Daně 

Lhůta pro podání daňového přiznání k dani z příjmů: Na co si dát pozor?

Jak jsme vás již informovali, pravidla upravující lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů doznala po novele daňového řádu s účinností od 1. ledna 2021 nemalých změn. Tato pravidla se vztahují již na zdaňovací období kalendářního roku 2020 a hospodářského roku končícího 31. prosince 2020 nebo později. V mezidobí vydala finanční správa Metodický pokyn k aplikaci lhůty pro podání daňového přiznání. Přinášíme vám zajímavé postřehy z dosavadní praxe a metodiky finanční správy, které mohou mít praktický dopad na dodržení lhůty daňovým poplatníkem.

Zákonné prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání

Prodloužení základní lhůty pro podání daňového přiznání o 1 měsíc (pro daňová přiznání podaná poplatníkem elektronicky), resp. o 3 měsíce (pro daňová přiznání podaná poradcem) nastane pouze v případě, že daňové přiznání bylo podáno až po uplynutí základní tříměsíční lhůty. V praxi jsme zaznamenali případy, kdy poplatník podal své daňové přiznání za zdaňovací období 2020 elektronicky, ale ještě v rámci základní lhůty (tj. do 1. dubna 2021), tudíž k automatickému prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání o 1 měsíc nedošlo. Tato skutečnost má vliv na lhůtu pro placení daně, neboť daň musí být v takovém případě uhrazena do 1. dubna 2021.

Individuální prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání

Některým daňovým poplatníkům však nemusí z různých důvodů pro přípravu a podání daňového přiznání stačit ani zákonem prodloužená lhůta pro podání daňového přiznání, tj. lhůta čtyřměsíční nebo šestiměsíční. V takových případech lze ze závažných důvodů požádat finanční úřad o individuální prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání. Přitom je třeba pamatovat na to, že žádost o prodloužení lhůty musí být podána ještě před tím, než uplyne lhůta, která má být správcem daně prodloužena. V případě daňového přiznání daně z příjmů za zdaňovací období roku 2020 tak už lze požádat o prodloužení pouze šestiměsíční lhůty pro podání daňového přiznání, tj. lhůty pro podání daňového přiznání poradcem a lhůty pro podání daňového přiznání povinně auditovaných poplatníků.

V žádosti o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání je třeba nově také uvést, zda poplatník hodlá využít i zákonného prodloužení. Jinými slovy, zda poplatník žádá o prodloužení již zákonem prodloužené lhůty čtyřměsíční nebo šestiměsíční. Pokud poplatník tuto informaci neuvede, pak správce daně prodlouží pouze základní tříměsíční lhůtu pro podání daňového přiznání. Přestože daňový řád i Metodický pokyn stanoví povinnost uvést tuto informaci pouze u případů, kdy má být prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání elektronicky nebo poradcem, doporučujeme uvést informaci o zákonném prodloužení lhůty i povinně auditovaným poplatníkům. Vyhnou se tak případnému nedorozumění ze strany správce daně, který by mohl s ohledem na Metodický pokyn prodloužit pouze základní lhůtu pro podání daňového přiznání, čímž by prakticky k žádnému prodloužení ani nemuselo dojít.

Žádost o individuální prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání musí být odůvodněna, přičemž správce daně žádost posuzuje pouze na základě důvodů uvedených poplatníkem. V praxi se pak někdy stává, že uváděné důvody správce daně nepovažuje za závažné a žádosti o prodloužení lhůty nevyhoví. Navíc je třeba uhradit příslušný správní poplatek. Proto doporučujeme odůvodnění žádosti o prodloužení lhůty věnovat dostatečnou pozornost.

Opravy podaných přiznání

Pokud zjistí daňový poplatník, že podané řádné daňové přiznání je chybné, může jej nahradit opravným daňovým přiznáním, avšak jen za podmínky, že tak učiní ještě před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání. Přitom opravné daňové přiznání musí být podáno stejným způsobem, jako bylo podáno řádné daňové přiznání. Pokud si řádné daňové přiznání podal poplatník sám elektronicky v prodloužené čtyřměsíční lhůtě, pak opravné daňové přiznání musí být podáno také poplatníkem elektronicky. V případě řádného daňového přiznání podaného poradcem v prodloužené šestiměsíční lhůtě musí být opravné daňové přiznání podáno také poradcem. Tím však nemusí být stejná osoba.

Pokud nebude opravné daňové přiznání splňovat výše uvedená kritéria, nelze jej dle Metodického pokynu považovat za opravné daňové přiznání a správce daně jej vyhodnotí jako neúčinné podání. Správce daně by však měl i přesto údaje z neúčinného daňového přiznání využít při vyměření daně, pokud to umožňuje stav řízení.

V případě zjištění chyby až po termínu pro podání daňového přiznání se oprava provádí formou dodatečného přiznání. Zde by se měl poplatník soustředit na to, aby dodatečné daňové přiznání bylo podle nových pravidel přípustné. Důvodem je skutečnost, že finanční správa údaje z nepřípustného dodatečného daňového přiznání na daň vyšší využije a zároveň dovozuje vznik penále.

Celé znění Metodického pokynu k aplikaci lhůty pro podání daňového přiznání je k dispozici na webu Finanční správy ČR.

Přímé daně dReport zpravodaj Daňové přiznání