Právo 

Novela zákoníku práce zavedla institut sdíleného pracovního místa

Skloubení zaměstnání s mateřstvím a rodičovstvím, ale i stále častější požadavek absolventů na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem se odrazily v poslední novele zákoníku práce. Od letoška mohou zaměstnanci sdílet pracovní místa a zaměstnavatelé mohou využít státní finanční podporu, když sdílené pracovní místo vytvoří.

Vstřícnou změnu v oblasti pracovněprávních vztahů přinesla takzvaná velká novela zákoníku práce, která od ledna zavedla institut sdíleného pracovního místa. Novinka umožňuje dvěma nebo více zaměstnancům sdílet po dohodě se zaměstnavatelem jedno pracovní místo a střídat se na něm v rámci své pracovní doby. Podobného výsledku mohl zaměstnavatel dosáhnout již dříve tím, že na jednu práci zaměstnal více zaměstnanců s kratší pracovní dobou. Sdílená pracovní místa jsou ale přece jen pružnější, protože si zaměstnanci po vzájemné dohodě sami rozvrhují pracovní dobu.

Sdílet pracovní místo mohou zaměstnanci se stejným druhem práce a s kratšími pracovními dobami, které v souhrnu nepřekročí stanovenou týdenní pracovní dobu. Předpokladem fungování sdílených pracovních míst jsou dobré vztahy mezi zaměstnanci a důvěra zaměstnavatele. Zaměstnanci si totiž musí sami sestavit společný rozvrh pracovní doby tak, aby každý z nich v průměru naplnil svou týdenní pracovní dobu, a to nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Tento rozvrh musí zaměstnavateli předložit nejméně s týdenním předstihem. Pokud tak neučiní, určí rozvržení pracovní doby zaměstnavatel. Případné změny rozvrhu musí zaměstnavateli písemně oznámit alespoň dva dny předem, nemohou se tak libovolně na poslední chvíli zastupovat. V případě nepřítomnosti jednoho ze zaměstnanců se ani zastupovat nemusí. Zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat zastoupení nepřítomného kolegy pouze na základě dohody s ním.

Dohodu o sdíleném pracovním místě lze snadno ukončit písemnou dohodou nebo výpovědí bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou. Zanikne-li závazek jednoho zaměstnance, pracovní režim sdíleného pracovního místa se u ostatních zaměstnanců uplatní do konce probíhajícího vyrovnávacího období. Konec sdílení pracovního místa nemá vliv na trvání pracovních poměrů dotčených zaměstnanců. V některých ohledech musí zaměstnavatel ve vztahu k zaměstnancům sdílejícím jedno pracovní místo postupovat individuálně. Každý ze zaměstnanců má nárok na svou vlastní mzdu, dovolenou a sám nese odpovědnost za případnou škodu, kterou způsobí.

Zavedení sdíleného pracovního místa může být pro zaměstnavatele poměrně náročné. Vyžaduje totiž přinejmenším uzavření písemných dohod s jednotlivými zaměstnanci. V rámci dohod by měli zaměstnavatelé zejména upravit praktické fungování sdíleného místa, jako je například způsob rozdělování a předávání úkolů mezi jednotlivými zaměstnanci a bližší podmínky rozvrhování pracovní doby mezi zaměstnanci. Sdílení míst bude vhodné upravit vnitřním předpisem. Pravidla daná vnitřními předpisy totiž zaměstnavatel může na rozdíl od dohod pružně a jednostranně měnit.

Sdílené místo má potenciál přispět ke zvýšení flexibility pracovněprávních vztahů. Může být řešením například pro rodiče malých dětí nebo pro osoby, které nemohou nebo nechtějí pracovat na plný úvazek. Zda se budou sdílená místa v praxi využívat, bude záležet na ochotě a schopnosti zaměstnavatelů popasovat se s administrativou. Motivací jim může být nový projekt Úřadu práce ČR s názvem „Flexi“, ze kterého mohou na vytvoření takového místa získat příspěvek.

Článek vyšel 9. dubna 2021 v Hospodářských novinách. (redakčně upraveno)

Novela zákoníku práce Pracovní právo dReport zpravodaj

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right