislativní změna dotkne v příštím roce i vašich byznysových aktivit, případně pokud sami čelíte úpadku společnosti a jeho důsledkům, můžete se kdykoliv obrátit na naše odborníky v oblastech fúzí a akvizic či restrukturalizací a insolvencí.