Přichází těžké časy. Inflace začíná výrazně snižovat životní úroveň většiny domácností. Mzdy sice rostou, ale výrazně pomalejším tempem než ceny. Průměrná hrubá mzda se ve 2. čtvrtletí meziročně zvýšila o 4,4 procenta na 40 086 Kč. Vzhledem k vysoké inflaci ovšem průměrná mzda reálně klesla o 9,8 procenta. To je největší propad v existující časové řadě.
Celkové výsledky ovlivnily rozkolísané mzdy ve zdravotnictví. Zatímco loni prémie za pandemii mzdy v tomto odvětví výrazně zvýšily, nyní se tyto prémie neopakovaly a v meziročním srovnání mzdy klesly o více než 20 procent. Na mzdách se šetřilo ve veřejném sektoru, kde průměrná mzda meziročně stoupla o 3,8 procenta. Na opačné straně spektra je ICT odvětví s růstem průměrné mzdy o 11 procent.
Výrazný reálný pokles mezd se již promítá do spotřebních výdajů domácností. Odkládají se nákupy drahého zboží, které není nezbytné pro chod domácnosti, šetří se na návštěvách restaurací. Vláda se sice snaží pomoci prostřednictvím standardních sociálních dávek i mimořádných příspěvků, nicméně reálný pokles mezd kompenzovat nedokáže. Pokles spotřeby domácností, ale i škrty ve firemních investicích kvůli drahým energiím stahují českou ekonomiku do recese. Pokud se podaří najít cestu, jak zastavit drama na energetických trzích, mohla by být krátká a mělká. Naopak úplné zastavení dodávek plynu z Ruska do Evropy potíže dále prohloubí.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
