Daně 

Mezinárodní dožádání a běh prekluzivní lhůty pro stanovení daně

Žádost o mezinárodní spolupráci, jinými slovy mezinárodní dožádání, je jedním z řady nástrojů, které může správce daně v rámci daňového řízení využít za účelem správného stanovení daně. Poslední dobou narůstá četnost případů, kdy správce daně tento nástroj využívá v rámci kontroly přeshraničních transakcí. Pojďme se však na tento institut podívat optikou daňového subjektu.

Jde o nástroj, který je relativně nepředvídatelný, neboť nelze jednoznačně předjímat jeho délku ani výsledek (tj. zda skutečně povede k získání požadovaných informací). Zároveň jsou s ním ale spojovány relativně významné procesní důsledky. Za určitých okolností totiž vede ke stavení tříleté prekluzivní lhůty pro stanovení daně a prodlužuje tím tak daňové řízení. Jsou zde však určité mantinely. Aby se tento „negativní“ efekt dostavil, nesmí jít ze strany správce daně pouze o formální úkon učiněný s cílem přerušit běh prekluzivní lhůty.

Odpověď na otázku, v jakých případech tedy s žádostí o mezinárodní spolupráci spojovat účinky stavení lhůty, nám dává především judikatura správních soudů, která je na toto téma již poměrně ustálená (z poslední doby připomeňme například rozsudek NSS č. j. 2 Afs 39/2020-56 ze dne 29. 7. 2021, ze starších judikátů pak například rozsudek NSS č. j. 10 Afs 228/2019-53 ze dne 26. 11. 2020). V rámci přezkumu se soudy zejména zaměřují na to, zda mezinárodní dožádání bylo (i) důvodné a zda (ii) souviselo s daným případem. Pro přiznání účinku stavení lhůty nicméně není rozhodné, zda požadovaná informace byla skutečně získána. Důvodnost mezinárodního dožádání proto není možné automaticky spojovat pouze s jeho úspěšností a faktickým přínosem pro rozhodnutí. Opodstatněná tak může být i taková žádost o mezinárodní spolupráci, na základě které se požadované a potřebné informace nepodaří zjistit. Soudy v těchto případech ověřují, zda na podkladě tohoto úkonu mohl správce daně získat relevantní informace a nešlo pouze o zcela nadbytečný formální úkon.

Podrobné zkoumání nám může ukázat, že správce daně neměl pro zahájení mezinárodního dožádání racionální důvod a v mezidobí mohlo případně dojít k marnému uplynutí lhůty pro stanovení daně. Obecně však můžeme shrnout, že pouze takové mezinárodní dožádání, které je způsobilé přispět ke správnému stanovení daně, může být důvodem pro stavení prekluzivní lhůty pro stanovení daně. Jak je vidět, správní soudy vycházejí v rámci přezkumu především z okolností konkrétního případu – je tedy potřeba situaci nebrat na lehkou váhu a z pohledu řízení daňové kontroly věnovat mezinárodnímu dožádání náležitou pozornost.

Poslechněte si náš diskusní webcast na téma prokazování přeshraničních transakcí v rámci série Blíží se doba kontrolní.

Mezinárodní zdanění dReport zpravodaj Správce daně
Daně 

Připravte se na prokazování přeshraničních transakcí

Kam směřuje trend daňových kontrol u přeshraničních plateb? Jednoznačně k prokazování naplnění podmínek pro uplatnění výhodných daňových režimů, a to nikoliv pouze formálně, ale i fakticky. Není to ojedinělý trend, různé nástroje a opatření daňových správ ve světě cílí posledních pár let na jediné – zabránit daňovým únikům a zamezit situacím, kdy jsou příjmy daněny ve státech s nižší nebo nulovou mírou zdanění. A nejjednodušší cesta vede přes kontrolu takových společností, které dané příjmy do zahraničí vyplácí. 

25. 11. 2021