Nemovitosti  Právo 

Pomůže nová legislativa urychlit přípravu a realizaci staveb?

V posledních letech mají všechny nové či připravované právní předpisy novelizující stavební legislativu jedno společné – zrychlit a zjednodušit stavebně povolovací procesy. A není divu, Česká republika se nachází v rámci zemí vyspělého světa na samém chvostu všech možných žebříčků a anket mapujících mj. dobu přípravy staveb. Jako příklad za všechny lze uvést 156. místo dle zprávy Světové banky „Doing Business 2019“.

Nejen díky tomu i poslední novela zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů – zákon č. 169/2018 Sb. – vyhrála anketu Zákon roku 2018. Pomohou nám však novelizace právních předpisů k rychlejší a efektivnější přípravě staveb? A vystoupíme tak časem z nížin zmíněných žebříčků? Zkusme se podívat na nejvýznamnější legislativní počiny z poslední let.

Zavedení společného řízení Novela stavebního zákona č. 225/2017 Sb., účinná od 1. ledna 2018, zavedla společné územní a stavební řízení, do kterého lze v některých případech integrovat i proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Stavební úřady se přes počáteční nevoli s novými procesy již sžily. Problémem je pouze částečná nevyužitelnost společných řízení u složitějších staveb s ohledem na skutečnost, že dokumentace pro společné řízení musí být zpracována v detailu posledního stupně, tzn. v detailu dokumentace pro stavební povolení. To může být při změnách umístění stavby a souvisejících požadavků náročné, stejně jako následné úpravy dokumentace v detailu pro stavební povolení.

Dále zmíněná novela č. 225/2017 Sb. zavedla formalizovaný souhlas vlastníka záměrem dotčeného pozemku vyznačený toliko na situačním výkresu dokumentace namísto užívané smlouvy o právu provést stavbu. Novela rovněž zavedla, že souhlas vlastníka není v územním ani stavebním řízení třeba, pokud lze pro záměr pozemek vyvlastnit. U strategických staveb tak není třeba pro povolovací řízení žádných souhlasů vlastníků dotčených pozemků. To však zároveň předpokládá, že po vydání stavebního povolení si stavebník zajistí majetkoprávní vypořádání, případně rozhodnutí o vyvlastnění, pokud nedosáhl dobrovolného majetkoprávního vypořádání. Toto si řada investorů neuvědomuje, a proces přípravy stavby tak, bohužel pro ně, nabytím právní moci stavebního povolení nekončí.

Omezení účasti veřejnosti v řízeních a omezení lhůt pro přezkumy nezákonných závazných stanovisek, které novele přinesly 3. místo v anketě Zákon roku 2017, jsou stále v procesu přezkumu jejich ústavnosti u Ústavního soudu.

Urychlení výstavby strategických, zejména dopravních staveb

Dne 31. srpna 2018 nabyla účinnosti novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací č. 169/2018 Sb. Je nutno zároveň říci, že uvedený zákon se dotýká pouze staveb strategické infrastruktury, a tedy nikoliv všech staveb.

Hlavními body usnadňujícími povolovací řízení jsou zjednodušené doručování účastníkům řízení veřejnou vyhláškou, doručování zesnulým účastníkům řízení a dále fikce vydání závazného stanoviska, pokud není vydáno do 60 dnů. Investorům strategických infrastrukturních staveb „ulehčí život“ rovněž přístup na cizí pozemky z důvodu provádění průzkumů území a zjednodušený režim provádění přeložek sítí pro investory dopravní a energetické infrastruktury zavedením povinnosti vlastníků či provozovatelů dopravní a technické infrastruktury přeložku provést. Zákon též obsahuje zjednodušení v procesech vyvlastnění dotčených pozemků.

Pro vybrané strategické infrastrukturní stavby (vybrané dálnice, silnice, dráhy a vybranou infrastrukturu pro vodní a leteckou dopravu) uvedené v příloze k zákonu potom novela zákona č. 169/2018 Sb. zavedla možnost vydání tzv. mezitímního rozhodnutí, kterým se rozhodne o vyvlastnění. Toto mezitímní rozhodnutí je potom přezkoumatelné toliko soudem (není proti němu přípustné odvolání, což proces vyvlastnění urychlí). Rozhodnutí o náhradě za vyvlastnění je vydáváno až následně. Zejména z důvodu tohoto postupu, tzn. vymezení konkrétních staveb a ulehčení vyvlastnění v jejich případě, je novela zákona č. 169/2018 Sb. napadena skupinou senátorů u Ústavního soudu.

Až 1. září letošního roku potom nabylo účinnosti ustanovení novely zákona č. 169/2018 Sb. týkající se změny příslušnosti vyvlastňovacích úřadů pro stavby dopravní infrastruktury, resp. zavedení příslušnosti krajských úřadů namísto úřadů obcí s rozšířenou působností. Odvolacími orgány proti rozhodnutím o vyvlastnění pro stavby dopravní infrastruktury jsou Ministerstvo dopravy a Ministerstvo pro místní rozvoj.

Další připravovaná novela pro urychlení přípravy strategických staveb

V současné době je dále v projednávání ve vládě další novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací.

Připravovaná novela obsahuje zejména zavedení tzv. územních rozvojových plánů přijímaných na centrální úrovni, existujících vedle zásad územního rozvoje a územních plánů. Územní rozvojové plány by však měly mít velmi podobnou povahu jako územně plánovací dokumentace a vymezení určitých staveb jako veřejně prospěšných v územních rozvojových plánech bude důvodem pro vyvlastnění. Je ale otázkou, zda se zároveň (negativně) nedotknou využití územních plánů a s nimi souvisejícího práva obcí a krajů na samosprávu.

Zmíněná novela dále navrhuje, aby záměry, k jejichž uskutečnění je potřeba povolení nebo souhlas podle zákona o ochraně přírody a krajiny, bylo možné provést i bez tohoto povolení nebo souhlasu, byla-li u nich provedena EIA. Co se týká dobrovolných výkupů pozemků určených pro výstavbu, upřesňují se podmínky pro určení výše kupní ceny.

Rekodifikace veřejného stavebního práva

V současnosti se nad rámec výše uvedeného připravuje rekodifikace veřejného stavebního práva, jejímž cílem je nahradit současný stavební zákon a související speciální zákony, včetně zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací. Aktuálně je návrh rekodifikace ve formě věcného záměru.

Rekodifikace předpokládá vznik centralizovaného státního úřadu, konkrétně Nejvyššího stavebního úřadu s regionálními pobočkami, odděleného od ostatního výkonu státní správy v přenesené působnosti. Obdobně jako např. finanční úřady.

Výraznou související změnou je integrace kompetencí k ochraně dotčených veřejných zájmů a jejich hodnocení pod nově vzniklou soustavu stavebních úřadů (ochrana přírody, ochrana vod, památková ochrana apod.), a nikoliv dotčenými orgány. Zde bude velmi záležet na implementaci nového uspořádání, aby nedocházelo k obcházení či devalvaci jednotlivých dotčených veřejných zájmů.

Pro zajištění efektivity jednotného řízení se navrhuje stanovit stavebním orgánům závazné lhůty pro vydání rozhodnutí v délce zhruba dvou měsíců. Stavební řízení by se tak mělo i s následným odvolacím řízením zkrátit na přibližně čtyři měsíce.

Plánovaná rekodifikace rovněž zavádí fikci souhlasu vlastníků dotčených pozemků. Stavebník by mohl zahájit všechna řízení a souhlasy dotčených vlastníků řešit až poté. Nicméně, je nutné na tomto místě opět vyzdvihnout, že i tak se bude muset stavebník dohodnout s vlastníkem pozemku soukromoprávně, protože souhlas do stavebního řízení (případně jeho fikce) nenahrazují soukromoprávní majetkoprávní vypořádání. Rizikem je opominutí některých vlastníků dotčených pozemků v rámci povolovacího procesu a poté obtížné získávání jejich souhlasu s realizací již povolené stavby.

Bez souhlasu dotčených vlastníků, resp. vlastníků, na jejichž pozemcích má dojít k realizaci stavby, nebude možné stavbu provést. Veřejnoprávní titul v podobě rozhodnutí o povolení stavby totiž nenahrazuje nutnou soukromoprávní dohodu.

Shrnutí

Je zřejmé, že nová legislativa velmi silně cílí na zjednodušení a zrychlení přípravy staveb, zejména potom těch strategických.

Nicméně, při všech snahách o zrychlení výstavby, je nutné dbát důsledné ochrany všech dotčených zájmů, zejména dotčených vlastníků, a jednat citlivě. Rovněž citlivé vyhodnocení dotčených veřejných zájmů je třeba brát jako důležitý aspekt. Aby každá další novela stavebně právních předpisů nekončila u Ústavního soudu.

Závěrem je třeba poukázat na to, že legislativa vše nevyřeší. Důraz bude třeba klást i na to, aby se na nově vzniklém Nejvyšším stavebním úřadu sešli kompetentní úředníci, kteří budou schopni a ochotni aplikovat nové principy a postupy v praxi.

Stavební zákon Vydání stavebního povolení Novela stavebního zákona Stavební právo
Lidé  Právo 

Nejzásadnější změny v oblasti pracovní migrace po novelizaci zákona o pobytu cizinců

Novela Zákona o pobytu cizinců, která byla podepsaná prezidentem ČR 4. července 2019 a v současné době byla odeslána ke zveřejnění ve Sbírce zákonů, by měla vejít v platnost v srpnu 2019. Prováděcí předpisy, které jsou součástí novely, by měly vejít v platnost v září 2019. Změny na základě transpoziční směrnice EU umožní zahraničním studentům vysokých škol a vědeckým pracovníkům na území ČR pobývat až 9 měsíců po ukončení studijní nebo výzkumné aktivity na základě dlouhodobého pobytu za účelem hledání zaměstnání nebo zahájení podnikatelské činnosti. 

15. 7. 2019
Právo 

Vedoucí partneři Deloitte Legal: Budoucnost právního poradenství spočívá v multidisciplinárním přístupu

Klienti už nechtějí „jen“ právní poradenství, chtějí komplexní odbornou službu. Budoucnost právních služeb budou formovat nejen inovace všeho druhu, ale také multidisciplinární přístup. Dokáže jim ale nová generace právníků vyhovět? „Pokud bude mít oči otevřené, bude flexibilní, nechá se inspirovat a bude rozvíjet své social skills, pak ano,“ vzkazuje studentům a mladým právníkům Jan Spáčil, vedoucí partner a nově také lídr Deloitte Legal CE. Do rozhovoru o budoucnosti právního poradenství se zapojili ještě dva vedoucí partneři – Martin Bohuslav a Jan Kotous. 

12. 7. 2019