Zaměstnanecké benefity čekají od roku 2027 významné změny. Novou úpravu, která je součástí zákona o evidenci tržeb a souvisejících změn daňových předpisů, podepsal 17. září 2026 prezident republiky a nyní se čeká na její vyhlášení ve Sbírce zákonů. Přestože je hlavním tématem zákona nová evidence tržeb, jeho součástí jsou také významné změny zákona o daních z příjmů týkající se zaměstnaneckých benefitů. Tyto změny mají být účinné od 1. ledna 2027.
V roce 2026 jsou nepeněžní volnočasové benefity, jako je sport, kultura, rekreace, knihy nebo využívání vzdělávacích či rekreačních zařízení, osvobozeny u zaměstnance do společného ročního limitu ve výši poloviny průměrné mzdy.
Od roku 2027 se má tato konstrukce výrazně změnit. Společný limit pro volnočasové benefity bude zrušen a jednotlivé druhy plnění budou mít odlišný daňový režim.
Například použití vzdělávacích, rekreačních nebo sportovních zařízení či příspěvky na knihy již nebudou podléhat současnému společnému finančnímu limitu. Naproti tomu pro poskytnutí rekreace nebo zájezdu bude zaveden samostatný limit ve výši 20 000 Kč za zdaňovací období.
V praxi tak bude mnohem důležitější správně určit, o jaký druh benefitu se skutečně jedná.
Právě rekreace může být jednou z interpretačně zajímavých oblastí nové úpravy.
Zákon rozlišuje mezi „použitím rekreačního zařízení“ a „poskytnutím rekreace nebo zájezdu“. Zatímco použití rekreačního zařízení nebude podléhat samostatnému finančnímu limitu, na poskytnutí rekreace či zájezdu se bude vztahovat limit 20 000 Kč ročně.
Rozlišení může být poměrně snadné například u využití firemní rekreační chaty na jedné straně a zakoupení zájezdu cestovní kanceláře na straně druhé. V praxi však mohou nastat méně jednoznačné situace – například u hotelových pobytů, wellness služeb nebo využívání zařízení smluvních partnerů zaměstnavatele.
Nejasnost tohoto rozlišení byla ostatně diskutována již v rámci připomínkového řízení k návrhu zákona. Správná klasifikace konkrétního plnění tak může mít přímý dopad na jeho daňový režim.
Zcela novou kategorií budou příspěvky na vybrané sociální služby. Zaměstnavatel bude moci za stanovených podmínek podpořit například osobní asistenci, pečovatelskou službu, tísňovou nebo odlehčovací službu, ranou péči či služby center denních služeb a denních stacionářů.
Nová úprava tak otevírá prostor pro benefity zaměřené například na zaměstnance pečující o stárnoucí rodiče, dítě se zdravotním postižením nebo jinou osobu, která potřebuje pomoc.
Neznamená to však, že bude možné daňově zvýhodnit jakoukoli soukromě sjednanou pomoc. Zákon o daních z příjmů v této oblasti navazuje na zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Musí proto jít o příslušný druh sociální služby poskytovaný na základě oprávnění podle tohoto zákona a musí být splněny další zákonné podmínky.
Pro zaměstnavatele tak bude důležité nejen správně určit druh poskytované služby, ale také posoudit, zda jsou splněny podmínky pro její daňové zvýhodnění.
Významnou novinkou je rovněž samostatný daňový režim vybraných plnění zaměstnavatele v oblasti prevence a péče o zdraví zaměstnanců.
Na rozdíl od běžných zdravotních benefitů nepůjde o osvobozený příjem zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů. Vybraná plnění poskytovaná zaměstnavatelem v rámci péče o zdraví zaměstnanců nebudou podle nové úpravy vůbec považována za příjem ze závislé činnosti.
Zákon přitom stanoví konkrétní okruh podporované prevence. Patřit sem budou například nadstandardní preventivní prohlídky, diabetický screening u rizikových skupin, vyšetření kardiovaskulárního rizika, vybrané onkologické screeningy nebo některá očkování nehrazená z veřejného zdravotního pojištění.
Při splnění stanovených podmínek tak tato plnění nebudou podléhat dani z příjmů ani odvodům na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance. Současně mohou při splnění zákonných podmínek představovat daňově uznatelný náklad zaměstnavatele.
Pro zaměstnavatele tak může jít o zajímavou možnost, jak rozšířit programy podpory zdraví a prevence způsobem, který je atraktivní pro zaměstnance a současně efektivní z pohledu nákladů společnosti.
Z pohledu zaměstnavatelů nebude hlavní změnou pouze zvýšení či zrušení některých limitů. Důležitější může být nové rozlišení jednotlivých druhů plnění a podmínek, za kterých lze jejich daňové zvýhodnění využít.
Nová pravidla tak mohou být vhodným impulzem k revizi stávajícího systému benefitů – nejen z pohledu jejich daňového režimu, ale také jejich skutečného využívání, administrativního nastavení a hodnoty pro zaměstnance.
V praxi přitom mohou vznikat otázky zejména při správné klasifikaci jednotlivých plnění, nastavení programů prevence nebo posouzení podmínek nových sociálních benefitů. Právě těmto oblastem proto bude vhodné věnovat pozornost ještě před účinností nové úpravy.
Nejde přitom nutně o zvýšení benefitního rozpočtu. Nová pravidla mohou být příležitostí využít stávající prostředky efektivněji a současně nabídnout zaměstnancům benefity, které lépe odpovídají jejich skutečným potřebám.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
