Loni slušně rostly příjmy státního rozpočtu, ale i tak zaostaly za plánem, kdy se vybralo 1 914 mld. Kč, přičemž plán byl 1 956 mld. Kč. Velmi dobře se vybírala daň z příjmu právnických osob, zejména od subjektů z energetiky. Její výběr meziročně vzrostl o 44,5 mld. Kč. Naopak zklamáním je daň z nadměrných zisků, na níž se vybralo 39,1 mld. Kč, zatímco celoroční plán byl 85 mld. Kč, vybralo se tedy jen 46 % plánu.

Ministerstvu financí výrazně pomohly nedaňové příjmy, zejména příjmy z EU. Z Bruselu letos přiteklo 174,3 mld. Kč, o 4 % více, než se plánovalo.

Výdaje vzrostly o 11,0 % na 2 202 mld. Kč, což představovalo 98 % plánu. Ministerstvo financí muselo trochu zatáhnout za záchranou brzdu a nedovolit některé plánované výdaje zcela utratit. Na výdajové straně měly nejrychlejší dynamiku neinvestiční transfery podnikům (energetická pomoc), náklady na obsluhu státního dluhu a důchody. Slušně také rostly kapitálové výdaje.

V roce 2023 vláda udržela deficit státního rozpočtu pod plánovaným deficitem 295 mld. Kč. Ale bez nad očekávání dobrých příjmů z EU a nad očekávání dobrého výběru daně z příjmu právnických osob by se udržet plánovaný deficit rozpočtu nepovedlo. Vláda si rovněž pomohla vynětím rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury ze státního rozpočtu.

Na rok 2024 je schválený rozpočet s deficitem 252 mld. Kč. Na jedné straně vláda již nebude muset tolik vynakládat na energetickou podporu, na straně druhé jí odpadnou mimořádné příjmy. Je také otázka, jak se budou vybírat příjmy z EU. Co se týče veřejných financí jako celku, vládě by se letos mělo podařit stlačit deficit veřejných financí pod 3 % HDP, spíše však ke 2 %. Na návrat veřejných financí na udržitelnou trajektorii to sice stačit nebude, ale alespoň se zbrzdí dynamika růstu poměru dluhu k HDP.