Účetnictví 

Nová interpretace Národní účetní rady týkající se inventarizačních rozdílů u zásob a dlouhodobého majetku

V tomto článku si krátce shrneme hlavní body nové interpretace Národní účetní rady I-39 ‒ Inventarizační rozdíly u zásob a dlouhodobého majetku.

Co je Národní účetní rada

Národní účetní rada (NUR) je nezávislá odborná instituce pro podporu odborné způsobilosti a profesní etiky při rozvoji účetních profesí a v oblasti metodiky účetnictví a financování. Jejími členy jsou zástupci významných profesních organizací (Komory auditorů ČR, Komory daňových poradců ČR, Svazu účetních) a akademické půdy (VŠE).

Hlavním posláním je spolupráce s ministerstvem financí a dalšími vládními, zákonodárnými a ostatními institucemi při tvorbě legislativy a souvisejících norem se zaměřením na oblast účetnictví. Dále je to tvorba, aktualizace, vydávání a distribuce českých účetních standardů a interpretací Národní účetní rady.

Interpretace Národní účetní rady

Interpretace vyjadřují odborný názor Národní účetní rady na praktickou aplikaci českých účetních pravidel. Interpretace nejsou právně závazné. Jejich cílem je přispívat k formulaci optimálních a jednotných postupů v oblasti účetnictví a účetního výkaznictví. Zabývají se především otázkami, které nejsou českými účetními předpisy řešeny nebo jsou řešeny nedostatečně, a oblastmi, které jsou v účetní praxi řešeny nejednotně.

Interpretace I-39 Inventarizační rozdíly u zásob a dlouhodobého majetku

Interpretace I-39 (dále jen „Interpretace“) byla vydána v dubnu 2019 s cílem stanovit jednotný postup účtování některých sporných případů inventarizačních rozdílů u zásob a dlouhodobého majetku.

Tuto oblast účetnictví upravují dva účetní předpisy – Vyhláška č. 500/2002 Sb. pro podnikatele (dále jen „Vyhláška“) a Český účetní standard pro podnikatele č. 007 Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob (dále jen „ČÚS“), který se zabývá i účtováním inventarizačních rozdílů v případě dlouhodobého majetku. Při bližším zkoumání těchto účetních předpisů se ukáže, že ve způsobu účtování o manku nebo schodku jsou oba předpisy zajedno – vyžadují, aby se o nich účtovalo do provozních či finančních nákladů podle toho, které činnosti se týkají. V případě účtování přebytku se ale přístup obou předpisů liší. Zatímco Vyhláška vyžaduje účtování přebytků v provozních výnosech, ČÚS předepisuje korekci nákladů (účtuje se tedy ve prospěch nákladů).

Interpretace řeší pouze některé záležitosti spojené s inventarizačními rozdíly.

Základní závěry Interpretace jsou následující:

Nejdříve je třeba posoudit, zda rozdíly zjištěné při inventarizaci jsou způsobeny chybou minulých let nebo inventarizační rozdíl vznikl v běžném období:

  • Pokud bude rozdíl zjištěný při inventarizaci vyhodnocen jako chyba minulých let, je důležité zjistit, zda chyba vznikla pouze v minulém nebo ve více předchozích účetních obdobích. Pak je třeba aplikovat Interpretaci I-29, která uvádí, že chybu je potřeba vykázat v tom srovnávacím období, ke kterému se vztahuje, popřípadě v rámci nejzazšího vlastního kapitálu uvedeného v účetní závěrce. Dle Vyhlášky pak bude oprava této chyby, pokud je významná, zaúčtována do položky „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let“. V případě nevýznamných chyb se účtuje do nákladů nebo výnosů běžného účetního období.
  • Pokud je inventarizační rozdíl způsoben chybou vzniklou v běžném účetním období, oprava se provede standardním způsobem, který odpovídá konkrétnímu účetnímu případu.

Účtování přebytků u zásob

V případě přebytků zásob Interpretace upřednostňuje jejich účtování jako korekci nákladů, tedy účtování ve prospěch nákladů, nikoli výnosů. Jedná se totiž o korekci hodnoty vyskladněných zásob, a nikoliv o dodatečný výnos z činnosti účetní jednotky.

Účtování mank a přebytků u dlouhodobého majetku

Interpretace upřesňuje, že v případě inventarizačních rozdílů u dlouhodobého majetku záleží účetní postup na tom, zda se jedná o odpisovaný nebo neodpisovaný dlouhodobý majetek a s jakým účetním obdobím souvisí.

1. Manka vztahující se k běžnému období

a) odpisovaný majetek – zůstatková cena majetku se zaúčtuje (a majetek se vyřadí):

MD      Jiné provozní náklady

D        Oprávky k dlouhodobému hmotnému/nehmotnému majetku

b) neodpisovaný majetek – vyřazovaný majetek se zaúčtuje (a vyřadí):

MD      Jiné provozní náklady

D        Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný

2. Manka vztahující se k předchozím obdobím

Účetní jednotka by měla zvážit alternativní účtování, které povede k věrnému a poctivému obrazu, včetně případné úpravy srovnávacích údajů v účetní závěrce.

3. Přebytky vztahující se k běžnému období či obdobím minulým

Dle interpretace by přebytek majetku neměl být účtován ve prospěch provozních výnosů (jak uvádí Vyhláška), ale v případě, že se vztahuje k běžnému období, by měl být vyřešen úpravou původního účetního postupu. Přebytek majetku, který se vztahuje k minulým obdobím, by měl být účtován a vykázán zpravidla jako chyba minulých let.

a) odpisovaný majetek

MD      Dlouhodobý hmotný/nehmotný majetek

D        Oprávky k dlouhodobému hmotnému/nehmotnému majetku

Tento postup vede k zaúčtování přebytku odpisovaného majetku v nulové zůstatkové hodnotě. Interpretace ho doporučuje v případě, kdy by byl příslušný majetek již plně odepsán. Pokud by ale byl přebytek způsoben nesprávným zaúčtováním či oceněním majetku v běžném či minulém období, dle Interpretace musí „účetní jednotka stanovit účetní postup, který bude věrně a poctivě zobrazovat ekonomické použití majetku, jeho zůstatkovou hodnotu a bude přebytek zohledňovat v období, ke kterému tento rozdíl věcně přísluší“.

b) neodpisovaný majetek

MD      Dlouhodobý hmotný majetek

D        Základní kapitál a kapitálové fondy

Tento postup lze použít, pokud se přebytek majetku vztahuje k běžnému období. Pokud se ale tento přebytek vztahuje k některému z minulých období, může se jednat o chybu minulých let. V tom případě bude nutné upravit i srovnávací údaje v účetní závěrce.

Zákon o účetnictví požaduje ocenění nově zachyceného majetku v účetnictví (např. inventarizačního přebytku) reprodukční pořizovací cenou. Pokud ovšem přebytek pramení z nesprávného účtování či ocenění v minulých obdobích, je nutné jej dle Interpretace ocenit tak, jak by byl oceněn v době jeho vzniku, pokud by o majetku bylo správně účtováno.

Celý text Interpretace naleznete na webových stránkách Národní účetní rady.

Zdroj: www.nur.cz

Článek je součástí zpravodaje dReport – červen 2019, Účetní novinky.

Interpretace I-39 Národní účetní rada dReport zpravodaj