Ve většině odvětví růst mezd zaostal za inflací. Existují však čtyři výjimky. Reálně si přilepšila odvětví, která buď profitují z vysokých cen energií, nebo jsou dostatečně zisková, aby si mohla dovolit rychlejší růst mezd. Jde o tato odvětví: výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, informační technologie, stravování a ubytování a realitní kanceláře.

Eroze reálné hodnoty mezd v posledních dvou letech vedla k tomu, že nyní je kupní síla průměrné mzdy nižší než v roce 2018. Potom se stěží lze divit, že spotřeba domácností i HDP zůstávají pod hodnotami před začátkem pandemie. Inflace je hlavním viníkem této situace. Zčásti jde o cenu, kterou platíme za současnou geopolitickou situaci, která vedla k dočasně velmi vysokým cenám energií. Do jisté míry jde ovšem také o předchozí přehřívání ekonomiky podporované zbytečně vysokými schodky veřejných financí a málo důraznou měnovou politiku. Zkrátka chyby ve vlastní hospodářské politice.

Za celý letošní rok očekáváme růst průměrné mzdy o 7,5 %, respektive reálný pokles o 3,0 %. Příští rok bychom se konečně mohli vrátit k tomu, že mzdy porostou v nominálním i reálném vyjádření.