Zavedení komunitní energetiky jako zákon roku 2023!
Ve čtvrtek 25. dubna proběhlo slavnostní vyhlášení 15. ročníku Zákona roku. Podle poroty měl nejpozitivnější dopad na podnikatelské prostředí zákon o zavedení komunitní energetiky.
Legal News [březen 2024]: Posttraumatická stresová porucha jako pracovní úraz?
Posttraumatická stresová porucha jako pracovní úraz, uhrazení dluhu třetí osobou bez souhlasu dlužníka, určení místa pravidelného pracoviště při absenci dohody o něm či prodlení úhrady doplatku ceny díla v situaci zadržení částky z důvodu vadného plnění ze strany dodavatele. Tato a další zajímavá témata, která v uplynulých týdnech řešily NS a ÚS, na vás čekají na následujících řádcích našich Legal News.
- Otázkou, zda může třetí osoba, jež není povinna k uhrazení dluhu, plnit věřiteli bez souhlasu dlužníka v kontextu právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 se Nejvyšší soud zabýval ve svém rozsudku sp. zn. 28 Cdo 1214/2023. Občanský zákoník tuto otázku výslovně neupravuje, a tedy takový postup ani nezakazuje. Názory v odborné literatuře nejsou jednotné. Nicméně Nejvyšší soud se kloní k názoru, že souhlas dlužníka s plněním jeho dluhu ze strany třetí osoby není nezbytný, a to ani pro splnění jeho povinnosti, ani pro vznik bezdůvodného obohacení. Je tak irelevantní, zda dlužník s popsaným jednáním třetí osoby souhlasí či nesouhlasí. Zabránit takovému postupu může jen tím, že s věřitelem sjedná zákaz plnění třetí osobou.
- Nejvyšší soud se ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 2608/2023 zabýval dosud neřešenou otázkou, jaká jsou kritéria pro určení místa pravidelného pracoviště zaměstnance v případě, kdy toto místo není mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodnuto, popř. je dohodnuto v rozporu s ustanovením § 34a zákoníku práce. Pro zodpovězení této otázky je důležité, že smyslem úpravy institutu pravidelného pracoviště je jednak aplikace základní zásady pracovně právních vztahů, a to zásady zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, a jednak vyjádření zásady, že závislá práce musí být vykonávána na náklady zaměstnavatele. Platí, že pokud bylo v pracovní smlouvě sjednáno místo pravidelného pracoviště jako její fakultativní obsahová náležitost, lze takto sjednané místo změnit pouze cestou změny obsahu pracovní smlouvy. Nejvyšší soud dále z ustanovení § 34a zákoníku práce dovodil, že určení místa pravidelného pracoviště podle pravidel zde stanovených má stejný dopad, jako by bylo místo pravidelného pracoviště sjednáno v pracovní smlouvě (i když výslovně tomu tak není). Důsledkem je, že i v takovém případě je pro změnu nutná změna obsahu pracovní smlouvy. Jednostranný pokyn zaměstnavatele, jímž tento stanoví počátek výkonu práce v jiném místě, než bylo dosavadní pravidelné pracoviště zaměstnance, není dostatečný.
- V dalším rozsudku z oblasti pracovního práva sp. zn. 21 Cdo 3408/2022 Nejvyšší soud hledal odpověď na další dosud judikatorně neřešenou otázku, zda a za jakých podmínek může být posttraumatická stresová porucha samostatně považována za poškození zdraví způsobené pracovním úrazem. Nejvyšší soud uzavřel, že posttraumatická stresová porucha může být za určitých okolností pracovním úrazem. Klíčové je, zda se vyvine v důsledku mimořádně intenzivního stresujícího zážitku vyvolaného událostí, jež se odehrála na pracovišti, které byl poškozený zaměstnanec jako její přímý účastník nebo pozorovatel vystaven při plnění svých pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Tato událost musí současně extrémně vybočovat z běžných, každodenních podmínek výkonu jeho práce. Pokud tomu tak není, jako v tomto případě, kdy došlo k vnímání pouhých vedlejších (sekundárních) projevů takové události (hluku, zvířeného prachu, prchajícího davu lidí apod.), nejedná se o pracovní úraz.
- Ve svém rozsudku sp. zn. 25 Cdo 2797/2023 se Nejvyšší soud zabýval dosud v praxi dovolacího soudu neřešenou otázkou vzniku nároku na úrok z prodlení u pojistného plnění na náhradu za ztížení společenského uplatnění. V souladu s nálezem Ústavního soudu (sp. zn. II. ÚS 2149/17) dospěl Nejvyšší soud k závěru, že nárok na náhradu nemajetkové újmy v penězích je nutno považovat za nárok majetkové povahy, tj. za peněžitý dluh, byť plynoucí z osobnostních práv. To platí i o pojistném plnění pojišťovny na náhradu ztížení společenského uplatnění. Dostane-li se povinný (pojišťovna) s plněním tohoto dluhu do prodlení, vzniká poškozenému též nárok na úroky z prodlení. Nárok na úrok z prodlení totiž podle § 1970 občanského zákoníku vzniká u všech peněžitých dluhů, a to bez ohledu na právní důvod, z něhož vzešly.
- Otázkou prodlení objednatele s úhradou doplatku ceny díla za situace zadržení určité částky z důvodu vadného plnění ze strany dodavatele se poprvé ve své rozhodovací praxi zabýval Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2909/2023. Soud dovodil, že i v případě, že ze strany objednatele nedošlo po oznámení vady k uplatnění žádného konkrétního práva z vadného plnění, bude oprávněn část ceny zadržet za předpokladu, že vada nebyla odstraněna (přičemž odstranění je možné do doby uplatnění práva na slevu nebo odstoupení od smlouvy). Následným uplatněním slevy totiž dojde ke snížení kupní ceny a v případě odstoupení od smlouvy povinnost kupujícího (objednatele) zaplatit kupní cenu zanikne. Z dikce § 2108 občanského zákoníku, konkrétně ze slov „odhadem přiměřeně odpovídá“ vyplývá, že i pokud se ukáže, že výše „přiměřené slevy“ z ceny díla je rozdílná od částky, kterou objednatel zadržel, nelze zadržení takové částky (tedy ani v rozsahu daného rozdílu) považovat za neoprávněné, pokud její výše „odhadem přiměřeně odpovídala“ výši slevy.
