Deloitte živě 

Nejlépe se žije v Říčanech, druhá je Praha. Jak jsou na tom ostatní obce?

Říčany, Praha, Hustopeče, to jsou města, která podle výsledků Indexu kvality života obsadila pomyslné stupně vítězů. Nejhůře se naopak žije v moravskoslezské Orlové. Jak si vedou jednotlivé kraje? Které město si od loňska polepšilo nejvíce? A které naopak zaznamenalo největší propad? To vše se dozvíte z výsledků letošního Indexu kvality života, který zpracovává společnost Obce v datech ve spolupráci s Deloitte.

Druhý ročník Indexu kvality života opět vyhodnotil veřejně dostupná data všech 206 obcí s rozšířenou působností a na základě porovnání 29 ukazatelů sestavil žebříček odrážející kvalitu života v jednotlivých městech.

Kde se dobře daří…

  • Také letos se nejlepším místem pro život staly středočeské Říčany, které si připsaly vysoké hodnocení například v indexu dětských lékařů, počtu lékáren, nezaměstnanosti či v oblasti podílu obyvatel s finančními problémy.
  • Druhé místo obsadilo stejně jako vloni hlavní město. Praha zaznamenala velmi dobré výsledky kupříkladu v indexu železniční dopravy, počtu restaurací a kin, ale i v indexu dojezdu do nemocnice, nabídky míst na pracovních portálech či stěhování mladých lidí.
  • Z loňského devátého místa se na třetí posunuly jihomoravské Hustopeče. Ty bodovaly zejména v indexu počtu praktických lékařů, dojezdu do nejbližší nemocnice či v počtu obyvatel v hmotné nouzi nebo v exekuci.
  • Nejvýraznější posun v kvalitě života zaznamenala Přelouč z Pardubického kraje. Poskočila o celých 88 míst a obsadila 61. příčku.
  • Z krajských měst se vedle Prahy umístily nejlépe Brno (6.), Plzeň (12.), Pardubice (21.), Hradec Králové (22.) a České Budějovice (23.).
  • Ze srovnání krajů vychází velmi dobře Praha a obce Středočeského kraje, dále Jihočeský kraj a Jihomoravský kraj, který si zároveň společně s krajem Zlínským od minule nejvíce polepšil.

Z opačného konce žebříčku

Vysoká nezaměstnanost a finanční problémy obyvatel – to jsou faktory, které jsou společné třem krajům s nejnižším hodnocením. Jedná se o kraj Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. U prvních dvou zmíněných je navíc dalším negativním jevem vysoká míra znečištění životního prostředí.

Nejméně příznivých výsledků dosáhla opět Orlová. Nejlépe si vedla v indexech kapacity základních škol a finanční dostupnosti bydlení, velmi nízké hodnocení naopak zaznamenala v kategoriích reflektujících například kvalitu ovzduší, míru nezaměstnanosti, existenci spolků a zájmových sdružení nebo zájem o obecní a krajské volby.

Další zajímavá data:

  • V poslední desítce obsadila města z Moravskoslezského kraje pět míst, z toho dvě zcela poslední (Orlová a Karviná), čtyři místa pak patří městům z Ústeckého a jedno z Královéhradeckého kraje.
  • Nejvýše umístěnému městu Karlovarského kraje patří až 128. příčka (Karlovy Vary). Podobně je na tom Ústecký kraj – nejlépe hodnocené město, kterým jsou Lovosice, obsadilo 97. místo.
  • Nejvýraznější zhoršení výsledků si připsal Železný Brod, který klesl ze 46. místa až na 125.
  • Z pohledu krajů největší propad zaznamenala města z Královéhradeckého kraje.

 

A jak si vedlo vaše město? Projděte si kompletní výsledky na stránkách obcevdatech.cz.

Index kvality života Obce v datech
Deloitte živě 

Iniciativa Deloitte Green podporuje ekologii a trvalou udržitelnost. Inspirujte se, jak vytvořit zelenou firmu

Jak se dělá zelené firma? Tak, že se ve svých kancelářích chováte ekologicky a okolnímu prostředí dáváte něco zpět. V Deloitte ekologické požadavky zohledňujeme už několik let – třídění odpadu, recyklovaný papír, nová budova, jasná věc. Zkraje roku jsme se rozhodli, že veškeré „zelené“ aktivity shromáždíme pod jednu hlavičku – pod iniciativu Deloitte Green. 

17. 9. 2019
Poradenství  Deloitte živě 

Začátek konce doby plastové: jaké produkty a obaly to mají kvůli nové legislativě sečtené?

Všichni už nějakou dobu v médiích a na sociálních sítích slýcháme o obrovském znečištění moří plasty. V červnu tohoto roku byla přijata směrnice Evropské unie o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí, která na plastový problém reaguje. Je to však jen jeden z dílů skládanky zvané oběhové hospodářství (neboli cirkulární ekonomika). Pod tímto pojmem si můžeme v kostce představit způsob životního cyklu výrobků, který má za cíl zachovat v co největší možné míře hodnotu výrobků, materiálů a zdrojů a minimalizovat tak vznik odpadu. 

14. 8. 2019