Účetnictví 

Ministerstvo financí předložilo návrh věcného záměru nového zákona o účetnictví

Dne 14. listopadu 2019 poslalo Ministerstvo financí návrh věcného záměru nového zákona o účetnictví do mezirezortního připomínkového řízení. Předpokládá se, že v polovině roku 2020 by mohl být materiál předložen vládě.

Nový zákon o účetnictví má být nejdůležitější částí koncepce nové účetní legislativy, jejímž cílem je vytvořit novou soustavu právních předpisů upravujících účetnictví, která bude lépe reagovat na nové i stávající trendy v oblasti účetnictví.

Z historie projektu

Pracovní skupina ke koncepci nové účetní legislativy byla vytvořena při Ministerstvu financí již v roce 2017. Jejím cílem bylo provést analýzu a posoudit potřeby nové účetní legislativy. Kromě pracovníků Ministerstva financí jsou v pracovní skupině zastoupeny profesní organizace a komory a také akademická sféra.

Výstupem této pracovní skupiny byl pracovní materiál „Souhrn řešení koncepce nové účetní legislativy 2020–2030“, který obsahuje jak analýzu stávajícího stavu, tak navržení budoucí úpravy účetnictví v České republice.

V listopadu 2018 byl materiál předložen do veřejné konzultace, kdy se široká odborná veřejnost mohla s případnou novou koncepcí účetnictví seznámit a také se k ní vyjádřit.

V dubnu 2019 provedlo Ministerstvo financí vyhodnocení veřejné konzultace. V červenci 2019 vypracovalo návrh věcného záměru nového zákona o účetnictví a v polovině listopadu 2019 ho mírně upravený poslalo do meziresortního připomínkového řízení. Termín pro vypořádání připomínek je 14. ledna 2020. Očekává se, že vládě bude návrh věcného záměru zákona předložen nejdříve v polovině roku 2020.

Níže uvádíme hlavní změny, které by koncepce nové účetní politiky měla přinést. Upozorňujeme, že výsledná podoba změn se může od těchto navrhovaných lišit.

Nová soustava právních předpisů v oblasti účetnictví

Novinkou by mělo být vytvoření koncepčního rámce, který dosud v českém účetnictví chyběl – půjde o soubor předpokladů, principů a definic, ze kterých účetnictví obecně vychází. Jeho základ by měl tvořit stávající koncepční rámec IFRS.

Zákon o účetnictví by ve vazbě na koncepční rámec měl upravovat základní práva a povinnosti účetních jednotek, obecné požadavky na účetnictví jako takové (např. průkaznost, archivace), včetně sankčních opatření. Jednou ze zásad, která by měla být v nové úpravě účetnictví jasně stanovena, je zásada přednosti obsahu před formou. Zákon o účetnictví by měl upravovat i výstupy účetnictví (účetní závěrku, konsolidovanou účetní závěrku a výroční zprávu, resp. zprávu vedení účetní jednotky).

Otázky vykazování a použití účetních metod typových či vybraných případů by měly být upraveny na úrovni prováděcích právních předpisů – Vyhlášek. Počítá se se společnou vyhláškou pro podnikatele a nestátní neziskový sektor, tj. se sloučením stávajících vyhlášek č. 500–504. Také např. se zvláštní vyhláškou pro konsolidaci, inventarizaci, zdravotní pojišťovny, hotovostní účetnictví a vyhláškou o požadavcích na schvalování účetních závěrek.

Plánuje se vydání několika sad Českých účetních standardů, které zůstanou pro účetní jednotky ve veřejném sektoru závazné, ale pro ostatní účetní jednotky by závazné nebyly.

Použití IFRS

Výraznou změnou by mělo být navrhované povinné použití mezinárodních účetních standardů IFRS, které byly přijaty na úrovni Evropské unie (dále jen „IFRS(EU)“) pro vybrané společnosti, které podléhají dohledu ČNB a působí na finančním trhu (banky, družstevní záložny, pojišťovny, zajišťovny, penzijní společnosti, investiční fondy a investiční společnosti). Zůstalo by povinné použití IFRS(EU) pro  obchodní společnosti, jejichž investiční cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu EU.

Dobrovolné použití IFRS(EU) se navrhuje u účetních jednotek, které jsou součástí konsolidačního celku, v němž konsolidující účetní jednotka (mateřský podnik) používá IFRS(EU) pro sestavení konsolidované účetní závěrky, a u ostatních účetních jednotek působících na finančním trhu.

V případě použití IFRS(EU) pro sestavení konsolidované účetní závěrky se oproti stávajícímu stavu nenavrhuje žádná změna.

Ve věcném záměru zákona o účetnictví je uvedeno, že se předpokládá snížení administrativní zátěže pro všechny účetní jednotky používající IFRS(EU), pokud by bylo možné výsledek hospodaření, zjištěný podle těchto standardů, využít i pro stanovení základu daně z příjmů. To by připadalo v úvahu pouze za předpokladu, že by navrhované změny v české účetní legislativě byly provázány s příslušnou úpravou v daňovém právu, o čemž zatím nebylo rozhodnuto.

Měna účetní závěrky

Nově se navrhuje umožnit účetním jednotkám použít jinou měnu, než je koruna česká, pokud je to pro ně efektivní a tato měna je u jejich transakcí převažující.

Tato navrhovaná změna by byla umožněna pouze v případě, že by došlo souběžně ke změně v daňových zákonech, aby tak nedocházelo k mnohonásobné administrativní zátěži.

Dopad na podnikatele

Navrhovaná právní úprava předpokládá ve svém důsledku snížení administrativní náročnosti vedení účetnictví podnikatelů, zvýšení vypovídací schopnosti pro všechny uživatele a v neposlední řadě také elektronizaci účetnictví za účelem zpřehlednění a zjednodušení vedení účetnictví.

Věcný záměr pamatuje též na velké množství mikro a malých účetních jednotek, pro které počítá jednak s určitým zjednodušením a zároveň nepředpokládá žádné významné změny v zavedených postupech účtování.

Účinnost nového zákona o účetnictví

Navrhuje se, aby zákon o účetnictví nabyl účinnosti alespoň dvanáct měsíců po vstupu nového zákona v platnost, vždy však od 1. ledna následujícího kalendářního roku.

Ministerstvo financí České účetnictví IFRS dReport zpravodaj