Novela stávajícího zákona o účetnictví z roku 2023 (zákon č. 441/2023 Sb.) zavedla pro některé účetní jednotky novou povinnost – sestavovat a zveřejňovat zprávu o daních z příjmů (tzv. public CbCR) a také její konsolidovanou verzi. Tato povinnost se poprvé uplatní na účetní období začínající 22. června 2024 nebo později, což v praxi nejčastěji znamená kalendářní rok 2025. Pro společnosti je klíčové především pochopit, zda se jich povinnost týká a do kdy ji případně musí splnit.
Povinnost dopadá vždy na účetní jednotky splňující zákonem stanovené podmínky, konkrétně jsou definovány v § 32m a § 32o Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v aktuálním znění („ZoU“). Jedná se zejména o tyto účetní jednotky:
1. Nejvyšší mateřská společnost se sídlem v ČR
Povinnost sestavit konsolidovanou zprávu o daních z příjmů dopadá na skupiny s konsolidovanými výnosy nad 19 mld. Kč (v minulém i aktuálním období), pokud je ve skupině alespoň jedna společnost mimo Českou republiku nebo pokud má některá z dceřiných společností pobočku či stálou provozovnu v zahraničí.
2. Česká dceřiná společnost skupiny, jejíž nejvyšší mateřská entita je mimo EU
Povinnost sestavit konsolidovanou zprávu o daních z příjmů má i střední nebo velká účetní jednotka, která je členem skupiny s nejvyšší mateřskou entitou mimo EU a s konsolidovanými výnosy dosahujícími alespoň 750 mil. eur (v minulém i aktuálním období).
3. Samostatná česká společnost s pobočkou nebo stálou provozovnou v zahraničí
Povinnost sestavit zprávu o daních z příjmů má česká obchodní společnost, pokud její čistý obrat dosáhne 19 mld. Kč (v minulém i aktuálním období) a která má zároveň pobočku nebo stálou provozovnu v zahraničí.
4. Česká pobočka společnosti ze státu mimo EU
Povinnost zpřístupnit zprávu o daních z příjmu společnosti má její pobočka, pokud obrat této pobočky přesáhne 240 mil. Kč a zároveň obrat společnosti dosahuje alespoň 750 mil. eur (v minulém i aktuálním období).
Povinnost sestavit tyto zprávy platí poprvé za účetní období začínající 22. června 2024 nebo později. Zveřejnění ve sbírce listin veřejného rejstříku musí proběhnout do 12 měsíců od rozvahového dne (tedy např. do 31. prosince 2026 za kalendářní rok 2025). Zároveň má společnost povinnost na svých webových stránkách uveřejnit odkaz na tuto zprávu v rejstříku.
V této souvislosti ještě doplníme, že auditor má povinnost kontrolovat splnění povinnosti sestavit a zpřístupnit tyto zprávy. Tuto kontrolu provede v rámci auditu následujícího účetního období (v našem případě při auditu účetní závěrky za rok 2026) a vyjadřuje se k této povinnosti ve své auditní zprávě.
Nesestavení nebo nezveřejnění zprávy o daních z příjmů je porušením zákona o účetnictví a účetní jednotce může být uložena pokuta až do výše 3 % hodnoty jejích aktiv. Zároveň bude muset v následujícím účetním období auditor ve zprávě auditora prohlásit, že účetní jednotka tuto svou povinnost nesplnila. V této souvislosti upozorňujeme na článek na našem blogu, který se zabýval dopady nezveřejnění účetní závěrky a pravomocemi finanční správy aktivně vyhledávat informace o neplnění této povinnosti.
Ano, ale jsou velmi omezené. Nejvyužitelnější výjimka je pro dceřinou společnost, pokud její matka sestavuje konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, která je rovnocenná zprávě podle ZoU a zároveň její překlad do češtiny nebo anglická verze jsou zveřejněny v rejstříku.
Zpráva o daních z příjmů / konsolidovaná zpráva o daních z příjmů je standardizovaný dokument s údaji po jednotlivých státech, který obsahuje zejména:
Je vám tento obsah povědomý? Zpráva o daních z příjmů totiž více méně odpovídá zprávě podle zemí (CbCR), která se v poslední době často skloňuje v souvislosti s dorovnávacími daněmi a doložením plnění podmínek přechodného bezpečného přístavu. Primární účel těchto dvou zpráv je ale jiný. Zatímco CbCR je určeno pro daňovou kontrolu, zpráva o daních z příjmů je určena pro širokou veřejnost a má zajistit veřejnou daňovou transparentnost. Lze se domnívat, že takové zveřejnění může vyvolat reputační problém, tedy otázky typu: Proč je v zemi X tak vysoký zisk a platí se tam tak nízká daň? Nebo proč skupina podniká v daňových rájích?
Zpráva nemusí obsahovat informace, jejichž uvedení by mohlo závažně poškodit obchodní postavení účetní jednotky, pokud se netýkají „daňových rájů“, ale je nutné toto neuvedení ve zprávě vysvětlit a informace musí být zveřejněny v následujících obdobích, nejpozději do 5 let.
Závěrem, pokud se vás tato povinnost týká, doporučujeme včas detailně analyzovat požadavky ZoU a nastavit procesy pro sběr relevantních dat a také zvážit, zda lze využít některé výjimky.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
