Tempo růstu mezd zrychluje, reálná hodnota průměrné mzdy ale stále klesá. Na vině je samozřejmě inflace. V 1. čtvrtletí se průměrná mzda meziročně zvýšila o 8,6 procenta na 41 265 Kč. To je nejvyšší nárůst za posledních pět let, pokud odhlédneme od vrcholu pandemie, kdy dostali mimořádné prémie zdravotníci. Reálně se ovšem průměrná mzdy snížila již šesté čtvrtletí v řadě, tentokrát o 6,7 procenta.
V úvodu roku si nejvíce polepšili zaměstnanci v energetice, kde mzdy rostly v průměru o 23,1 procenta, a jako jediní si díky tomu polepšili i reálně, neboť jejich růst mezd překonal inflaci. Rychle rostly mzdy také ve veřejné správě (11,9 procenta). Řada dalších odvětví hlásí růst mezd těsně nad či pod deseti procenty. Naopak nejméně rostly platy učitelů (3,9 procenta).
Pohled na mzdové statistiky je rozpačitý. V běžném vyjádření mzdy stoupají, a dokonce stále rychlejším tempem. Přesto kupní síla průměrné mzdy již druhým rokem klesá a vrátila se zhruba na úroveň roku 2017.
Přesto by nebylo žádoucí, aby nyní růst mezd zrychlil. Riziko mzdově-inflační spirály je relativně vysoké a údaje za první čtvrtletí ho nijak neumenšují. Inflace si už vyžádala v posledních měsících docela vysokou daň, bylo by zapotřebí se sní co nejrychleji vypořádat.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
