Jde o nejrozsáhlejší modernizaci české účetní legislativy a navazující legislativy v oblasti daní, obchodního práva, přeměn apod. za poslední dekády, jejímž cílem je zvýšit kvalitu a srovnatelnost účetních informací, snížit administrativní zátěž a více přiblížit české účetnictví Mezinárodním standardům účetního výkaznictví (účetní standardy IFRS). Doprovodný zákon, který shrnuje změny v ostatní legislativě mimo samotný zákon o účetnictví, přináší změnu ve více než 140 předpisech a pokrývá tak podstatnou část právního systému.

Nový zákon o účetnictví

Jedná se již o šestou verzi návrhu nového zákona o účetnictví, která ve srovnání s pátou verzí, zveřejněnou v červenci 2025, doznala řady změn. Kromě přeskupení některých částí byla ještě zpřesněna a doplněna úprava v několika oblastech.

Níže uvádíme stručný přehled hlavních změn, které návrh nového zákona o účetnictví (N přináší ve srovnání se stávajícím zákonem o účetnictví (SZoÚ).

• Nový zákon o účetnictví se regulací zaměřuje zejména na účetní výkaznictví, tedy především na výstup z procesu vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky, nikoli tolik na regulaci samotného vedení účetnictví.
• Druhá část NZoÚ je věnována koncepčnímu rámci, který ve SZoÚ chyběl. Koncepční rámec nejprve stanovuje cíle účetního výkaznictví a požadavky na užitečnou účetní informaci (relevance, věrné zobrazení skutečnosti, aktuálnost, srozumitelnost, ověřitelnost a srovnatelnost). Dále jsou definovány prvky účetního výkaznictví, a to nejen ty základní (aktivum, dluh, vlastní kapitál, výnos a náklad), ale i další (pohledávka, právo užívání, finanční nástroj, derivát, kryptoaktivum, peněžní ekvivalent, rezerva, aktivum stálé a oběžné, aktivum hmotné, nehmotné a investiční, dluh dlouhodobý a krátkodobý). Podrobněji oproti SZoÚ jsou pak upraveny zásady pro sestavení účetní závěrky.
• Rozšíří se okruh účetních jednotek, které budou používat mezinárodní standardy účetního výkaznictví přijaté Evropskou unií (účetní standardy IFRS). Povinnost vykazovat dle účetních standardů IFRSbude platit pro většinu finančních institucí a pro pojišťovny, vyhlášky č. 501/2002 Sb. a 502/2002 Sb. budou bez náhrady zrušeny.
• V NZoÚ je několik změn týkajících se konsolidace. Například je zrušena metoda poměrné konsolidace a mění se způsob stanovení ekvivalenční hodnoty, která se nově použije nejen pro ocenění podílu v přidružené jednotce, ale i ve společně ovládané účetní jednotce. Novinkou je, že mateřská účetní jednotka, která není účetní jednotkou veřejného zájmu, bude určovat svou kategorii účetní jednotky podle hodnot svého konsolidačního celku. Například tedy na mateřskou entitu středního konsolidačního celku se v individuálním výkaznictví budou vztahovat povinnosti pro střední účetní jednotky.
• Velké změny nastanou ve vykazování nájmů(pronájmy nemovitostí, hmotného majetku, veškeré leasingové smlouvy) – pro střední a velké účetní jednotky bude povinná implementace požadavků IFRS 16 jak pro nájemce, tak pronajímatele, pro ostatní jsou stanoveny zjednodušené postupy oceňování a vykazování práva užívání a souvisejícího dluhu na straně nájemce a pohledávky z finančního leasingu na straně pronajímatele.
• Návrh NZoÚ umožňuje, aby měnou účetnictví účetní jednotky byla jakákoliv cizí měna, pokud je současně její funkční měnou. Připomínáme, že již od 1. ledna 2024 vstoupila v účinnost úprava SZoÚ, dle které měnou účetnictví může jakožto funkční měna být (kromě české koruny) pouze euro, americký dolar a britská libra. Podle NZoÚ to bude moci být jakákoliv cizí měna, pokud není hyperinflační. Návrh NZoÚ zavádí navíc měnu vykazování, což je měna, v níž se sestavuje účetní závěrka. To umožní při sestavování konsolidované účetní závěrky zvolit i jinou měnu, než ve které je sestavena individuální účetní závěrka.
• Vykazování výnosů se přiblíží pojetí v účetních standardech IFRS (např. u dlouhodobých projektů, zprostředkování, smluv s více než jedním plněním). Bude stanoven okamžik vykázání výnosu i způsob stanovení jeho výše u víceprvkových smluv.
• Ocenění se nově provádí buď jako prvotní, nebo jako následné. U středních a velkých účetních jednotek bude použití současné (tj. diskontované) hodnoty u dlouhodobých pohledávek a dluhů povinné, pro ostatní účetní jednotky pak dobrovolné. Reprodukční pořizovací cena jako metoda ocenění zaniká, místo ní se pro prvotní ocenění nově použije reálná hodnota. Množina aktiv a dluhů, které se následně oceňují reálnou hodnotou, je oproti SZoÚ rozšířena o některá další finanční aktiva a o nefinanční investiční aktiva, pro která existuje aktivní a likvidní trh.
• Změn v ocenění hmotného majetku je hned několik. Prvotní účetní hodnota se při následném ocenění snižuje o odpisy a následné znehodnocení (podle SZoÚ opravné položky) a zvyšuje o dodatečné zhodnocení (podle SZoÚ technické zhodnocení). Povinné bude zohlednění zbytkové hodnoty při odpisování. Nově se zavádí pro účetní jednotky možnost použít přeceňovací model pro stálá hmotná aktiva (obdoba tzv. revaluation modelu z IAS 16), nikoli však pro nehmotná aktiva. Dotace na pořízení hmotného majetku nebudou snižovat hodnotu dlouhodobého hmotného majetku. Nová je také definice oprav a údržby. A změnou bude také zahrnutí výdajů na likvidaci do ocenění majetku při jeho pořízení, čímž se rozumí předpokládané budoucí plnění na odstranění aktiva a uvedení místa, kde se aktivum nachází, do původního stavu.
• K větším změnám dochází rovněž v oblasti přeměn. Například se ruší oceňovací rozdíl k nabytému majetku, nově je upraveno oceňování a vykazování goodwillu, fakticky je zakázáno přecenění při přeměnách bez tržní podstaty. Rozhodný den přeměny v průběhu účetního období již nebude mít za následek ukončení stávajícího individuálního účetního období a začátek nového, ale bude spojen pouze s mezitímní účetní závěrkou a zahajovací rozvahou.
• V oblasti vykazování informací mimo účetní závěrku se pojem „výroční zpráva“ v NZoÚ již nepoužívá, jeho roli v podstatě přejímá zpráva vedení. Samostatnou částí zprávy vedení je i zpráva o udržitelnosti, kde dochází k uvolnění v souvislosti s iniciativou Omnibus, o které jsme psali v předchozích příspěvcích, například v článku Evropský parlament schválil balíček Omnibus.
• Významnou změnou je postavení fyzických osob, kdy podle NZoÚ podnikající fyzické osoby nejsou povinně účetními jednotkami, ale budou účetní jednotkou pouze na základě svého rozhodnutí.
• Důležitých změn doznala také oblast přestupků a pokut za přestupky.
• Účinnost NZoÚ je stanovena na 1. ledna 2028. Technicky lze této účinnosti dosáhnout, pouze pokud bude NZoÚ a doprovodný zákon schválen a vyhlášen ve sbírce zákonů v průběhu roku 2026, aby následně mohla probíhat alespoň 12měsíční legisvakanční lhůta a kýžená příprava účetních jednotek na implementaci změn vyplývajících z nové legislativy.

Prováděcí vyhláška zákona o účetnictví

Spolu s novým zákonem o účetnictví včetně důvodové zprávy byly předloženy také aktualizované Teze k prováděcí vyhlášce zákona o účetnictví pro podnikatele a neziskové účetní jednotky. Tento dokument na 28 stranách kromě obecných ustanovení k účetní závěrce a oceňování obsahuje podrobněji zpracovanou část týkající se prvků účetní závěrky. Následují zvláštní ustanovení k oceňování a účetním metodám (např. ocenění dluhu, následné znehodnocení, náhradní metody). Po zatím blíže nespecifikovaných přechodných ustanoveních je zařazena struktura účetních výkazů pro podnikatelské účetní jednotky – rozvaha a výkaz výsledku hospodaření v druhovém i účelovém členění. Struktura účetních výkazů pro neziskové účetní jednotky zatím zveřejněna nebyla. Zajímavostí je, že teze v pěti případech místo podrobnějších pokynů odkazují přímo na znění interpretací Národní účetní rady, několikrát také odkazují na postup upravený konkrétním standardem IFRS/IAS.

Tyto teze k prováděcí vyhlášce jsou určitě detailnější než jejich dříve zveřejněná verze, ale stále čekáme na paragrafované znění vyhlášky a zejména na speciální přechodová ustanovení, která budou řešit rozdíl mezi účetním přístupem dle dosavadních účetních předpisů a účetních předpisů vycházejících z nového zákona o účetnictví, mimo jiné i v souvislosti s povinným přechodem řady účetních jednotek na vykazovaní v souladu s účetními standardy IFRS.

Doprovodný zákon k zákonu o účetnictví

V důvodové zprávě je tento zákon označen jako „změnový“, neboť přináší změny legislativně-technického či věcného charakteru ve 148 různých zákonech. Nynější verze má 270 stran, spolu s důvodovou zprávou pak celkem 731 stran. Za nejdůležitější jsou označovány změny v zákoně o daních z příjmů a v zákoně o oceňování. Vzhledem k silné kritice ze strany odborné veřejnosti k mnoha problematickým pasážím zejména v zákoně o daních příjmů je možné, že ministerstvo financí ještě bude chtít doprovodný zákon z Poslanecké sněmovny vzít zpět a přepracovat.

Jak vám můžeme pomoci?

Náš tým zkušených odborníků vám pomůže s analýzou dopadů i implementací změn, a to z pohledu účetního, daňového a právního.

Více informací o očekávaných změnách, který nový zákon o účetnictví přinese, najdete na našich webových stránkách.

Kompletní znění navrhovaného nového zákona o účetnictví a doprovodného zákona najdete na stránkách Poslanecké sněmovny.