Jak jsme již informovali, finanční správa provedla celou řadu daňových kontrol společností, které do konce roku 2012 vydaly dluhopisy v nominální hodnotě 1 Kč. Příjmy z těchto dluhopisů emitovaných do konce roku 2012 díky tehdejšímu stanovenému způsobu zaokrouhlování na celé koruny dolů nepodléhají efektivnímu zdanění. Ačkoliv se v dané době jednalo o standardní způsob financování, finanční úřady mnoho těchto případů zpochybňují a doměřují úroky z dluhopisů jako daňově neuznatelné. První z takových případů nyní řešil Nejvyšší správní soud.

Předmětem sporu v posuzovaném případě byla otázka, zda společnost prokázala splnění podmínek daňové uznatelnosti úroků z dluhopisů ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů, zejména podmínky, zda společnost vynaložila předmětné úroky za účelem dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů. V daném případě se tedy nejednalo o závěr o zneužití práva, který finanční správa dovozuje v jiných případech korunových dluhopisů.

Důvody zamítnutí

Zásadní pro zamítavé rozhodnutí Nejvyššího správního soudu byla skutečnost, že společností tvrzené podnikatelské záměry nemohou jako důvod emise obstát, jelikož k jejich uskutečnění došlo převážně ještě před emisí dluhopisů.

Nejvyšší správní soud navíc poukázal na skutečnost, že k úhradě emisního kurzu dluhopisů došlo částečně bezhotovostním vkladem společníků stěžovatelky, uskutečněným rovněž ještě před samotnou emisí dluhopisů, a částečně zápočtem proti neúročeným pohledávkám společníků z titulu nájemného (včetně pohledávek budoucích či dosud nesplatných). Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že emisí dluhopisů společnost nezískala volné finanční prostředky k realizaci svých podnikatelských záměrů, a naopak se vystavila povinnosti vyplácet úrok z těchto dluhopisů.

Je třeba upozornit, že Nejvyšší správní soud nevyloučil daňovou uznatelnost úroků z korunových dluhopisů jako takových, nýbrž dal za pravdu krajskému soudu a orgánům finanční správy, že v posuzovaném případě společnost splnění těchto podmínek neprokázala. V dalších obdobných případech tedy bude hodně záležet na konkrétních skutkových okolnostech a na tom, jak daňové subjekty budou schopny prokázat potřebu a využití finančních prostředků získaných z dluhopisů. Stěžejní otázka, zda emise korunových dluhopisů může představovat zneužití práva, zůstává v judikatuře Nejvyššího správního soudu i nadále nezodpovězena.

Pokud k dopadům tohoto rozhodnutí máte jakékoliv otázky, neváhejte nás kontaktovat.