Daně 

Peněžitý příspěvek na stravování alias „stravenkový paušál“: jaké mohou být nástrahy při jeho využívání?

Novela zákona o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2021 umožnila zaměstnavatelům po více než 30 letech poskytovat svým zaměstnancům příspěvky na stravování finanční formou bez nutnosti prokazování účelovosti. Dle vyjádření ministerstva financí „stravenkový paušál“ doplňuje dosavadní možnosti daňově zvýhodněného stravování. Jaká jsou pravidla pro jeho poskytování a na co nezapomenout, aby zaměstnavatel mohl plně využít daňové výhody?

Peněžitý příspěvek na stravování

Vzhledem k neoficiální terminologii, kterou zvolilo ministerstvo financí při propagaci nového benefitu, někteří zaměstnavatelé považovali peněžitý příspěvek za stravenku jen „překlopenou“ do finanční formy. Ale je to opravdu tak? Lze využít stávající interní směrnici, zachovat její původní znění a jen přejmenovat výraz „stravenka“ na „stravenkový paušál“?

Podmínky pro daňovou uznatelnost nákladů na straně zaměstnavatele

Na straně zaměstnavatele se – podobně jako u stravenky – může jednat o daňový náklad za předpokladu, že přítomnost zaměstnance v průběhu stanovené směny trvá alespoň 3 hodiny. Podobně jako u stravenek dále platí, že příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci bude delší než 11 hodin, ale nelze jej uplatnit v daňových nákladech, pokud zaměstnanci v průběhu jeho směny vznikl nárok na stravné podle zákoníku práce. Na rozdíl od stravenek není limitována výše peněžitého příspěvku, kterou je zaměstnavatel oprávněn v daňových nákladech vykazovat, avšak výhoda neomezených daňových nákladů přináší povinnost případného zdanění příjmu na straně zaměstnance a s tím souvisí i nutnost odvést sociální a zdravotní pojištění – viz dále.

Osvobození na straně zaměstnance

Poskytování peněžitého příspěvku na stravování je navázáno na směnu zaměstnance stanovenou dle zákoníku práce (avšak nikoliv na její plné odpracování). Zatímco u stravenek není de facto limitována její hodnota (hodnota by se měla odvíjet od cen stravování obvyklých v místě výkonu práce a v současné době může činit i více, než je optimální hodnota vyplývající z daňově uznatelných nákladů), v případě paušálu je pro účely osvobození maximální hodnota příspěvku stanovena ve výši 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (aktuálně tedy 75,60 Kč). Pokud zaměstnavatel poskytuje příspěvky vyšší, částka přesahující zákonný limit podléhá zdanění a také pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotnímu pojištění.

Úskalí peněžitého příspěvku na stravování

Vzhledem k tomu, že jednou z podmínek osvobození peněžitého příspěvku na stravování je jeho provázanost na stanovenou směnu zaměstnance, je nutné zohlednit situace, kdy tato podmínka splněna standardně není (např. jednatelé vykonávající činnost na základě smlouvy o výkonu funkce, uvolnění členové zastupitelstva, „dohodáři“ čili zaměstnanci vykonávající práci na dohodu o provedení práce, zaměstnanci na home office, pokud jsou oprávněni si pracovní dobu rozvrhovat sami, apod.).

V případě směn delších než 11 hodin je možné poskytovat příspěvky dva, avšak vzhledem k výše uvedenému limitu pro osvobození je potřeba si uvědomit, že pokud zaměstnavatel poskytuje druhý příspěvek, který v součtu s prvním příspěvkem překročí zákonný limit, bude se jednat o zdanitelný a zpojistnitelný příjem zaměstnance (tj. částka přesahující 75,60 Kč za den se zdaní).

V praxi se také setkáváme s obavou mzdových účetních, zda stravenkový paušál nemůže být předmětem soudního výkonu rozhodnutí či exekuce. Dle informací ministerstva financí, které se odvolává na § 299 občanského soudního řádu, se údajně nejedná o postižitelný příjem. Zde však sdílíme obavy našich klientů, neboť z příslušného ustanovení lze dovodit i opačný názor, a to, že peněžitý příspěvek na stravování může být považován za peněžité plnění věrnostní nebo stabilizační povahy, a jako takový tedy může být předmětem exekuce.

Přímé daně dReport zpravodaj
Daně 

Krátce z mezinárodního zdanění [září 2021]

Krátce z mezinárodního zdanění [září 2021] Přinášíme vám zářijové novinky z mezinárodního zdanění. Mezi nimi například informaci o aktualizaci pravidel pro daňovou podporu výzkumu a vývoje v Austrálii, o úpravě daňových pravidel pro přeshraniční pracovníky v Belgii a Lucembursku a také informace o vývoji současné iniciativy Evropské komise zaměřené proti agresivním strukturám daňového plánování v oblasti daně z příjmů. Více se dočtete v našem článku. 

17. 9. 2021
Daně 

Kdy hrozí penále při podání dodatečného daňového přiznání?

Většina daňových subjektů má již zažité pravidlo, že při dobrovolném podání dodatečného daňového přiznání nevznikne daňovému subjektu povinnost uhradit penále, které představuje 20 % doměřené daně. Smyslem tohoto pravidla je finančně motivovat daňové subjekty, aby dobrovolně přiznaly a uhradily správci daně opomenutou daňovou povinnost. Toto pravidlo však doznalo s účinností od 1. ledna 2021 novelou daňového řádu významné změny. Generální finanční ředitelství k této problematice vydalo i metodický pokyn, který tuto změnu blíže vysvětluje. 

14. 9. 2021