Právo 

Manželství? Manželství!

Dne 26. března 2019 Poslanecká sněmovna opět projednávala v prvním čtení návrh tzv. zákona o manželství pro všechny. Tedy zákona, kterým se změní jednotlivá ustanovení mimo jiné občanského zákoníku (č. 89/2012 Sb.), zákona o důchodovém pojištění (č. 155/1995 Sb.), zákona o specifických zdravotních službách (č. 373/2011 Sb.) nebo se zruší zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství. Návrh tohoto zákona stále ještě zůstal v prvním čtení a vypadá to, že tomu tak ještě chvíli bude. Pojďme se nicméně podívat, co nás k tomuto zákonu přivedlo a co nám tento zákon přinese. Či sebere?

Páry stejného pohlaví mohou v České republice od 1. července 2006 uzavírat registrované partnerství. Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je přitom výsledkem poměrně krátkého legislativního procesu (návrh zákona byl poslancům rozeslán dne 2. května 2005, na schůzi konané 16. prosince 2005 jej Poslanecká sněmovna schválila), a to i přesto, že ve své době vzbuzoval rozporuplné reakce jeho příznivců a odpůrců.

Co zákon tehdy přinesl?

  • Uzavřít institucionalizované společenství dvou osob stejného pohlaví (stát se partnery).
  • Právo a povinnost partnerů rozhodovat o záležitostech společného soužití společně (a nedohodnou-li se, pak možnost domáhat se rozhodnutí soudu).
  • Zastupovat druhého partnera v běžných záležitostech (přijímat běžná plnění).
  • Automatický vznik práv a povinností oběma partnerům jednáním jednoho z nich (v běžných záležitostech).
  • Vzájemnou vyživovací povinnost, a to i po zrušení registrovaného partnerství.

Je to málo? Rozhodně ne. Navíc v době před 13 lety byla Česká republika velmi pokroková, první země východního bloku uznávající v oficiální podobě svazky osob stejného pohlaví. Mimo to současný občanský zákoník přiznává partnerovi stejná práva a povinnosti jako manželovi ve všech ustanoveních, s výjimkou práv a povinností části druhé (rodinné právo, tedy mj. vznik příbuzenství a švagrovství, poručenství, opatrovnictví a pěstounství, zůstává být samostatnou kategorií, ve které dle představ navrhovatelů a tehdejších zákonodárců nebylo místo pro registrované partnerství).

Co stejnopohlavní páry požadují

Co tedy chybí? Hnacím motorem a heslem celé kampaně je snaha o zrovnoprávnění svazků stejnopohlavních a různopohlavních párů, tedy konec rozdílů a konec dvojkolejnosti manželství a registrovaného partnerství. Mezi těmi zřejmě nejpalčivějšími tématy najdeme možnost společně pečovat o dítě (ať již formou osvojení, či formou pěstounství), nárok na různé sociální dávky (vdovský/vdovecký důchod) či vznik společného jmění (dnes jsou registrovaní partneři pouze podílovými spoluvlastníky). Za zmínku nicméně stojí i praktické věci, jako je možnost vzít si placené a neplacené volno na uzavření partnerství (zákonný nárok neexistuje), přítomnost svědků během obřadu (uzavření se děje bez přítomnosti svědků), možnost zvolit si společné příjmení a v neposlední řadě i to, že registrované partnerství je možné uzavřít pouze na 14 určených matričních úřadech v České republice (13 pro jednotlivé kraje a 1 pro Hlavní město Prahu). A přístup samotných matričních úřadů se také velmi liší, od „my kvůli vám rozhodně nikam nebudeme jezdit, natož o víkendu“ až po „určitě, není problém, i o víkendu, kdekoliv si budete přát“. Čistě z praktického pohledu tak osoby, které chtějí uzavřít registrované partnerství, musí nejprve vhodně zvolit správný kraj, který jim vyjde vstříc, co se termínů a místa týká, a až následně vybírat samotné prostory konání.

Manželství jako svazek muže ženy,  nebo manželství pro všechny?

Díky iniciativě dvou skupin poslanců však poslanecká sněmovna nyní stojí před rozhodnutím o dvou zcela odlišných návrzích zákonů souvisejících s manželstvím. Tím prvním, z mého pohledu poměrně zpátečnickým, je novela Listiny základních práv a svobod (usnesení č. 2/1993 Sb.) spočívající v přidání slov „a manželství jako svazek muže a ženy“ do čl. 32. Tato nepatrná úprava má však dva důsledky: pod ochranou zákona (navíc ukotvenou na ústavní úrovni) je pouze manželství (nikoliv registrované partnerství), a to pouze manželství uzavřené mezi mužem a ženou. V případě přijetí této novely ústavního zákona, ke které je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů, se až do další změny tohoto článku uzavře možnost vstoupit do manželství osobám stejného pohlaví, neboť jakákoliv zákonná úprava tuto možnost povolující by byla v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.

Tím druhým návrhem je novela občanského zákoníku (a dalších souvisejících zákonů), které se trochu vzletně – nicméně přiléhavě – nazývá „manželství pro všechny“ a jež spočívá v nahrazení slov „muže a ženy“ v § 655 slovy „dvou lidí“. V jeho důsledku by tedy manželství mohli uzavřít jacíkoliv dva lidé, různopohlavní i stejnopohlavní, s tím, že obsah manželství jako souboru práv a povinností z něj vyplývajících by byl zachován v současné podobě. Párům stejného pohlaví by uzavření manželství přineslo především tyto novinky: (i) vznik příbuzenství a švagrovství, které fakticky mezi jedním partnerem a příbuznými druhého partnera existuje, neboť ve většině případů „připartneřený“ partner s rodinou druhého partnera běžně interaguje a navzájem se považují za příbuzné; (ii) vznik společného jmění, které zjednodušuje nakládání se jměním, včetně následného dědění; (iii) osvojení dítěte druhého partnera, společné osvojení dítěte (z ústavu), společné pěstounství, úpravu vztahů k dětem v případě rozvodu; a v neposlední řadě také (iv) samotný způsob uzavření sňatku – se dvěma svědky, slavnostním způsobem a na téměř jakémkoliv matričním úřadě.

Zařadí se ČR mezi pokrokové země?

Bez ohledu na sociologické chápání manželství a jakýkoliv populismus je jistě namístě zmínit, že výše uvedenou druhou možností zákonodárce nijak nezasazuje do současného modelu manželství muže a ženy (pouze jej otevírá i modelu muž-muž či žena-žena) a už vůbec v žádném případě neotvírá možnost uzavírání vícečetných manželství, uzavírání manželství s dítětem, zvířetem či věcí, jak zaznívá z úst některých jeho odpůrců.

Tak, jako to bývá s většinou ožehavých témat, záleží nyní na tom, která lobby (nebo rozum?) zvítězí. Zda strach z toho, že stejnopohlavní páry zničí „tradiční“ rodinu, nebo zda se Česká republika zařadí mezi poměrně pokrokové západní demokracie typu Nizozemska, Belgie, Norska, Švédska, Portugalska, Islandu, Dánska, Francie, Velké Británie, Španělska, Lucemburska, Irska, Finska, Německa a Malty, Spojených států amerických, Kanady, Nového Zélandu a Austrálie, ale také Argentiny, Brazílie, Kolumbie, Uruguaye či Jihoafrické republiky a umožní i stejnopohlavním párům uzavírat manželství. A bude tedy mít „manželství pro všechny“.

Článek je součástí zpravodaje dReport – duben 2019, Právní novinky.

Manželství Svazek stejnopohlavních párů Registrované partnerství dReport zpravodaj
Právo  Deloitte živě 

Duševní vlastnictví na Colours of Ostrava? Technology tým Deloitte Legal se zaměří na umělecká práva vytvořená robotem

Lidská tvořivost nezná mezí. Originálním uměleckým dílům a vynálezům je třeba zaručit právní ochranu. A proto existuje v právu institut duševního vlastnictví. Tento soubor práv stanovuje, jak s výsledky lidské tvořivosti pracovat a jak je chránit. Jelikož mají nehmotný charakter, je pojetí těchto práv a jejich využitelnosti o to náročnější. Podívejte se společně s námi, co ono duševní vlastnictví přesně je a jak jsou na ně připraveni naši právníci z Deloitte Legal. A stavte se v Ostravě na Colours, budeme tam mít na tohle téma workshop. 

17. 7. 2019
Lidé  Právo 

Nejzásadnější změny v oblasti pracovní migrace po novelizaci zákona o pobytu cizinců

Novela Zákona o pobytu cizinců, která byla podepsaná prezidentem ČR 4. července 2019 a v současné době byla odeslána ke zveřejnění ve Sbírce zákonů, by měla vejít v platnost v srpnu 2019. Prováděcí předpisy, které jsou součástí novely, by měly vejít v platnost v září 2019. Změny na základě transpoziční směrnice EU umožní zahraničním studentům vysokých škol a vědeckým pracovníkům na území ČR pobývat až 9 měsíců po ukončení studijní nebo výzkumné aktivity na základě dlouhodobého pobytu za účelem hledání zaměstnání nebo zahájení podnikatelské činnosti. 

15. 7. 2019