Státní občanství České republiky

Problematika státního občanství je upravena zákonem č. 186/2013 Sb., o státním občanství ‎České republiky. Obecně platí, že cizinec může získat české státní občanství, pokud má udělen ‎trvalý pobyt alespoň 5 let nebo se celkově oprávněně na území ČR zdržuje alespoň 10 ‎let nepřetržitě. Nově tento zákon zcela opouští princip jediného státního občanství a přiklání se k ‎možnosti existence dvojího či vícerého státního občanství pro občany České republiky. To ‎znamená, že se cizinci, kteří žádají o české státní občanství, nemusejí vzdávat toho původního a i ‎v budoucnu mohou žádat o občanství dalších států.‎

Toto ustanovení přináší řadu výhod, především to, že nositelé dvojího občanství, jejichž jedno ‎občanství náleží státu mimo EU, mohou po získání českého pasu využívat možnosti volného ‎pohybu a pobytu v členských státech Evropské unie, protože občanství ČR automaticky znamená ‎i občanství EU. Dále pak mohou mít širší možnosti na pracovním trhu v rámci Evropské unie a ‎snadnější cestování díky možnosti využití pasu toho státu, který má méně přísné vízové ‎podmínky.‎

Zde bychom rádi podotkli, že cizinec s povoleným trvalým pobytem na území ČR má již většinu ‎práv jako občan ČR – může svobodně pracovat, podnikat, být účasten na systému veřejného ‎zdravotního pojištění nebo čerpat sociální výhody. Hlavní rozdíly mezi trvalým pobytem cizince a ‎udělením státního občanství ČR spočívá tedy především v získání aktivního a pasivního ‎volebního práva – občan ČR může hlasovat ve volbách na všech úrovních (obec, kraj, Parlament, ‎volba prezidenta), stejně tak může ve volbách kandidovat. Dále pak občan ČR nemůže být ‎vyhoštěn a nemůže mu být odepřen vstup na území. ‎

Dvojí občanství však může přinášet i problémy, zejména v otázkách diplomatické ochrany. ‎Bipolita (osoba s dvojím občanstvím) může být považován za občana více států, přičemž každý ‎stát má právo odmítnout diplomatický zásah ve prospěch bipolity, pokud ho už provedl jiný stát. ‎Další komplikace mohou nastat v otázce povinné vojenské služby, kterou mohou vyžadovat oba ‎státy.‎

Ačkoli český právní řád umožňuje dvojí občanství, vztahuje se tato legalita pouze na výkon ‎českého občanství. Jak je nahlíženo na dvojí občanství v případě jiných států, záleží výhradně na ‎jejich právním řádu. Některé země neuznávají dvojí občanství vůbec nebo jen za velmi ‎omezených podmínek. Česká republika neoznamuje jiným státům, že bylo jejich občanům ‎uděleno státní občanství ČR, některé státy však automaticky ruší své občanství svým občanům ‎při nabytí občanství jiného.‎

Lex Ukrajina VII a omezení pro občany Ruské federace

Jak už nastiňuje nadpis tohoto článku, novela zákona Lex Ukrajina VII výrazně omezila možnosti ‎získání českého občanství pro občany Ruské federace, a to jako součást opatření v návaznosti na ‎ozbrojený konflikt na Ukrajině. Až na výjimky musí nyní ruští občané před nabytím českého ‎občanství prokázat, že se vzdali toho ruského. Ke dni podání žádosti musí žadatel doložit doklad o ‎pozbytí státního občanství Ruské federace.‎

Výjimky z tohoto omezení platí v případech, kdy se například jedná o azylanta, osobu s ‎významným přínosem pro ČR nebo jde o dítě jehož matka není občankou ČR ani EU a je doloženo ‎souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství českého občana.‎

Pokud žadatel splní podmínky stanovené zákonem o státním občanství ČR, tedy je integrován do ‎společnosti, neohrožuje bezpečnost státu a splňuje podmínky nepřetržitého pobytu na území, ‎Ministerstvo vnitra vystaví příslib udělení občanství. Řízení však bude přerušeno do doby, než ‎žadatel doloží doklad o pozbytí ruského občanství. Pokud žadatel tento doklad ve stanovené ‎lhůtě nepředloží, řízení bude zastaveno.‎

Z tohoto nařízení zároveň vyplývá, že budou ze stejného důvodu ze zákona automaticky ‎přerušeny i všechna řízení o občanství, a to minimálně do konce března 2026 (doba účinnosti ‎poskytování dočasné ochrany).‎

Proces vzdání se ruského občanství je velmi komplikovaný a zdlouhavý, trvá nejméně 6 měsíců. ‎Navíc, v některých případech není umožněn vůbec. Mezi takové případy patří například situace, ‎kdy má ruský občan nesplněné finanční závazky vůči Ruské federaci (daně, poplatky, pokuty, ‎vojenská služba apod.), je vůči němu vedeno exekuční řízení nebo je na území Ruské federace ‎trestně stíhán či odsouzen.‎

Občanství České republiky přináší mnoho výhod občanům třetích zemí, zejména v rámci ‎Evropské unie. Na druhé straně však může způsobovat právní komplikace v mezinárodních ‎vztazích. Každý, kdo žádá o druhé občanství, by tak měl pečlivě zvážit právní dopady ve vztahu ke ‎své původní státní příslušnosti.‎

Ačkoli český právní řád umožňuje mít vícečetné občanství, Česká republika nyní velmi výrazně ‎omezila udělování svého občanství pro ruské občany. Ti mohou na území ČR nadále pobývat na ‎základě jiného platného pobytového oprávnění a vyčkávat legislativní změny, které mohou nastat ‎až v roce 2026.‎

O zákonu Lex Ukrajina VII jsme již psali v našem lednovém článku Nové možnosti pro Ukrajince v ‎ČR: Přechod z dočasné ochrany na zvláštní dlouhodobý pobyt.‎