Daně 

Kdy vzniká společnostem nárok na úrok vyplácený správcem daně?

Společnosti se často dostávají do situace, kdy jim v důsledku jednání nebo opomenutí správce daně vznikne nárok na úrok. Avšak v naší praxi se nezřídka setkáváme s případy, kdy správce daně tento úrok daňovému subjektu nevyplatí vůbec, případně ve výši nižší, než jaká mu podle zákona nebo judikatury správních soudů náleží. Kdy tedy tento nárok na úrok uplatňovat?

Úrok z prověřovaného nadměrného odpočtu

Pokud správce daně kontroluje uplatněný nárok na nadměrný odpočet na DPH, musí si být vědom „ceny“, kterou pro něho čas věnovaný prověřování bude mít v případě, že se ukáže, že plátcova tvrzení odpovídají skutečnosti. Touto „cenou“ je úrok z daňového odpočtu, který v některých případech může dosahovat 14 % ročně z částky nadměrného odpočtu.

Problematika kompenzace, která má daňovému subjektu dorovnat finanční znevýhodnění za nepřiměřeně dlouhého prověřování nadměrného odpočtu, k němuž by v případě okamžitého vyplacení nadměrného odpočtu nedošlo, prošla v posledních pěti letech významným vývojem. Avšak i nadále lze očekávat zásahy správních soudů, především stran výše tohoto úroku, a proto doporučujeme se nároku na úrok u správce daně aktivně domáhat.

Úrok z neoprávněného jednání správce daně

Další situací, kdy společnosti může vzniknout nárok na úrok v důsledku jednání nebo opomenutí správce daně, je vydání nezákonného rozhodnutí.  V případě, že správce daně vydal platební výměr, který byl později zrušen pro nezákonnost či nesprávný úřední postup, vzniká daňovému subjektu nárok na úrok z nesprávně stanovené daně. Ten se vypočítá z částky, kterou na základě nezákonného platebního výměru nebo v souvislosti s ním uhradil, a to za dobu od jejího uhrazení až do jejího vrácení. Nárok na úrok z neoprávněného jednání správce daně může také vzniknout z důvodu nesprávného úředního postupu správce daně.

Výše úroku z neoprávněného jednání správce daně není nevýznamná a činí ročně 14 % a více v závislosti na výši repo sazby ČNB.

Nejčastěji nárok na tento úrok vzniká společnostem v souvislosti s vydáním rozhodnutí soudu, kterým bylo rozhodnutí finanční správy zrušeno pro nezákonnost, např. z důvodu uplynutí lhůty pro stanovení daně, nesprávné aplikace právního předpisu nebo zrušení zajišťovacího příkazu. Ale nárok na úrok z neoprávněného jednání správce daně může společnosti vzniknout i v případě zrušení nebo změny platebního výměru již v odvolacím řízení, např. z přeplatku na dani z příjmů v důsledku zaplacených záloh na dani.

Úrok z vratitelného přeplatku

Správce daně má povinnost vrátit přeplatek na dani do 30 dnů ode dne obdržení žádosti o jeho vrácení. V případě přeplatku na DPH (nadměrného odpočtu) běží lhůta 30 dnů od jeho vyměření, tj. doručení platebního výměru. V některých případech je lhůta pro vrácení přeplatku pouze 15 dnů, např. v případech vrácení přeplatku vzniklého v důsledku ukončení účinnosti zajišťovacího příkazu nebo neoprávněného jednání správce daně.

Pokud správce daně tuto lhůtu nedodrží, vzniká společnosti nárok na úrok z vratitelného přeplatku taktéž ve výši 14 % ročně, o jehož vyplacení je třeba u správce daně zažádat.

V praxi tak může dojít k situaci, kdy společnosti v důsledku nezákonného rozhodnutí správce daně (např. z důvodu uplynutí lhůty po stanovení daně) vznikne přeplatek, který správce daně společnosti automaticky ve lhůtě 15 dnů nevrátí, a společnost se tomuto nesprávného postupu správce daně musí aktivně bránit. Kromě úroku z neoprávněného jednání správce daně pak společnosti také vznikne nárok na úrok z vratitelného přeplatku. Situaci navíc může ještě ztížit správce daně, pokud úrok z neoprávněného jednání správce daně společnosti automaticky nevyplatí, přestože i ten se po předepsání na osobní daňový účet stává vratitelným přeplatkem, jejž je správce daně povinen vrátit ve lhůtě 15 dnů.

Vyplatí se znát předpisy a judikaturu

Lze tak shrnout, že právní úprava kompenzuje daňovým subjektům prodlení správce daně a sankcionuje nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí správce daně úrokem, který se uplatní v mnoha situacích. Zároveň však různorodost těchto situací klade na společnosti, které se chtějí domáhat svých práv, vyšší nároky na znalost právních předpisů a judikatury správních soudů.

Advokátní kancelář Deloitte Legal má s problematikou vymáhání nároků na úrok v důsledku jednání nebo opomenutí správce daně praktické zkušenosti a úspěchy, které vám usnadní cestu k vašim nárokům. Pro další informace kontaktujte naše právníky z litigačního týmu na kdevlin@deloittece.com.

Článek je součástí zpravodaje dReport – květen  2019, Daňové novinky, Dotace a investiční pobídky.

Nárok na úrok Správce daně
Daně 

Investiční pobídky budou mít nová pravidla

V pátek 7. června 2019 byl Poslaneckou sněmovnou schválen vládní návrh novely zákona o investičních pobídkách, sněmovní tisk č. 298 z 8. října 2018. Účinnost novely zákona lze očekávat přibližně od září 2019. Schválená novela zákona bude tvořit základní rámec podmínek pro poskytování investičních pobídek. Většinu všeobecných podmínek pro udělení investiční pobídky bude upravovat vládní nařízení, a to flexibilně dle hospodářské situace a potřeb na pracovním trhu. 

14. 6. 2019
Daně 

Vyhlášení první veřejné soutěže programu TREND

Technologická agentura České republiky vyhlásila první veřejnou soutěž programu TREND, zaměřeného na podporu průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje. Cílem programu TREND je podpora projektů zaměřených na zavádění výsledků průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje do praxe a také na podporu pronikání na nové trhy. Program je zaštiťován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, poskytovatelem podpory je však Technologická agentura ČR. 

24. 5. 2019