Účetnictví 

Nová interpretace Národní účetní rady týkající se zákaznických věrnostních programů

V následujícím článku krátce shrneme hlavní body nové interpretace Národní účetní rady I-41 ‒ Zákaznické věrnostní programy.

Co je Národní účetní rada

Národní účetní rada (NÚR) je nezávislá odborná instituce pro podporu odborné způsobilosti a profesní etiky při rozvoji účetních profesí a v oblasti metodiky účetnictví a financování. Jejími členy jsou zástupci významných profesních organizací (Komory auditorů ČR, Komory daňových poradců ČR, Svazu účetních) a akademické půdy (VŠE).

Hlavním posláním je spolupráce s ministerstvem financí a dalšími vládními, zákonodárnými a ostatními institucemi při tvorbě legislativy a souvisejících norem se zaměřením na oblast účetnictví. Dále je to tvorba, aktualizace, vydávání a distribuce českých účetních standardů a interpretací Národní účetní rady.

Interpretace Národní účetní rady

Interpretace vyjadřují odborný názor Národní účetní rady na praktickou aplikaci českých účetních pravidel. Interpretace nejsou právně závazné. Jejich cílem je přispívat k formulaci optimálních a jednotných postupů v oblasti účetnictví a účetního výkaznictví. Zabývají se především otázkami, které nejsou českými účetními předpisy řešeny nebo jsou řešeny nedostatečně, a oblastmi, které jsou v účetní praxi řešeny nejednotně.

Interpretace I-41 ‒ Zákaznické věrnostní programy

Dlouho očekávaná Interpretace I-41 (dále jen „Interpretace“) byla vydána v červnu 2020 jako reakce na chybějící úpravu zákaznických věrnostních programů v české účetní legislativě. Zákaznické věrnostní programy mohou mít mnoho podob, jejich společným znakem je, že podnik přizná zákazníkovi nároky na budoucí odměny, např. ve formě věrnostních bodů, slevových kupónů či kupónů na produkty zdarma.

Vzhledem k velké rozmanitosti v praxi používaných zákaznických věrnostních programů Interpretace uvádí následující možnosti jejich účetního zachycení z pohledu poskytovatele věrnostního programu:

1. průběžné účtování při poskytnutí odměny zákazníkovi – Interpretace uvádí, že tento postup není akceptovatelný, neboť porušuje účetní zásadu věcné a časové souvislosti výnosů a nákladů;

2. nákladové řešení, kdy účetní jednotka vytváří rezervy na očekávané náklady na splnění svého budoucího závazku – Interpretace považuje tento způsob za akceptovatelný;

3. výnosové řešení, kdy účetní jednotka účtuje v okamžiku prodeje poměrnou část výnosů, které připadají na odměny, jako výnosy příštích období.

Cílem interpretace je pak odpovědět na otázku, zda je výnosové řešení, které je inspirováno Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS), akceptovatelné i v české účetní legislativě. Interpretace dochází k závěru, že výnosové řešení je akceptovatelné, a uvádí jeho správné účetní zachycení:

„Jsou-li zákazníkovi přiznány v rámci prodeje věrnostní kredity (tzv. výchozí prodej), které mohou být v budoucnu po splnění jakýchkoliv dalších kvalifikačních podmínek proměněny za produkty zdarma nebo se slevou, pak:

  1. celková částka protihodnoty získaná od zákazníka v rámci výchozího prodeje se rozdělí mezi výnosy připadající na věrnostní kredity a výnosy připadající na základní složky prodejní transakce;
  2. část celkového výnosu, která se přiřadí věrnostním kreditům, se určí na základě relativního poměru obvyklých samostatných prodejních cen produktů zdarma nebo se slevou a základních složek prodejní transakce;
  3. při stanovení hodnoty věrnostních kreditů účetní jednotka bere v úvahu odhadovaný celkový počet věrnostních kreditů, o kterých očekává, že budou zákazníky využity.“

Pokud účetní jednotka provozuje věrnostní program ve vlastní režii, vykáže dle Interpretace výnos z věrnostních programů v okamžiku, ve kterém splní své závazky dodat odměny z titulu využitých věrnostních kreditů zákazníky.

Interpretace také řeší situaci, kdy odměny z věrnostního programu poskytuje třetí strana. Pokud je účetní jednotka v transakci pouze zprostředkovatelem pro třetí stranu, vykáže výnos jen ve výši čisté částky (tj. rozdílu mezi protihodnotou přiřazenou věrnostním kreditům a částkou dluženou třetí straně za dodání odměn), a to v okamžiku, ve kterém je třetí strana povinna dodat odměny a oprávněna obdržet za to protihodnotu.

Pokud jde o očekávané ztráty z věrnostních programů, dle Interpretace vykáže účetní jednotka tuto ztrátu v okamžiku, kdy náklady na dodání odměn z věrnostních programů převyšují zatím nezúčtovanou část protihodnoty přiřazené věrnostním kreditům.

Interpretace neřeší účetní zobrazení věrnostních kreditů u zákazníka, z jeho pohledu jde o slevu z pořizovací ceny.

Interpretace je doplněna sedmi ilustrativními příklady.

Celý text Interpretace naleznete na webových stránkách Národní účetní rady.

Vzhledem k tomu, že výnosové řešení má také daňové dopady, doporučujeme před jeho aplikací konzultaci s daňovým poradcem.

Zdroj: www.nur.cz

Národní účetní rada České účetnictví dReport zpravodaj