Daně 

Krátkodobý pronájem přes platformy typu Airbnb byl městským soudem klasifikován jako podnikání

Městský soud v Praze vydal rozhodnutí č. j. 6 Af 20/2020-28, které určilo, že v případě příjmů z krátkodobého pronájmu přes platformy typu Airbnb se nejedná o pronájem nemovité věci, ale o poskytování ubytovacích služeb.

Městský soud ve svém rozhodnutí uvedl, že v případě krátkodobého pronájmu se nejedná o vztah mezi poskytovatelem ubytování a zájemcem, jehož účelem je zajištění bytových potřeb „v celém komplexu zajišťování potřeb člověka v jeho materiální i duševní rovině“, nýbrž pouhé uspokojení potřeby na ubytování, a tudíž tento vztah svojí povahou neodpovídá nájmu, ale poskytování ubytovacích služeb.

Svůj závěr soud opřel zejména o soustavnost činnosti provozované za účelem zisku, krátkodobou povahu uskutečněných pronájmů, základní požadavky platforem typu Airbnb na poskytovatele ubytování spočívající v poskytnutí „služeb“, které jsou hosty očekávány (např. poskytnutí toaletního papíru, mýdla, ručníku, povlečení pro každou postel atd.), a také běžně pronajímatelem poskytovaný pravidelný úklid. Městský soud zároveň uvedl, že případná absence těchto doplňkových služeb sama o sobě nemusí být rozhodujícím faktorem a i na takzvaný „holý pronájem“ se v případě krátkodobého pronájmu může nahlížet jako na poskytování ubytovacích služeb.

Daňové dopady rozhodnutí

Pokud jde o vlastní daň z příjmu, dopad rozhodnutí by měl být poměrně omezený, neboť změna daňového přístupu by u těchto příjmů neměla mít vliv na uznatelnost prokazatelně vynaložených nákladů. V případě, že pronajímatel uplatňuje paušální výdaje, může být klasifikace příjmu jako příjmu ze samostatné výdělečné činnosti za určitých okolností dokonce výhodnější, neboť umožňuje nárokovat paušál ve výši 40 % (v případě existence patřičného živnostenského oprávnění dokonce 60 %) oproti 30 %, která lze uplatnit v případě příjmu z nájmu.

Na rozdíl od příjmů z pronájmu byly příjmy z podnikání až do konce roku 2020 předmětem solidární daně, a proto lze očekávat, že zpětné přehodnocení příjmů za období před rokem 2021 u poplatníků s vyššími příjmy může vést k doměření této daně.

Případný nedoplatek však lze očekávat v případě sociálního a zdravotního pojištění, neboť zatímco příjmy z pronájmu nejsou předmětem pojistného, příjmy z poskytování ubytovacích služeb jakožto příjmy z podnikání pojistnému podléhají, a proto existuje riziko jejich zpětného doměření, a to včetně souvisejících sankcí.

Městský soud tak postavil do nelehké situace všechny subjekty, které využívají platformu Airbnb a považují přitom dosahované příjmy za osvobozené od daně z přidané hodnoty (jako příjmy z pronájmu). Takový subjekt dle názoru Městského soudu vlastně bez výjimky poskytuje ubytovací služby. Jelikož je platforma Airbnb provozovaná osobou neusazenou v tuzemsku, existuje riziko, že se ten, kdo tuto platformu využívá pro poskytování ubytovacích služeb, stane osobou identifikovanou k dani. To v praxi může znamenat, že pronajímatel bude mít okamžitou povinnost z přijetí zprostředkovatelských služeb odvádět daň z přidané hodnoty (přičemž v tomto případě povinnost registrace není podmíněna dosažením zákonného limitu 1 000 000 Kč, ale vzniká okamžitě). V případě, že pronajímatel využil služeb společnosti Airbnb v minulosti, bude třeba tuto daň zpětně doplatit a existuje riziko sankcí. Při dosažení obratu 1 000 000 Kč pak dokonce vzniká i povinnost aplikovat DPH na samotné ubytovací služby.

Soud svým rozhodnutím víceméně potvrdil názor finanční správy deklarovaný v Informaci k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb (Airbnb a další). Uvidíme tedy, jak a zda vůbec situaci posoudí Nejvyšší správní soud.

Celý text rozhodnutí č. j. 6 Af 20/2020-28 je k nahlédnutí na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

Nájemní bydlení Sociální pojištění Daň z příjmů dReport zpravodaj

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right