Kdo má povinnost zveřejňovat informace z účetnictví?

Způsoby zveřejňování údajů z účetnictví upravuje § 21a) zákona o účetnictví. Povinnost zveřejňovat účetní závěrku, případně výroční zprávu, mají účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, nebo ty, kterým to stanoví zvláštní předpis. Připomínáme, že od 1. 1. 2016 se tato povinnost vztahuje i na spolky, nadace, ústavy, společenství vlastníků jednotek a obecně prospěšné společnosti. Veřejný rejstřík je vedený rejstříkovým soudem v elektronické podobě.

Jak se zveřejňuje?

Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují příslušné dokumenty jejich uložením do sbírky listin veřejného rejstříku (dále jen „Sbírka listin“). Listiny jsou zasílány příslušnému rejstříkovému soudu v elektronické podobě ve formátu PDF. Každá jednotlivá listina se předává jako jeden PDF dokument. Není tedy možné rozdělit jednu listinu do více dokumentů ani sloučit více listin do jednoho PDF dokumentu. Dokumenty je možné zasílat na rejstříkový soud datovou schránkou, e-mailem, prostřednictvím online podání, webovou aplikací, popř. na technických nosičích dat. Podrobnosti naleznete zde.

Zákon o účetnictví stanovuje výjimku pro některé účetní jednotky, které předávají výroční zprávu do Sbírky listin prostřednictvím České národní banky.

Co se zveřejňuje?

Účetní jednotky mají povinnost zveřejnit uložením do Sbírky listin:

• účetní závěrku (řádnou, mimořádnou a konsolidovanou) nebo přehled o majetku a závazcích (v případě jednoduchého účetnictví);
• výroční zprávu nebo obdobný dokument, vyžaduje-li jejich vyhotovení zákon o účetnictví nebo zvláštní právní předpis. Zákon o účetnictví dle §21 vyžaduje vyhotovení výroční zprávy v případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Pro účetní závěrky za období, která započala v roce 2016 nebo později, účetní jednotky

• mají povinnost zveřejnit také zprávu o platbách vládám a konsolidovanou zprávu o platbách vládám. Tyto zprávy vyhotovují pouze velké účetní jednotky činné v těžebním průmyslu a v odvětví těžby dřeva,
• mikro a malé účetní jednotky bez povinného auditu mohou sestavovat účetní závěrku ve zkráceném rozsahu a nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty. Jejich povinností je tedy zveřejnit pouze rozvahu a přílohu k účetní závěrce.

Účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy.

Dle § 66 písm. c) rejstříkového zákona obsahuje Sbírka listin také návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu (nejsou-li součástí účetní závěrky).

Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena. Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, ji zveřejňují v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem.

Kdy se zveřejňuje?

a) Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní účetní závěrku i výroční zprávu:

• po jejich ověření auditorem a
• po schválení k tomu příslušným orgánem a
• do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek (pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak),
• nejpozději však v době do dvanácti měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny.

Tyto účetní jednotky jsou povinny zveřejnit i zprávu auditora a informaci o tom, že zveřejňované účetní záznamy nebyly případně schváleny. Nesmí také zveřejnit informace, které předtím nebyly ověřeny auditorem, způsobem, jenž by mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly.

b) Účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní účetní závěrku i výroční zprávu nejpozději v době do dvanácti měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky. Vzhledem k nejasnosti úpravy v novele zákona o účetnictví se někteří právníci domnívají, že se povinnost zveřejnění účetní závěrky či výroční zprávy do 30 dnů od jejich schválení příslušným orgánem vztahuje i na účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Jak se prezentují vybrané údaje z účetní závěrky?

Pokud účetní jednotka prezentuje pouze vybrané údaje ze své účetní závěrky, musí uvést, že se jedná pouze o vybrané údaje z účetní závěrky, jakož i kde je účetní závěrka uložena. K těmto vybraným údajům se nepřikládá zpráva auditora o ověření účetní závěrky a uvede se pouze druh výroku auditora k účetní závěrce a odkaz na jakékoli záležitosti, na něž auditor zvláštním způsobem upozornil.

Jaké jsou sankce za porušení povinností?

Sankce za porušení povinností zveřejňovat účetní údaje stanovuje jak zákon o účetnictví, tak i rejstříkový zákon.

Zákon o účetnictví považuje od 1. 7. 2017 porušení povinnosti řádně založit účetní závěrku, výroční zprávu, případně zprávu o platbách vládám do Sbírky listin za přestupek. Sankcí je dle § 37a pokuta až do výše 3 % celkové hodnoty aktiv. Tyto přestupky v prvním stupni projednává finanční úřad.

Podle § 72 odst. 2 rejstříkového zákona, pokud není příslušná listina uložena ve Sbírce listin, vyzve rejstříkový soud zapsanou osobu, aby listinu bez zbytečného odkladu předložila. Pokud výzvy neuposlechne, lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 tis. Kč. Pokud však zapsaná osoba nebude plnit svoji povinnost předkládat požadované listiny opakovaně nebo bude-li mít takové neplnění závažné důsledky pro třetí osoby a bude na tom právní zájem, může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací dle § 105 rejstříkového zákona. V tomto případě však rejstříkový soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

Také se dle § 106 odst. 2 rejstříkového zákona má to za to, že člen statutárního orgánu právnické osoby, která neplní povinnosti dle § 105 rejstříkového zákona, porušuje péči řádného hospodáře.

Článek je součástí zpravodaje dReport – květen 2018, Účetní novinky