Interpretace Národní účetní rady

Interpretace vyjadřují odborný názor Národní účetní rady na praktickou aplikaci českých účetních pravidel. Cílem interpretací je přispívat k formulaci optimálních a jednotných postupů v oblasti účetnictví a účetního výkaznictví. Zabývají se především otázkami, které nejsou českými účetními předpisy řešeny nebo jsou řešeny nedostatečně, a oblastmi, které jsou v účetní praxi řešeny nejednotně.

I když interpretace nejsou právně závazné, Nejvyšší správní soud je již několikrát akceptoval jako hodnotný zdroj doplňující účetní legislativu.

Interpretace I-49 Vykazování a oceňování cenin

Interpretace I-49 (dále jen „Interpretace“) byla vydána v březnu 2024 a řeší v podstatě následující 3 otázky:

• Vykazují se všechny ceniny ve skupině Peněžní prostředky v pokladně?
• Jak se v účetnictví oceňují ceniny, na kterých není uvedená jmenovitá (nominální) hodnota v platné měně?
• Které ceniny v cizí měně se přepočítávají na českou měnu k rozvahovému dni?

Vykazování cenin a potvrzení v rozvaze

Stávající účetní předpisy nedefinují pojem „ceniny“, ČÚS 016 pouze uvádí příklady cenin, které se vykazují ve skupině 21 – Peněžní prostředky v pokladně (poštovní známky, kontrolní pásky ke značení lihu, kolky, dálniční známky, stravenky).

Interpretace rozlišuje „ceniny“ a „potvrzení“.

Ceniny mají obdobný charakter jako peněžní ekvivalenty, tj. jsou snadno a pohotově směnitelné za předem známou částku peněžních prostředků (zpravidla do 3 měsíců) nebo přímo použitelné jako platební prostředek při nákupu předem neurčeného zboží či služeb. Jako příklad takové ceniny Interpretace uvádí tabákovou nálepku či stravenku.

Dle Interpretace se ceniny vykazují v rozvaze jako peněžní prostředky v pokladně.

Ostatní majetkové hodnoty a instrumenty, které nelze považovat za ceniny, Interpretace označuje jako potvrzení, jejich vykázání v rozvaze pak záleží na účelu jejich použití:

• Vydané potvrzení jako důkaz o zaplacení konkrétního zboží, služby, daně či poplatku se eviduje před jejich prodejem v podrozvahové evidenci.
• Zakoupené potvrzení za účelem jeho dalšího prodeje se vykazuje jako zboží.
• Obdržené potvrzení jako důkaz o předplacení zboží, služby, daně či poplatku od emitenta se vykazuje jako předplacené zboží, služby, daně či poplatky. Takovým potvrzením je dle Interpretace například poštovní známka, letenka, jízdenka, předplacená telefonní karta či stravenka (pořízená jako benefit pro zaměstnance).

V přehledu o peněžních tocích se za peněžní prostředky považují pouze ceniny.

Oceňování cenin a potvrzení

Dle Interpretace se ceniny oceňují jejich jmenovitou hodnotou.

Vydané potvrzení oceňuje emitent vlastními náklady, distributor a konečný spotřebitel oceňují potvrzení jejich pořizovací cenou.

Interpretace upřesňuje, že „pořizovací cenou se oceňují i potvrzení, na kterých není uvedená jmenovitá (nominální) hodnota v platné měně, ale v jiných jednotkách (například v jednotkách zboží nebo služby, které se budou čerpat za potvrzení v budoucnosti). Následná změna ceny služby nebo zboží, na které je vystaveno potvrzení, není důvodem pro změnu ocenění tohoto potvrzení“. To je příklad třeba poštovních známek vydávaných Českou poštou, jejichž jmenovitá hodnota je vyznačena písmeny (např.  A, B, E).

Přepočet cenin v cizí měně

Dle Interpretace se k rozvahovému dni přepočítávají na českou měnu pouze ceniny evidované v cizí měně, které se vykazují jako peněžní prostředky v pokladně a je s nimi spojeno kurzové riziko.

Zdroj: www.nur.cz