Podle Alana Noumana a Lukáše Filipa z týmu Dopravního poradenství stojí za tímto poklesem nejen válkou podmíněné zrušení letů do Ruska a na Ukrajinu, před koronavirem velmi významných trhů pro leteckou přepravu z a do České republiky, ale podle všeho i změny cestovních návyků v některých segmentech trhu. „Zatímco tzv. „leisure“ segment vykazuje výsledky již nad pandemickou úrovní, kde vidíme na trhu výrazný rozvoj třeba v podobě dálkových letů do exotiky z regionálních letišť, byznysových cestujících vzhledem k novým možnostem digitální komunikace i korporátním tlakům na udržitelnost naopak ubylo“, vysvětluje situaci Filip.

Pomalejší návrat českého trhu na úroveň před pandemií koronaviru v porovnání s ostatními evropskými zeměmi je dále ovlivněn aspektem, že v Evropě aktuálně dominují hlavně nízkonákladové společnosti jako Ryanair a Wizz Air, které překročily své přepravní výkony z roku 2019 již o desítky procent. Oproti tomu se většině tzv. „legacy carriers“, zastoupených například skupinami Air France-KLM či Lufthansa Group, na tuto úroveň stále vrátit nepodařilo. „Nízkonákladovky na českém trhu nejsou až tak ‚zakořeněné‘ jako ve většině zemí Evropy. Z jejich pohledu jim zde ve srovnání se zahraničními letišti nejsou nabízeny tak výhodné cenové podmínky a jejich významný růst se tak Česku vyhýbá. Aerolinky velmi tvrdě kladou důraz na ekonomiku a pošlou tedy svoji kapacitu raději tam, kde je to pro ně výhodnější“, vysvětluje Nouman.

Co se týče specificky výkonu českých leteckých dopravců, mezi které patří zejména Smartwings a ČSA, bylo jimi v roce 2023 meziročně přepraveno o 5 % více cestujících, přesto ale dosáhli pouze 62 % předpandemické úrovně roku 2019. Jejich situaci ovlivňuje zejména redukce provozu Českých aerolinií, a tedy i segmentu běžných pravidelných linek, na úplné minimum. Naprostou většinu jimi přepravených cestujících tedy aktuálně tvoří tzv. „leisure“ segment. Nouman dále doplňuje vysvětlení, proč je vhodnější situaci na českém trhu hodnotit spíše na základě celkových výkonů českých letišť, než tuzemských leteckých dopravců: „Zejména Smartwings kromě České republiky obsluhují i zahraniční trhy, například ostatní země V4, Německo, Francie, Izrael a další a český trh je naopak odbavován velkým množstvím zahraničních společností.“

Podle Filipa je však na čerstvých datech z prvního čtvrtletí roku 2024 zřetelný pozitivní trend směrem k návratu na úroveň před koronavirem, a to jak na pražském letišti, tak i v Brně a Ostravě. I přes všechny zmíněné negativní tlaky se tedy český trh pomalu zotavuje, i když stále ne na stejnou úroveň před pandemií.

Globální letecká doprava se po pandemii nadechuje, ale s významnými rozdíly

V globálním měřítku byla letecká doprava v roce 2023 zotavení na předpandemickou úroveň velmi blízko. „Mezi jednotlivými trhy jsou ale výrazné rozdíly. K rychlejšímu oživení docházelo zejména u vnitrostátních letů, které tvoří zhruba 40 % celosvětového trhu letecké přepravy. Velký význam tohoto segmentu na trzích Severní Ameriky pomohl k tomu, že zde již byla úroveň roku 2019 dokonce překročena“, upřesňuje situaci Filip.

K překročení předpandemické úrovně došlo již i na vnitrostátních trzích v Číně a Indii. To se však o oblasti Asie a Pacifiku jako celku říci nedá. Zde se letecká doprava zotavuje stále nejpomaleji. Podle Noumana je pokles mezinárodní dopravy ovlivněn stále nepřímo doznívající pandemií koronaviru, ekonomickou situací, zejména v Číně, a v neposlední řadě také restrikcemi na přelety Ruska, které mnohé mezikontinentální lety prodlužují až o několik hodin.

Na trzích Evropy, Afriky, Blízkého východu a Latinské Ameriky je sice stále zřetelný celkový pokles, můžeme zde zpozorovat ale také pozitivní trend k návratu na předpandemickou úroveň. Evropa by mohla v letošním roce podle predikcí dosáhnout na předcovidovou úroveň, ale i zde jsou patrné významné rozdíly mezi zeměmi. „Zatímco většina států jižní Evropy a Balkánu již rok 2019 o desítky procent překročila, trhy jako Německo, některé severské země, ale i Česká republika stále zaostávají na úrovni zhruba 70 až 90 % roku 2019“, doplňuje Nouman.

Filip na závěr zmiňuje také další faktory, které aktuálně ovlivňují nabídku globálního leteckého trhu: „Velká část dopravců musí řešit nedostatek kapacity způsobený nejen zpožděním dodávek Boeingů 737MAX a 787, ale například i trvajícími technickými problémy moderních motorů Pratt & Whitney GTF, které pohánějí velkou část nově vyráběných Airbusů A220 a A320neo.“