Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 7 Afs 143/2025 potvrzuje přísný trend, který je v judikatuře správních soudů patrný již delší dobu, zejména u služeb, které se obtížně dokazují pouze účetními doklady. Společnosti by proto měly průběžně nastavovat interní procesy tak, aby u externích služeb existovala dostatečná písemná dokumentace ohledně uskutečněného plnění.
Na dokumentaci přitom nelze myslet až ve chvíli, kdy začne daňová kontrola. U služeb, jejichž výsledek není na první pohled snadno uchopitelný, je vhodné průběžně uchovávat dokumentaci zachycující zadání, průběh spolupráce i její výsledky. Samotná smlouva a faktura totiž nemusí v případě sporu se správcem daně postačovat.
Co NSS řešil?
Společnosti bylo doměřeno DPH za několik zdaňovacích období, protože podle správce daně neprokázala faktické přijetí IT služeb od deklarovaného dodavatele. Společnost předložila zejména faktury, smlouvu a doklady o úhradách. Daňové orgány však poukázaly na řadu rozporů, jako je obecný popis plnění, stále stejné fakturované částky, nejasnosti ve svědeckých výpovědích a skutečnost, že zaměstnanci společnosti dodavatele prakticky neznali.
Společnost argumentovala, že bez externího dodavatele by nebyla schopna plnit své závazky vůči klientům. Podle NSS však tato okolnost sama o sobě neprokazuje, že plnění skutečně poskytl právě deklarovaný dodavatel. I kdyby vlastními kapacitami nebylo možné všechny požadavky zajistit, bylo třeba doložit, že plnění skutečně poskytl deklarovaný dodavatel, nikoli pouze to, že společnost nějakou externí podporu využívala.
NSS potvrdil, že nárok na odpočet DPH nestojí pouze na formálně správném daňovém dokladu. Rozhodující je prokázat faktický stav. Soud zároveň odmítl argument, že vykázání plnění v kontrolních hlášeních samo prokazuje jeho uskutečnění. Kontrolní hlášení pouze potvrzuje formální vykázání transakce, nikoliv to, že služba byla skutečně poskytnuta v deklarované podobě a deklarovaným dodavatelem.
NSS také připomněl, že správce daně nemusí prokázat, že k plnění vůbec nedošlo nebo že doklady jsou nepravdivé. Jeho úkolem je prokázat existenci vážných a důvodných pochybností o souladu formálních dokladů se skutečností. Pokud se mu to podaří, je na daňovém subjektu, aby tyto pochybnosti rozptýlil.
NSS současně zdůraznil, že správce daně po společnosti nepožadoval, aby prokázala celý subdodavatelský řetězec nebo identifikovala všechny konkrétní osoby, které služby fakticky provedly. Podstatné bylo, že předložené důkazy jako celek neodstranily pochybnosti o tom, zda plnění poskytl právě deklarovaný dodavatel. Zajímavá je i část rozsudku týkající se ztráty dat po hackerském útoku. Společnost tvrdila, že kvůli útoku přišla o část důkazů. NSS však uvedl, že tato okolnost sama o sobě nemění rozložení důkazního břemene.
Pokud daňový subjekt uplatňuje nárok na odpočet DPH, musí počítat s tím, že bude nutné existenci plnění později doložit, a tomu by měl přizpůsobit i své interní archivační a zálohovací postupy.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
