Daně 

Novinky v uplatnění odpočtu na výzkum a vývoj… Čekají nás lepší zítřky?

V roce 2016 došlo k prvnímu propadu ve využívání odpočtu na výzkum a vývoj („VaV“) za celou třináctiletou existenci této podpory podnikání. Daňoví poplatníci i odborná veřejnost zaznamenala zvýšenou aktivitu finančních úřadů při daňových kontrolách zaměřených právě na oblast VaV. V posledních pěti letech bylo vydáno několik zásadních soudních rozhodnutí, která nastolila praxi některých nejasných ustanovení zákona, avšak zdaleka zatím ne všech klíčových.

Poplatníci přestali mít chuť odpočet využívat a mnohdy docházelo k nařčení Finanční správy z cílených útoků. Ta oponovala zneužíváním podpory k daňovému plánování, antidatováním zákonem daných dokumentů a rozporováním činností, které firmy považovaly za VaV. V tomto kolotoči nevůle, kdy zákon o daních z příjmů („ZDP“) a vysvětlující Pokyn D-288 v zásadě za celou dobu fungování podpory doznaly pouze drobných změn, Ministerstvo financí dokonce uvažovalo o vyškrtnutí odpočtu ze zákona. V návaznosti na vzniklou situaci byla vytvořena pod vedením Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace pracovní skupina, výsledkem jejíž činnosti je předložení závěrů, které se jeví jako schůdné pro všechny zúčastněné skupiny, tj. zástupce podnikatelské a odborné sféry, Ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství („GFŘ“).

Zástupci pracovní skupiny shromáždili velké množství dat, odborných studií, judikátů Nejvyššího správního soudu („NSS“) a mezinárodních srovnání. V současné době je míč na straně Finanční správy, která by měla předložit do Poslanecké sněmovny návrh novely během 3. kvartálu 2018 tak, aby do konce roku 2018 byla schválena. Změna ZDP si vyžádá i novelu Pokynu D-288.

A k jakým že změnám se to schyluje?
Současná litera zákona ukládá daňovým poplatníkům vyhotovit a podepsat Projekt VaV před zahájením řešení činností VaV. To v praxi způsobuje distorze, kdy mnohdy až soudními řízeními končí spory mezi poplatníky a daňovou správou na téma, zda byl Projekt VaV skutečně vytvořen před zahájením činností nebo zda vznikl až později. Jak navíc potvrdily některé rozsudky NSS (např. rozsudek „ELEKTROPOHONY“ či „TRANSYS“), nepodepsaný anebo formálně nedokonalý Projekt VaV je důvodem pro neuznání celé výše odpočtu a udělení všech sankcí z doměřené daňové povinnosti umožněných daňovým řádem.

Navrhované řešení předpokládá, že by poplatník měl povinnost zaslat avízo, kterým by informoval Finanční správu, že provádí činnosti VaV a v budoucnu uplatní nárok na odpočet na VaV. Podle posledních informací by se mělo jednat o zasílanou zprávu na Finanční správu, tzn., nejednalo by se o údaj uváděný např. ve veřejných rejstřících. Oznamované informace by se měly omezit pouze na oznámení (a) identifikace poplatníka, (b) názvu projektu VaV, (c) označení statutárního zástupce (popř. jeho zplnomocněného zástupce).

Navrhovaná úprava předpokládá, že by Finanční správa považovala zahájení projektu (aktivity a náklady) od rozhodného časového okamžiku zaslání avíza. Aktivity uskutečněné (a náklady vynaložené) před zasláním avíza by Finanční správa nezkoumala a ani poplatníci by je nemohli zahrnout do odpočtu. Tímto se řeší jeden z největších a nejzásadnějších sporů v současném systému, a to zpracovat Projekt VaV před zahájením jeho řešení.

Samotný Projet VaV tak, jak ho známe dnes, by byl zpracován nejpozději k datu podání daňového přiznání, ve kterém bude poplatník poprvé nárokovat uplatnění odpočtu na VaV. Tato úprava reaguje na praxi v zahraničí a na kritiku podnikatelů a odborné veřejnosti, že v době před zahájením vývojových činností není známa celá řada informací a pak vznikají spory se správci daně ohledně dostatečnosti a správnosti popisu uvedeného v Projektu VaV.

Podle Finanční správy poplatníci také často chybují v oblasti způsobu a dostatečnosti popisu hodnocení projektu. Závěrem návrhu je eliminace nastavení četnosti a způsobu vyžadovaných kontrol. Bude zcela na poplatníkovi, jak si systém kontrol nastaví, finanční úřady budou moci kontrolovat splnění nastavených pravidel jen v návaznosti na to, co si poplatník sám určí v Projektu VaV.

Návrh novely počítá s tím, že i nadále by byla vyžadována odpovědná osoba, která Projekt VaV podepisuje. Navrhovaná úprava současného znění § 34c ZDP předpokládá zavedení možnosti schválení projektu také zplnomocněným zástupcem.

V případě uvádění místa podpisu projektu se navrhuje pro čistou formálnost tohoto požadavku jeho vypuštění, nadále by se tak uváděl pouze den schválení Projektu VaV.

V září loňského roku byla vydána Informace GFŘ, která mimo jiné popisovala, že „Poplatník je povinen uvést jmenný seznam všech osob, které budou odborně zajišťovat řešení projektu…“. Vydaná Informace zarazila klín pochybnosti podnikatelů ještě hlouběji. V dnešní turbulentní době, která se vyznačuje mimo jiné vysokou mírou fluktuace zaměstnanců, není možné před zahájením činností disponovat kompletním seznamem pracovníků, kteří se na vývoji budou v dalším roce (letech) podílet. Novela navrhuje upravit Pokyn D-288 tak, aby byla umožněna změna počtu osob a změna seznamu uváděných jmen osob odborně zajišťujících řešení projektu.

Především historicky silně diskutované (ne)zahrnutí náhrad za dovolené do odpočtu na VaV (např. GFŘ neodsouhlasené navrhované závěry příspěvku KOOV 451/22.04.15 našich kolegů) ani v rámci novelizovaného textu nepředpokládá jejich umožnění. Otevřenou (a dle názoru autorů článku spravedlivou) variantou zůstává, že by poplatník mohl zahrnout náhrady na dovolenou pouze v poměru, jakým se v daném období daný zaměstnanec podílel procentuálně na VaV vzhledem k celkovému počtu odpracovaných hodin.

Autoři článku věří, že by navrhovaná opatření mohla být prvním zásadním krokem ke snížení daňové nejistoty poplatníků, kteří chtějí zvyšovat svoji konkurenceschopnost a využívat k tomu daňové odpočty. Je zřejmé, že změny budou vyžadovat detailnější odborný výklad pro jednotlivé případy z praxe. Jakmile bude znám další vývoj plánované úpravy, přineseme vám bližší informace.

Článek je součástí zpravodaje dReport – září 2018, Daňové novinky, Dotace a investiční pobídky.

odpočet na výzkum a vývoj VaV Dotace a investiční pobídky přímé daně
Daně  Deloitte živě 

Chuť českých firem investovat do výzkumu a vývoje je velká, brzdou je ale nejasný výklad dotačních pravidel

Pro více než polovinu českých firem patří nejistota při posuzování dotací nebo daňových odpočtů finančními či kontrolními orgány k největším problémům, které provázejí aktuální stav kolem posuzování dotací. Společnosti přitom do vlastního výzkumu a vývoje chtějí investovat, rok od roku toto číslo roste. Jak velká je ale jejich ochota investovat? A jaké překážky jim nejvíce ztěžují jejich činnost? Odpovědi hledal průzkum Deloitte a Technologické agentury ČR. 

14. 11. 2018