Daně 

Podmínky pro uplatnění odpočtu na výzkum a vývoj optikou judikatury

Krajský soud v Brně se zabýval několika zásadními otázkami v souvislosti s uplatněním odpočtu na výzkum a vývoj („VaV“) a přinesl zásadní závěry.

1. Formální podmínky

V první části rozsudku se soud vyjádřil k otázce, zda poplatník dostatečně konkrétně vymezil způsob kontroly a hodnocení postupu řešení v projektu VaV a dosažených výsledků, když k tomuto legislativnímu požadavku uvedl v projektu VaV, že „kontrola plnění cílů: Řešení projektu bude 1x za rok kontrolovat a hodnotit ing. M. T. O této kontrole sepíše zápis“. Státní správa tento způsob označila za nedostatečný a konstatovala nesplnění formálních náležitostí. Z ustálené judikatury víme, že nesplnění formálních náležitostí může vést i k odmítnutí celého odpočtu.

Podle soudu ze zákona nevyplývá míra konkrétnosti vymezení způsobu kontroly a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků. Za takové situace je potřeba dát za pravdu poplatníkovi v tom, že všechny jím schválené projekty VaV způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu obsahovaly, byť takto stručně vymezený způsob kontroly a hodnocení lze považovat za hraniční.

Dle soudu postačí, pokud poplatník zvolí takový způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků, z něhož bude zjevné, kdo bude kontrolu a hodnocení provádět, v jakém časovém harmonogramu, co lze považovat za úspěch či neúspěch stanoveného projektu, a to s ohledem na stanovené cíle projektu, a jakým způsobem bude hodnocení zaznamenáno.

2. Oddělené vedení evidence výdajů na VaV

Nákladová evidence poplatníka podle názoru státní správy po formální stránce sice splňovala požadavky návaznosti na účetnictví, avšak vzhledem k chybějícím záznamům o průběhu řešení jednotlivých projektů nešlo ověřit souvislost vykázaných nákladů s konkrétními projekty.

Podle soudu žalovaný tedy výslovně uvedl, že evidence provozních výdajů žalobce na jednotlivé projekty výzkumu a vývoje formálně splňuje požadavek na oddělenost od ostatních provozních výdajů žalobce. Otázka prokázání vázanosti jednotlivých výdajů žalobce na konkrétní projekty výzkumu a vývoje však již není otázkou existence oddělené evidence, a tedy splnění formálního požadavku pro možnost odečtu těchto výdajů od základu daně, nýbrž otázkou unesení důkazního břemene ve vztahu k účinnosti jednotlivých uplatňovaných výdajů. Způsob evidence provozních nákladů žalobce na jednotlivé projekty výzkumu a vývoje tudíž nemůže být důvodem pro paušální odmítnutí možnosti odečtu výdajů na VaV od základu daně.

Státní správa v napadeném rozhodnutí dále poplatníkovi vytýkala, že u jednotlivých projektů docházelo k obměnám zaměstnanců na těchto projektech pracujících oproti těm, kteří byli vymezeni v projektech VaV.

Dle zákona má projekt VaV obsahovat „jména a příjmení osob, které budou odborně zajišťovat řešení projektu s uvedením jejich kvalifikace a formy pracovněprávního vztahu“. Z citovaného ustanovení dle soudu neplyne nutnost nezbytně uvést v projektu výzkumu a vývoje veškeré zaměstnance, kteří se na projektech budou podílet, nýbrž pouze ty, kteří budou zajišťovat jeho odborné řešení.

Soud nad rámec výše uvedeného uvádí, že se neztotožňuje se závěry žalovaného, že pro unesení důkazního břemene v tomto ohledu je potřeba prokazovat, co přesně který konkrétní zaměstnanec ve kterém konkrétním dni při realizaci projektu VaV učinil. Pokud například daňový subjekt prokazuje práci zaměstnanců na projektu VaV dodatkem k pracovní smlouvě s vymezením pověření k práci na tomto projektu spolu s evidencí práce, z níž je zjevné, kolik času daný zaměstnanec v konkrétním dni strávil nebo jiným vhodným způsobem, je na správci daně, aby takové důkazy věrohodným způsobem zpochybnil.

3. Definiční znaky VaV

Soud dále nesouhlasil se závěrem státní správy k samotnému věcnému přezkumu výzkumné činnosti daňových subjektů, že při prokázání přítomnosti ocenitelného prvku novosti a technické nejistoty u přezkoumávaných projektů VaV judikatorně dovozená povinnost ustanovit znalce dle daňového řádu správci daně vyvstává až tehdy, doloží-li poplatník veškeré důkazní prostředky k prokázání existence prvku novosti a technické nejistoty. Nemá-li totiž správce daně dostatečné technické znalosti k posouzení přítomnosti ocenitelného prvku novosti a technické nejistoty u přezkoumávaných projektů VaV (což bylo opakovaně potvrzeno judikaturou Nejvyššího správního soudu), bude zpravidla postrádat také dostatečné technické znalosti k posouzení relevance a dostatečnosti žalobcem předložených důkazů k prokázání přítomnosti těchto prvků. Bude tudíž úkolem znalce zhodnotit, zda žalobcem předložené důkazní prostředky dostačují k posouzení přítomnosti ocenitelného prvku novosti a technické nejistoty a k následnému zhodnocení samotné přítomnosti těchto prvků.

Věříme, že se jedná o další přínosný rozsudek, který zvýší atraktivitu odpočtu u poplatníků. Našim klientům vždy v souvislosti s aplikací odpočtu doporučujeme zhodnocení stavu nezávislým znaleckým ústavem a zpracování odpočtu v našem softwaru R&D Calculation Tool, který zabezpečuje naplnění vybraných formálních požadavků na odpočet.

Daňové odpočty Výzkum a vývoj Přímé daně dReport zpravodaj