Dosavadní praxe finanční správy

Do konce roku 2014 odmítala finanční správa kompenzovat plátcům DPH nepřiměřené dlouhé prověřování nároku na odpočet DPH, v jehož důsledku docházelo k vracení nadměrného odpočtu až po několika měsících, v některých případech i letech. Tuto praxi jako odporující právu Evropské unie odmítl Nejvyšší správní soud ve známém rozsudku ve věci Kordárna. V rámci tehdy účinného daňového řádu našel soud mechanismus jak spravedlivou kompenzaci přiznat, a to ve výši 14 % plus repo sazba ČNB. Reakcí na zmíněný rozsudek bylo přijetí nové právní úpravy. Od 1. ledna 2015 tak nabylo účinnosti nové ustanovení upravující úrok z daňového odpočtu, které přiznalo plátcům DPH kompenzaci pouze ve výši 1 % plus repo sazba ČNB.

Posouzení Nejvyšším správním soudem

Nejvyšší správní soud se v nejnovějším rozsudku zabýval otázkou, zda právní úprava úroku z daňového odpočtu účinná od 1. ledna 2015 do 31. června 2017 není v rozporu s  právem EU. V odůvodnění rozsudku uvedl, že již na první pohled je bez nutnosti bližšího zkoumání zřejmé, že takto nastavená výše úroku neodpovídá úrokové sazbě, kterou by musel v případě půjčky zaplatit plátce DPH, jenž není úvěrovou institucí. Právní úprava úroku z daňového odpočtu účinná od 1. ledna 2015 do 31. června 2017 je proto v rozporu se směrnicí o DPH, a nelze ji tudíž aplikovat.

Pokud nelze tuto právní úpravu aplikovat, platí podle Nejvyššího správního soudu pravidla již vymezená v rozsudku ve věci Kordárna. Plátcům DPH tak náleží úrok ze zadržovaného nadměrného odpočtu za dobu od počátku čtvrtého měsíce následujícího po konci příslušného zdaňovacího období do dne uhrazení ve výši 14 % plus repo sazba ČNB.

Dopady závěrů Nejvyššího správního soudu

Závěry Nejvyššího správního soudu jsou aplikovatelné na velké množství případů prověřování nároku na odpočet DPH, a to jak v rámci postupu k odstranění pochybností, tak i daňové kontroly. Proto doporučujeme důsledné prověření, zda i vaše společnost může po finanční správě požadovat vyšší úrok ze zadržovaného nadměrného odpočtu, než který jí byl doposud přiznán.

Navíc s ohledem na odůvodnění rozsudku lze předpokládat, že i právní úprava úroku z daňového odpočtu ve výši 2 % plus repo sazba ČNB podle právní úpravy účinné od 1. července 2017 je v rozporu s právem EU. Proto i v těchto případech doporučujeme požadovat po finanční správě kompenzaci podle rozsudku ve věci Kordárna.

V případě dotazů či zájmu o nezávaznou konzultaci nás neváhejte kontaktovat.