Novela zákona o DPH

V souvislosti s novelou zákona o DPH účinnou od 1. ledna 2025 vyšla informace Generálního finančního ředitelství (GFŘ), která popisuje vybrané nejvýznamnější změny. Informace podrobně shrnuje text zákona a důvodové zprávy k němu a k některým oblastem uvádí ilustrativní příklady. Vydaný dokument se tak věnuje třeba změnám v oblasti registrace plátce a určení obratu, opravám základu daně, novým postupům pro uplatnění nároku na odpočet daně, novinkám v oblasti stanovení místa plnění či určení základu daně. Tato informace bohužel zdaleka nepokrývá všechny problematické oblasti, nicméně v současné době GFŘ připravuje celou sérii dalších metodik, které by se měly nejasným oblastem věnovat podrobněji. Datum jejich zveřejnění však není známo.

Aktivity daňové správy

GFŘ vydalo dlouho očekávanou informaci k uplatňování DPH v případě čerpání pohonných hmot hrazených prostřednictvím petrokaretních společností a v návaznosti na to byl současně uzavřen příspěvek na toto téma v rámci Koordinačního výboru mezi GFŘ a Komorou daňových poradců. Z obsahu informace mimo jiné vyplývá, že je vždy potřeba zkoumat naplnění podmínek pro dodání zboží u každého subjektu v řetězci. Zpozornět by tedy měly především ty firmy spolupracující s petrokaretními společnostmi, které nemají jasně určené smluvní podmínky spolupráce.

Příspěvek v rámci Koordinačního výboru týkající se posouzení náhrady škody za odcizené zboží z pohledu DPH byl opětovně odložen. Měl by se tak znovu projednávat v průběhu února. Ukazuje se, že možná nebude dosažena shoda na všech aspektech řešení krádeží zboží z perspektivy DPH.

Ministerstvo financí počátkem nového roku publikovalo seznam států, se kterými má Česká republika reciprocitu s ohledem na vracení DPH. Nově mezi tyto státy přibyla Bosna a Hercegovina, naopak v tomto seznamu již nefiguruje Makedonie.

Judikatura Nejvyššího správního soudu

V rozhodnutí NSS ve věci 1 Afs 35/2024-43 se soud věnoval otázce počátku běhu šestiměsíční prekluzivní lhůty pro zánik povinnosti uhradit pokutu související s kontrolním hlášením. Dle NSS lhůta běží již uplynutím lhůty pro podání kontrolního hlášení, tj. od 25. dne po skončení kalendářního měsíce, za který má být kontrolní hlášení podáno. Jde o velmi důležitý výklad, který pravděpodobně bude mít dopad na přístup užívaný v praxi.

Judikatura SDEU

• Ve věci C 622/23 rhtb: projekt gmbh posuzoval Soudní dvůr EU otázku zdanění kompenzace za nedokončený stavební projekt, kdy odpovědnost za jeho nedokončení plně nesl objednatel díla. SDEU dospěl k závěru, že kompenzace podléhá DPH, protože ji nelze považovat za paušální náhradu sloužící k odškodnění za utrpěnou újmu. Současně SDEU uvedl, že v tomto případě protihodnotou částky, kterou má příjemce služeb zaplatit, je právo vyplývající z ukončené smlouvy. Uvedené rozhodnutí by mohlo mít významný dopad na českou praxi.
• Dále vyšlo rozhodnutí C-680/23 Modexel týkající se otázky převádění nadměrných odpočtů do následujícího období. Tento rozsudek se týkal výhradně specifické právní úpravy v Portugalsku, která se v této oblasti odlišuje od pravidel aplikovaných v České republice, proto tento rozsudek vnímáme jako obtížně využitelný pro interpretaci pravidel pro přeplatky na dani v České republice.
• Naopak za velmi důležité považujeme rozhodnutí SDEU ve věci C-331/23 Dranken Van Eetvelde, týkající se solidární odpovědnosti za neuhrazenou daň jiným článkem podvodného řetězce. Dle SDEU může být osoba solidárně odpovědná pouze tehdy, pokud věděla nebo musela vědět, že se účastní daňového úniku. Možnost daňových subjektů prokázat, že uskutečněná plnění nebyla součástí podvodu, však SDEU komentoval natolik širokým způsobem, že v principu neponechal daňovým subjektům prostor zbavit se solidární zodpovědnosti.
• V rámci případu C-527/23 Weatherford Atlas Gip SA komentoval SDEU otázku uplatnění nároku na odpočet daně. Tento judikát je cenný v tom, že na jednom místě shrnuje pravidla pro uplatnění odpočtu daně, Soudní dvůr v něm neuvedl žádný neočekávatelný výrok.
• V případu C-794/23 P GmbH se generální advokát SDEU zabýval otázkou opravy chybné daně, která byla opakovaně uváděná na daňových dokladech předávaných zákazníkům. Šlo přitom o více než 20 000 kusů daňových dokladů a o blíže neurčitelný počet zákazníků. Generální advokát Soudního dvora ve své analýze dospěl k závěru, že daňové řízení má vždy probíhat v úzké součinnosti správce daně a daňového subjektu a že výsledná výše daně nemusí exaktně odpovídat správné výši. Jde tak o relativně kontroverzní stanovisko a je otázkou, zda je bude Soudní dvůr následovat.