Právo 

Legal News [říjen 2021]: Ústavní soud potvrdil rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze mezd zaměstnanců České pošty

Ústavní soud se ztotožnil s rozhodnutím Nejvyššího soudu ve věci rovného odměňování zaměstnanců České pošty. Nejvyšší soud dovodil, že i nadále platí, že advokát odpovídá za škodu způsobenou vadnou formulací petitu žaloby, jež byla v důsledku toho zamítnuta. Nejvyšší soud se dále zabýval otázkou schvalování nabytí vlastních akcií valnou hromadou. Nejen o tom jsou říjnové Legal News.

Klíčovým rozhodnutím je nález Ústavního soudu, který potvrzuje rozsudek Nejvyššího soudu ve věci rovného odměňování zaměstnanců České pošty (I. ÚS 2820/20). Ústavní soud dospěl k závěru, že aplikace ustanovení zákoníku práce, která nedovolují rozdílné odměňování na základě geografických kritérií, nejsou v rozporu s ústavou. Je plně v dispozici zákonodárce, jaká kritéria pro výjimku ze zásady rovného odměňování do zákona vloží. Pokud chce zohlednit i kritéria geografická, je třeba změnit zákon.

Akcie a akcionáři

Ohledně schvalování nabytí vlastních akcií valnou hromadou rozhodoval Nejvyšší soud pod sp. zn. 27 Cdo 3349/2020. Dovodil, že je-li takové usnesení valné hromady přijato dodatečně, hledí se na něj, jako by přijato nebylo. Nabytím se pak v tomto kontextu nemyslí jen striktně vzato nabytí vlastnického práva, nýbrž i započetí právně závazné fáze tohoto procesu, například veřejný návrh.

Nejvyšší soud se opět vyjádřil k otázce práva akcionářů na informace (sp. zn. 27 Cdro 3812/2019), když potvrdil, že k jeho realizaci má v zásadě docházet na valné hromadě. Pokud se tedy tázající akcionář valné hromady nezúčastní, není představenstvo povinno otázku zodpovědět ostatním přítomným akcionářům. Následně je možné otázku zodpovědět jen tehdy, je-li splněna podmínka její složitosti.

Odpovědnost za škodu, náhrada škody, odškodnění a nemajetková újma

Ve věci odpovědnosti advokáta za škodu dovodil Nejvyšší soud (sp. zn. 25 Cdo 3471/2020), že i nadále platí, že advokát odpovídá za škodu způsobenou tím, že vadně formuloval petit žaloby, jež byla v důsledku toho zamítnuta. Nezáleží pak na tom, že šlo o žalobu v řízení o soudním prodeji zástavy, které je teprve prvním krokem v realizaci zástavního práva věřitele.

Nejvyšší soud se zabýval též otázkou promlčení náhrady škody za situace, kdy tato škoda byla v promlčecí lhůtě uplatněna pouze v rámci trestního oznámení, avšak nikoli civilní žalobou (sp. zn. 21 Cdo 709/2021). Civilní žaloba byla podána až po uplynutí promlčecí lhůty, a to na základě výsledků prověřování trestního oznámení, které nevyústilo v obvinění podezřelé. Za takové situace Nejvyšší soud dovodil, že nárok byl uplatněn včas a k jeho promlčení nedošlo, jelikož civilní řízení je v tomto ohledu „pokračováním“ řízení trestního, které skončilo odložením věci.

Ve svém rozsudku sp. zn. 23 Cdo 836/2021 Nejvyšší soud navazuje na svou judikaturu ve věci odškodnění majetkové újmy z titulu předsmluvní odpovědnosti (zejména sp. zn. 29 Odo 1166/2004). Soud zopakoval, že v režimu starého občanského zákoníku touto újmou jsou zejména neobvyklé náklady spojené s jednáním o smlouvě, například na žádost druhé smluvní strany. Spadají sem pak i například náklady spojené se zahájením kroků k realizaci projektu, se kterými byla druhá smluvní strana srozuměna. Nový občanský zákoník již obsahuje vlastní úpravu odškodňování z titulu předsmluvní odpovědnosti.

Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 3470/2019 dospěl k závěru, že újmu na zdraví způsobenou nutnou obranou není povinné nahradit. Pro tento závěr není rozhodující ani předchozí podmíněné zastavení trestního stíhání ohledně totožného jednání (skutku), kterým není civilní soud vázán.

Další judikaturní novinky

  • V rozsudku sp. zn. 22 Cdo 2105/2020 Nejvyšší soud blíže vyjasňuje pravidla pro vypořádání vnosů a výnosů závodu spadajícího do SJM ke dni zániku SJM.
  • Ve svém rozsudku sp. zn. 26 Cdo 761/2021 Nejvyšší soud dovodil, že v režimu nového občanského zákoníku není neužívání nájemního bytu důvodem pro výpověď z nájmu, a to ani jako tzv. jiný závažný důvod.
  • Cena díla může být stranami sjednána zčásti jako pevná a zčásti odhadem. Podstatné překročení části ceny stanovené odhadem je pak důvodem pro odstoupení objednatele od smlouvy (NS, sp. zn. 33 Cdo 2869/2020).
  • K otázce délky správního řízení o určení právního vztahu dle § 142 SŘ se vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 30 Cdo 3489/2020. I na takové řízení se dle NS vztahuje právo jeho účastníků na přiměřenou délku dle čl. 6 Evropské úmluvy. Zároveň pak zdůraznil, že autorizovaný inspektor není v rámci tzv. zkráceného stavebního řízení správním orgánem, tudíž jím vydaný certifikát není rozhodnutím správního orgánu, nýbrž plněním ze smlouvy.

V advokátní kanceláři Deloitte Legal pečlivě analyzujeme aktuální rozhodnutí soudů, novou judikaturu a legislativu. Pokud máte zájem s námi některý judikát nebo právní novinku prodiskutovat, neváhejte nás kontaktovat.

Legal News dReport zpravodaj

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right