1. Změny zákona o daních z příjmů souvisejí se zavedení elektronické evidence tržeb

Těžiště navrhovaných změn spočívá ve vytvoření zvláštního režimu pro drobné podnikatele v prvním pásmu paušální daně, kteří se budou moci za splnění zákonných podmínek zprostit povinnosti evidovat tržby výměnou za zvýšení své paušální daňové zátěže formou tzv. přirážky. Vedle toho novela opětovně zavádí slevu na evidenci tržeb.

Přirážka jako alternativa k evidenci tržeb

Zásadní novinkou je vložení nového § 2b do ZDP. Ten zavádí kategorii „poplatníka přihlášeného k přirážce zprošťující povinnosti evidovat tržby“. Prakticky jde o zvláštní podmnožinu fyzických osob v paušálním režimu, konkrétně v jeho prvním pásmu.

Smyslem nové úpravy je umožnit nejmenším podnikatelům vyhnout se evidenci tržeb, pokud místo toho akceptují zvýšení daňové povinnosti.

K přirážce se bude moci přihlásit pouze poplatník:

• který, spadá do prvního pásma paušálního režimu;
• jehož příjmy ze samostatné činnosti v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období nepřesáhly 1 000 000 Kč;
• který ve stanovené lhůtě podá oznámení správci daně, případně se přihlásí již v oznámení o vstupu do paušálního režimu nebo při změně zvoleného pásma.

Tento režim je tedy konstruován úzce a selektivně. Důvodová zpráva výslovně zdůrazňuje, že možnost zprostit se povinnosti evidence tržeb zvýšením daně z příjmů se nabízí pouze vymezeným fyzickým osobám. Právnických osob se takový postup netýká.

Vznik a zánik přihlášení k přirážce

Přihlášení k přirážce vzniká zásadně od počátku zdaňovacího období. Výjimkou je situace, kdy poplatník zahajuje samostatnou činnost v průběhu roku a současně vstupuje do prvního pásma paušálního režimu. Tehdy se může stát poplatníkem přihlášeným k přirážce od prvního dne kalendářního měsíce, v němž činnost zahájí.

Specificky je upravena i situace přerušení a následného obnovení činnosti v témže zdaňovacím období. Pokud poplatník byl k přirážce přihlášen a po přerušení činnost znovu zahájí, pak se přihlášení k přirážce „obnoví“ automaticky.

Zánik přihlášení k přirážce nastává třemi základními způsoby. Prvním je překročení hranice 1 000 000 Kč příjmů ze samostatné činnosti, v takovém případě poplatník přestává být přihlášen uplynutím příslušného zdaňovacího období. Druhým způsobem je ztráta postavení poplatníka v prvním pásmu paušálního režimu nebo v paušálním režimu vůbec. Třetím je dobrovolné odhlášení prostřednictvím zvláštního oznámení

Zákon tedy předpokládá jak automatický zánik přihlášení při nesplnění podmínek, tak dobrovolné odhlášení. V obou případech je kladen důraz na návaznost na institut paušálního režimu a na včasnou informační povinnost vůči správci daně.

Konstrukce přirážky a její dopad na paušální daň

Nově navrhovaný § 38lk odst. 8 ZDP stanoví, že přirážka činí 1 400 Kč měsíčně. Jelikož standardní měsíční záloha na daň z příjmů v prvním pásmu paušálního režimu činí 100 Kč, poplatník přihlášený k přirážce bude namísto toho hradit 1 500 Kč měsíčně.

Přirážka tak není samostatnou daní, ale funkčně navazuje na zálohu a konečnou daňovou povinnost. Je koncipována jako zvláštní zvýšení daňového zatížení za měsíce, v nichž byl poplatník oprávněně osvobozen od povinnosti evidovat tržby.

Novela dále upravuje daňové vypořádání přirážky v rámci režimu paušální daně, přičemž rozlišuje mezi oprávněným a neoprávněným přihlášením k přirážce.

Sleva na evidenci tržeb – obnovení známého institutu

Další změnou je zavedení slevy na evidenci tržeb v § 35be ZDP. Jde o institut, který v českém daňovém právu již existoval v souvislosti s původním zákonem o evidenci tržeb a byl zrušen spolu se zánikem EET k 1. lednu 2023.

Navrhovaná sleva činí 5 000 Kč, nejvýše však může dosáhnout částky odpovídající kladnému rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevou na poplatníka. Konstrukce tedy zabraňuje tomu, aby sleva přesáhla reálnou daňovou povinnost navázanou na příjmy ze samostatné činnosti po odečtení základní slevy na poplatníka.

Slevu bude možné uplatnit pouze v prvním zdaňovacím období započatém od 1. ledna 2027, v němž poplatník poprvé zaeviduje tržbu, kterou má povinnost evidovat podle nového zákona o evidenci tržeb. Nejde tedy o opakovanou ani trvalou úlevu, ale o jednorázovou podporu spojenou s prvním vstupem do evidenčního režimu.

2. Změny nesouvisející s EET

Přenastavení zaměstnaneckých benefitů

Druhý velký okruh změn se týká zaměstnaneckých benefitů z hlediska jejich zdanění na straně zaměstnanců daní z příjmů ze závislé činnosti a z hlediska jejich daňové uznatelnosti na straně zaměstnavatele.

V prvé řadě se navrhuje odstranit dosavadní limit pro osvobození nepeněžních příjmů ve formě volnočasových benefitů zaměstnanců, s výjimkou poskytnutí rekreace a zájezdu. U plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) bodu 2 ZDP tak již nebude platit obecný roční limit ve výši poloviny průměrné mzdy. Současně však zákonodárce rozšiřuje obvyklosti, přiměřenosti formy a rozsahu u benefitů nejen ve formě účasti na společenských akcích, ale i příspěvků na kulturní nebo sportovní akce. Významnou novinkou je doplnění osvobození pro nepeněžní příspěvek na vybrané sociální služby komunitního charakteru, konkrétně na osobní asistenci, pečovatelskou službu, tísňovou péči, odlehčovací službu, ranou péči, centrum denních služeb a denní stacionář, pokud jsou poskytovány na základě oprávnění podle zákona o sociálních službách.

Poskytnutí rekreace a zájezdu se nově přesouvá do samostatného bodu a vrací se k režimu platnému před 31. prosincem 2023. Bude tedy opět osvobozeno pouze do úhrnné výše 20 000 Kč za zdaňovací období.

Limit pro osvobození nepeněžních příjmů však zůstává zachován u zdravotních benefitů podle § 6 odst. 9 písm. d) bodu 1 ZDP.

V návaznosti na tyto změny se novelizuje i § 25 odst. 1 písm. h) ZDP, tedy výčet daňově neuznatelných výdajů. Změny reflektují nové vymezení osvobozených benefitů na straně zaměstnance. Náklady na tato nepeněžní plnění zůstávají u zaměstnavatele v zásadě daňově neuznatelné, čímž je zachována tradiční konstrukce, že benefit je buď daňově zvýhodněn na straně zaměstnance, nebo daňově uznatelný na straně zaměstnavatele.

Osvobození spropitného ve stravovacích službách

Za zajímavou lze považovat novou úpravu § 6 odst. 9 písm. g) ZDP, která zavádí částečné osvobození spropitného pro zaměstnance ve stravovacích službách.

Osvobození se týká pouze zaměstnanců, nikoli osob samostatně výdělečně činných. Musí jít o spropitné poskytnuté dobrovolně zákazníkem v přímé souvislosti s poskytnutím stravovací služby a v provozovně stravovacích služeb, kde dochází k přípravě a prodeji pokrmů a k jejich přímé spotřebě. Návrh tím vylučuje například povinné poplatky typu couvert a také stánky či food trucky bez zázemí pro konzumaci na místě. Důležité je, že osvobození spropitného se týká zaměstnanců, kteří při poskytování stravovací služby přichází do přímého kontaktu se zákazníkem nebo kteří pro něj pokrm připravují. To zjevně směřuje na pozice jako číšník, servírka, barman či kuchař.

Osvobození je limitováno v úhrnné výši 7 % z měsíčních příjmů zaměstnavatele ze stravovacích služeb. Tento limit lze rozdělit mezi zaměstnance buď ve výši určené zaměstnavatelem, nebo subsidiárně rovnoměrně mezi všechny zaměstnance, kteří v daném měsíci obdrželi spropitné.

Znovuzavedení vybraných slev na dani

Další okruh změn se týká nových ustanovení § 35bc až 35bd ZDP obsahujících úpravu některých slev na dani.

Navrhuje se obnovení slevy na studenta ve výši 4 020 Kč ročně. Nárok vznikne poplatníkovi, který se soustavně připravuje na budoucí povolání do 26 let, resp. do 28 let při prezenčním doktorském studiu. Jde v zásadě o návrat ke stavu účinnému do 31. prosince 2023.

Obnovuje se rovněž sleva za umístění dítěte, tedy tzv. školkovné. Výše slevy odpovídá prokazatelně vynaloženým výdajům za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení, maximálně však do výše minimální mzdy za každé dítě.

Návrh ovšem nově přináší důležitou novinku pro případy, kdy dítě žije ve více společně hospodařících domácnostech. Maximální částka slevy se v takovém případě dělí rovnoměrně mezi příslušné domácnosti, ledaže se poplatníci písemně dohodnou jinak. Jde o praktickou reakci na model střídavé či obdobně sdílené péče.

Sleva je podmíněna tím, že dítě s poplatníkem žije alespoň po část zdaňovacího období ve společně hospodařící domácnosti a že stejné výdaje nebyly u poplatníka současně uplatněny jako daňově uznatelný výdaj.

S obnovením slevy za umístění dítěte souvisí i nový § 38t odst. 8 ZDP, který ukládá předškolním zařízením povinnost podávat správci daně elektronické oznámení o individualizovaných údajích dětí, poplatníků a jimi uhrazených částkách. Cílem je zamezit duplicitnímu uplatnění slevy či uplatnění nad zákonný limit.

Navrhovaná účinnost a přechodná ustanovení

Obecná účinnost navrhovaných změn je stanovena na 1. ledna 2027.

Přechodná ustanovení potvrzují obecné pravidlo, že na zdaňovací období započatá před účinností novely se použije dosavadní právní úprava. Současně návrh obsahuje speciální pravidla pro nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnancům od nabytí účinnosti zákona, aby bylo jednoznačné, že se nový režim benefitů a přesun společenských akcí do jiného ustanovení uplatní okamžitě od účinnosti, bez ohledu na případné odlišné hospodářské roky zaměstnavatelů.