V květnu a červnu 2019 vydala společnost Deloitte dvě nové zajímavé publikace vztahující se k IFRS. První z nich se týká výnosů dle IFRS 15 a zaměřuje se na problematiku posuzování, zda účetní jednotka vystupuje jako odpovědný subjekt, nebo zástupce. Druhá publikace se věnuje problematice IFRS 9 Finanční nástroje, konkrétně oceňování očekávaných úvěrových ztrát u aktiv plynoucích z úvěrů mezi podniky ve skupině.
V červnu 2019 vydala Deloitte IFRS Global Office stručnou publikaci nazvanou „Bližší pohled – vykazování výnosů – posuzování, zda účetní jednotka vystupuje jako odpovědný subjekt nebo zástupce“ (A Closer Look — Revenue recognition – evaluating whether an entity is acting as a principal or as an agent).
Nový standard rady IASB o výnosech IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky, účinný od 1. ledna 2018, obsahuje ukazatele, které jsou podobné ukazatelům v IAS 18 Výnosy. Jejich cílem je pomoci účetní jednotce určit, zda je ve výnosové transakci, která při poskytování zboží nebo služeb zahrnuje třetí osobu, odpovědným subjektem (angl. principal), nebo zástupcem (angl. agent). V této situaci musí účetní jednotka určit, zda podstatou jejího příslibu zákazníkovi je poskytnout předmětné zboží nebo služby jako takové (tj. účetní jednotka je v transakci odpovědným subjektem), či zajistit, že předmětné zboží nebo služby poskytne zákazníkovi přímo třetí strana (tj. účetní jednotka je v transakci zástupcem).
Vzhledem ke složitosti určitých ujednání, včetně takových, která zahrnují tři a více stran, se hodnocení, zda účetní jednotka vystupuje jako odpovědný subjekt, nebo zástupce, i nadále neobejde bez významného úsudku a závěry odvozené na základě IAS 18 nemusí být stejné jako závěry podle IFRS 15.
Nová publikace objasňuje, jak hodnotit jednotlivé ukazatele pro rozlišení odpovědného subjektu a zástupce s cílem doložit závěr účetní jednotky, že kontroluje konkrétní zboží nebo službu před jejich převodem na zákazníka. Zároveň srovnává klíčové aspekty pro posuzování role odpovědného subjektu a zástupce podle IFRS 15, které vycházejí z použití zásady kontroly, s analýzou podle IAS 18, která se zaměřovala na expozici vůči významným rizikům a odměnám spojeným s prodejem zboží nebo poskytováním služeb.
Tato publikace v anglickém jazyce je k dispozici na stránkách www.iasplus.com.
V květnu 2019 vydala Deloitte IFRS Global Office publikaci „Bližší pohled – oceňování očekávaných úvěrových ztrát u aktiv plynoucích z úvěrů mezi podniky ve skupině bez zdokumentovaných smluvních podmínek“ (A Closer Look — Measurement of expected credit losses for intercompany loan assets with no documented contractual term).
Úvěry mezi podniky ve skupině se v konsolidované účetní závěrce eliminují. Konsolidovaná účetní závěrka tedy neobsahuje aktivum plynoucí z mezipodnikových úvěrů, které by vyžadovalo klasifikaci a posouzení očekávané úvěrové ztráty. Pokud však účetní jednotky sestavují individuální účetní závěrku, mezipodnikové pozice se neeliminují a účetní jednotka, která je věřitelem, musí posuzovat aktiva vyplývající z úvěrů mezi podniky ve skupině z hlediska klasifikace a potenciálního ocenění očekávaných úvěrových ztrát podle IFRS 9.
Nová publikace se zaměřuje na způsob hodnocení očekávané úvěrové ztráty u aktiva plynoucího z úvěru mezi podniky ve skupině s neuvedenými podmínkami (úvěry nejsou úročeny a nemají stanovenou splatnost) v individuální účetní závěrce.
Tato publikace v anglickém jazyce je dostupná na stránkách www.iasplus.com.
Článek je součástí zpravodaje dReport – srpen 2019, Účetní novinky.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
