Důvody novely vyhlášky

Hlavními důvody novely vyhlášky č. 501/2002 Sb., pro banky a jiné finanční instituce (dále jen „novela vyhlášky“), byly:

• platnost nového Mezinárodního standardu účetního výkaznictví přijatého k použití v EU – IFRS 9 Finanční nástroje, který od 1. 1. 2018 nahrazuje standard IAS 39 Finanční nástroje – účtování a oceňování;
• zapracování změn, které přinesl zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelských úvěrech, ve znění pozdějších předpisů;
• změny legislativně-technického charakteru.

Hlavní změny ve vyhlášce

Mezi hlavní změny, které novela vyhlášky přináší, patří:

(1) Vykazování, oceňování a zveřejňování informací o finančních nástrojích

Byl vložen nový § 4a, který zavádí povinnost účetních jednotek „pro účely vykazování finančních nástrojů, jejich oceňování a uvádění informací o nich v příloze v účetní závěrce postupovat podle mezinárodních účetních standardů upravených přímo použitelnými předpisy Evropské unie o uplatňování mezinárodních účetních standardů“. Finančním nástrojem se rozumí finanční nástroj podle mezinárodních účetních standardů. Znamená to tedy, že od 1. 1. 2018 budou účetní jednotky postupovat v oblasti vykazování, oceňování a zveřejňování informací o finančních nástrojích zejména podle následujících Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS):

IFRS 9 Finanční nástroje
Standard stanovuje požadavky na účtování, oceňování, znehodnocení, odúčtování finančních aktiv a finančních závazků a obecné zajišťovací účetnictví.

IAS 32 Finanční nástroje: vykazování
Standard stanovuje zásady pro klasifikaci a vykazování finančních nástrojů jako závazků nebo kapitálových nástrojů a pro kompenzaci finančních aktiv a závazků.

IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování
Standard vymezuje požadavky na zveřejňování informací, které uživatelům účetních závěrek umožní vyhodnotit význam finančních nástrojů pro účetní jednotku a zjistit povahu a rozsah rizik spojených s finančními nástroji a způsob, jakým účetní jednotka tato rizika řídí.

Ve Finančním zpravodaji č. 10/2017 ze dne 22. 12. 2017 vydalo Ministerstvo financí Sdělení týkající se právě této velké změny účetních metod v oblasti finančních nástrojů. Dle Sdělení MF: „Odkaz na IFRS pro účely vykazování finančních nástrojů, jejich oceňování a při uvádění informací o nich v příloze v účetní závěrce zajistí, že dotčeným účetním jednotkám budou k dispozici i principy a postupy pro zachycení složitějších transakcí.“
Sdělení MF také srozumitelněji vysvětluje přechodné ustanovení uvedené v článku II, odstavci 2 vyhlášky, které některým účetním jednotkám poskytuje tříleté přechodné období k zajištění bezproblémového přechodu na nové účetní metody a požadavky týkající se finančních nástrojů. Těmito účetními jednotkami, které se budou v oblasti finančních nástrojů řídit IFRS až od 1. 1. 2021, jsou:

a) obchodníci s cennými papíry, organizační složky zahraničního obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu;
b) investiční společnosti a investiční fondy nebo pobočky zahraniční osoby, která je oprávněna obhospodařovat investiční fondy nebo zahraniční investiční fondy podle zákona upravujícího činnost investičních společností a investičních fondů;
c) penzijní společnosti, účastnické fondy nebo transformované fondy podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření.
Výše uvedené účetní jednotky dle Sdělení MF použijí České účetní standardy pro finanční instituce ve znění účinném ke dni 1. 1. 2018.

Účetní jednotky, na které se přechodné období v oblasti finančních nástrojů nevztahuje (tj. banky, spořitelní a úvěrní družstva, finanční holdingové skupiny, instituce elektronických peněz a platební instituce), nepoužijí v oblasti finančních nástrojů České účetní standardy pro finanční instituce účinné ke dni 1. 1. 2018, ale přímo použitelné předpisy Evropské unie o uplatňování mezinárodních účetních standardů v souladu s § 4a vyhlášky.

Řada změn ve vyhlášce pak vyplývá ze skutečnosti, že dle IFRS 9 je jiná kategorizace finančních aktiv než v předešlém standardu IAS 39. Nově se finanční aktiva klasifikují jako nástroje následně oceněné naběhlou hodnotou, reálnou hodnotou do vlastního kapitálu a reálnou hodnotou do výnosů nebo nákladů.

(2) Přehled o peněžních tocích

V § 3 vyhlášky je doplněna povinnost sestavovat přehled o peněžních tocích, která vyplývá již z § 18 odst. 2 zákona o účetnictví. Tato povinnost se dle zákona týká pouze středních a velkých účetních jednotek, ale nevztahuje se na subjekty veřejného zájmu (banky, spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny, penzijní společnosti a zdravotní pojišťovny).

Nově je stanoveno, že pro sestavení přehledu o peněžních tocích mají účetní jednotky použít přiměřeně vyhlášku č. 500/2002 Sb., pro podnikatele.

3) Zrušení mimořádných nákladů a výnosů

Ve výkazu zisku a ztráty byly zrušeny položky mimořádné výnosy a mimořádné náklady.
Novela vyhlášky přináší zpřesnění i některých dalších ustanovení legislativně-technického rázu, které ale v praxi nepovedou k významným změnám.

Novela vyhlášky nabyla účinnosti 1. 1. 2018 a použije se pro účetní období započaté 1. 1. 2018 nebo později.

Plné znění novely vyhlášky č. 501/2002 Sb. naleznete zde.

Novela Českých účetních standardů

V souvislosti s novelou vyhlášky byly dne 22. prosince 2017 ve Finančním zpravodaji publikovány změny Českých účetních standardů pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 501/2002 Sb., platné od 1. 1. 2018.

Hlavní změnou je, že ČÚS č. 108 Cenné papíry a 110 Deriváty od 1. 1. 2018 nebudou používat banky, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníci s cennými papíry, finanční holdingové skupiny, instituce elektronických peněz a platební instituce.
Plné znění změn v Českých účetních standardech pro banky a jiné finanční instituce naleznete zde.

Jak vám můžeme pomoci?

Novela vyhlášky č. 501/2002SB., pro banky a jiné finanční instituce bude v souvislosti s novou povinností postupovat v oblasti finančních nástrojů dle IFRS znamenat pro řadu účetních jednotek obrovskou a náročnou změnu.

V tomto směru vám společnost Deloitte může nabídnout:

• publikace v angličtině na www.iasplus.com,
• konzultace s odborníky ze společnosti Deloitte, pokud jde o konkrétní dopady standardu IFRS 9 na vaši účetní jednotku,
• články v publikaci dReport, které se tímto tématem zabývají,
• asistenci při implementaci požadavků stanovených tímto novým standardem,
• semináře zabývající se standardem IFRS 9 Finanční nástroje.

Pokud se chcete dozvědět o našich poradenských službách více, kontaktujte prosím Davida Jurčíka (djurcik@deloitteCE.com).