Mezi hlavní změny, které novela vyhlášky přináší, patří:

1. Nová položka v rozvaze „B. Stálá aktiva“

Loňská novela zákona o účetnictví pro vykazování v účetní závěrce doplnila možnost členění aktiv na stálá a oběžná, což umožnilo sjednotit členění aktiv v rozvaze účetní jednotky v návaznosti na předpisy EU. Novela vyhlášky reaguje na novelu zákona o účetnictví tím, že stávající položku v rozvaze „B. Dlouhodobý majetek“ nahrazuje novou položkou „B. Stálá aktiva“.

2. Zrušení možnosti aktivovat náklady na výzkum

Nehmotné výsledky výzkumu se nebudou vykazovat v rámci dlouhodobého nehmotného majetku, neboť nesplňují kritéria pro uznání v rámci dlouhodobého nehmotného majetku. Dle přechodných ustanovení se tato úprava nevztahuje na ty nehmotné výsledky výzkumu, které byly vykazovány přede dnem nabytí účinnosti novely vyhlášky, tj. před 1. 1. 2018. Účetní jednotka, která vykazovala nehmotné výsledky výzkumu v položce „B.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje“ pokračuje v jeho odpisování a vykazuje tento majetek až do jeho vyřazení v položce „B.I.4. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“. Nově tedy mohou být vykazovány jako dlouhodobý nehmotný majetek jen náklady na vývoj. V této souvislosti připomínáme, že již od 1. 1. 2016 je v zákoně o účetnictví doplněn § 28 odstavec 7, který omezuje výplaty podílu na zisku, pokud jsou náklady na vývoj vykazovány v aktivech rozvahy.

3. Zpřesnění odpisování goodwillu a nehmotných výsledků vývoje

Ustanovení týkající se odpisování goodwillu a nehmotných výsledků vývoje byla přesunuta do § 56 vyhlášky a zpřesněna: „Pokud dobu použitelnosti goodwillu a nehmotných výsledků vývoje nelze odhadnout, účetní jednotka rozhodne o době odpisování goodwillu nebo záporného goodwillu a nehmotných výsledků vývoje, která nesmí být kratší než 60 měsíců a delší než 120 měsíců; zvolenou dobu účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce.”

4. Rozšíření možností pro vykazování časového rozlišení aktiv a pasiv v rozvaze

Účetní jednotky získávají možnost volby, zda chtějí časové rozlišení nákladů a výnosů vykazovat v rozvaze v samostatném oddíle D (jako doposud), či v rámci pohledávek resp. závazků (v položce „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“, resp. „C.II.3. Časové rozlišení pasiv“). Způsob vykazování zvolí účetní jednotka nejpozději k rozvahovému dni. Kombinace obou způsobů vykazování není možná a stejnou metodu je třeba použít pro aktiva i pasiva.

5. Nová položka „A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let”

Z důvodu zjednodušení vykazování nerozděleného výsledku hospodaření minulých let se novelou ruší dvě samostatné položky „A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let” a „A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let” a slučují se do nové položky, která bude obsahovat převedený nerozdělený zisk minulých let a převedenou neuhrazenou ztrátu minulých let.

6. Doplnění informací o výši položek za minulé účetní období také v přehledu o peněžních tocích

Srovnatelnost jednotlivých položek mezi dvěma účetními obdobími byla dosud stanovena pro rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přehled o změnách vlastního kapitálu. Přehled o změnách vlastního kapitálu a přehled o peněžních tocích jsou od účetního období započatého v roce 2016 nově pro velké a střední účetní jednotky povinnou součástí účetní závěrky, a měly by tedy být zpracovány stejnou metodikou, tzn. včetně minulého období. Novelou vyhlášky se potvrzuje, že informace o výši položek za minulé účetní období se uvádí i v přehledu o peněžních tocích.

7. Vykazování, oceňování a zveřejňování informací o finančních nástrojích

V § 3 byl vložen nový odstavec 10, který řeší oblast derivátů odkazem na stávající znění vyhlášky pro banky, a pro nadbytečnost byla vypuštěna stávající ustanovení § 52 a 53 (Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů a derivátů k obchodování). Cílem novely v této oblasti bylo zafixovat právní stav pro vykazování, oceňování a zveřejňování informací o finančních nástrojích a operacích s nimi podle vyhlášky č. 501/2002 Sb., pro banky, ve znění, které je účinné k 31. 12. 2017. Novela vyhlášky pro banky totiž od 1. 1. 2018 vypouští stávající úpravu a pro zachycování finančních nástrojů, jejich oceňování a uvádění informací o nich se odkazuje na standard IFRS 9 Finanční nástroje. Zachováním stávajícího přístupu k derivátům pro účetní jednotky „podnikatele“ se docílí významného zjednodušení, neboť nebudou muset v oblasti derivátů přecházet na IFRS 9.
8. Nová metoda ocenění majetku reálnou hodnotou v případech změny kategorie účetní jednotky

Do § 61c byla přidána nová účetní metoda, která upravuje ocenění majetku reálnou hodnotou, pokud dojde ke změně kategorie účetní jednotky z mikro účetní jednotky nebo na mikro účetní jednotku. Zákon o účetnictví totiž nepovoluje mikro účetním jednotkám (kromě zákonem vyjmenovaných) oceňovat majetek reálnou hodnotou. Změny reálných hodnot majetku vykázané v položce „A.II.2. 2. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků“ účetní jednotka vykáže v položce „A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření“.

9. Nové ustanovení, které řeší přeměnu účetní jednotky, jež není obchodní korporací

V návaznosti na novelu zákona o účetnictví platnou od 1. 1. 2017 byl do vyhlášky doplněn nový § 54c, který řeší situaci přeměny účetní jednotky, která není obchodní korporací – postupuje dle stejných ustanovení vyhlášky jako obchodní korporace. Novela vyhlášky přináší zpřesnění i některých dalších ustanovení legislativně technického rázu, které ale v praxi nepovedou k žádným změnám. Novela vyhlášky nabyla účinnosti 1. 1. 2018 a použije se pro účetní období započaté 1. 1. 2018 nebo později.

Plné znění novely vyhlášky č. 500/2002 Sb. naleznete zde.