Evropský úřad ESMA je nezávislým orgánem Evropské unie, jenž byl založen 1. ledna 2011. Posláním úřadu ESMA je zlepšovat ochranu investorů a prosazovat stabilní, dobře fungující finanční trhy v Evropské unii.

V rámci ESMA evropské dohledové orgány odpovědné za prosazování standardů IFRS (dále jen „Dohledový orgán“) sledují a kontrolují účetní závěrky emitentů, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na regulovaném trhu a kteří sestavují účetní závěrku podle standardů IFRS, a posuzují, zda jsou jejich závěrky v souladu se standardy IFRS, jakož i s dalšími relevantními požadavky v oblasti výkaznictví, včetně příslušné národní legislativy.

ESMA pravidelně publikuje výňatky ze své interní databáze rozhodnutí o používání standardů IFRS při sestavování účetních závěrek, aby subjektům sestavujícím i používajícím účetní závěrky poskytla relevantní informace o řádném použití standardů IFRS. Publikování rozhodnutí spolu s jejich zdůvodněním přispívá k důslednému uplatňování standardů IFRS v Evropské unii.

Výňatky z databáze rozhodnutí o používání standardů IFRS je možné si v anglickém jazyce stáhnout.

Témata obsažená v posledním, 25. souboru výňatků z období od listopadu 2019 do července 2020:

Z výše uvedených rozhodnutí o používání standardů IFRS, jež v červenci 2021 vydal evropský úřad ESMA, jsme vybrali jedno rozhodnutí, které může být relevantní pro řadu účetních jednotek, jejichž výkaznictví se řídí standardy IFRS.

Prezentace nákladů souvisejících s covidem-19

Konec účetního období: 30. června 2020

Druh problematiky: Vykazování jednorázových (non-recurring) nákladů, mezitímní účetní závěrka

Související standardy nebo požadavky: IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky

Popis účetního zachycení aplikovaného účetní jednotkou

Emitent ve své mezitímní účetní závěrce vykázal některé náklady a výdaje související s covidem-19 jako jednorázové položky. Emitent jako jednorázové položky klasifikoval náklady, jako jsou mimořádné bonusy pro zaměstnance, logistické náklady včetně úklidu, dezinfekce a ostatních ochranných prostředků pro zaměstnance, které představují přibližně čtvrtinu jeho opakujícího se (recurring) provozního zisku. Emitent proto tyto náklady a výdaje vyloučil ze svých opakujících se provozních výsledků.

Podle emitenta náklady a bonusy související s covidem-19 splňují definici jednorázových výnosů a nákladů, protože vyplývají z událostí nebo transakcí, které se s ohledem na svou povahu, frekvenci nebo významnost nevztahují k emitentově běžné činnosti.

Rozhodnutí dohledového orgánu

Dohledový orgán nesouhlasil s vykázáním nákladů souvisejících s covidem-19 jako jednorázové položky, jelikož tento postup neposkytuje věrné, konzistentní a relevantní zobrazení, jak vyžadují odstavce 17, 45 a 46 IAS 1. Dohledový orgán tedy od emitenta požadoval, aby tyto náklady ve své řádné účetní závěrce vykázal v rámci nákladů na prodané zboží, prodejních nákladů nebo režijních nákladů v závislosti na jejich povaze.

Zdůvodnění rozhodnutí

Dle názoru dohledového orgánu emitentovo vykázání položek souvisejících s covidem-19 neodpovídalo požadavkům IAS 1 na zveřejňování z následujících důvodů:

1. Nebylo jasné, zda byly dopady covidu-19 na účetní závěrku emitenta stanoveny spolehlivě. Pandemie covidu-19 měla vliv na více než jeden řádek výkazu zisku a ztráty, a nebylo tedy vhodné některé z nákladů a výdajů vyčlenit do jednoho řádku a vyjmout je z opakujícího se provozního výsledku, zatímco jiné vlivy, které byly pozitivní, byly prezentovány v úhrnu.
2. Vysvětlení uvedené emitentem, proč klasifikoval některé náklady a výdaje jako spojené s covidem-19, nebylo přesvědčivé. Emitent jako související s covidem-19 klasifikoval například některé zaměstnanecké bonusy. Tyto náklady však souvisely také se zvýšenou aktivitou a efektivitou emitenta.
3. Nebylo jisté, zda dopady pandemie covidu-19 budou omezeny na jedno období a nebudou mít vliv na výkonnost emitenta i v budoucích účetních obdobích. Klasifikace těchto nákladů a výdajů jako jednorázových tedy nebyla vhodná.