Daně 

Postavení jednatele a výkon činnosti v návaznosti na bezvízový styk

V naší praxi se setkáváme s dotazem, za jakých podmínek může jednatel, který je občanem třetí země, vstoupit na území ČR a vykonávat zde svou funkci. V následujícím článku přinášíme odpověď nejen na tuto otázku, ale shrneme také rizika, která jsou s touto problematikou z pohledu českého právního řádu spojena.

Občané třetích zemí pro vstup do schengenského prostoru potřebují vízum, pokud od tohoto požadavku nejsou výslovně osvobozeni. Seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou osvobozeni od vízové povinnosti, byl stanoven nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 a k dnešnímu dni je jich na tomto seznamu přibližně 60. Pokud navíc cizinec pobývá v takovém státu schengenského prostoru, který má se zemí jeho původu sjednanou samostatnou bilaterální bezvízovou dohodu, může se za určitých podmínek v dané zemi zdržet nad rámec zmíněného nařízení. V obecné rovině přitom platí, že osvobození od vízové povinnosti se nevztahuje na občany třetích zemí, kteří na území ČR chtějí vykonávat výnosnou či výdělečnou činnost, a to včetně jednatelů obchodních korporací.

A jaké jsou tedy podmínky vstupu pro jednatele, kteří jsou občany třetí země, na území ČR? Pro jednatele platí, že k jejich zápisu do obchodního rejstříku není potřeba jejich osobní přítomnost na území ČR, případně může k zápisu dojít i ve chvíli, kdy se cizinec nachází na území ČR na základě bezvízového styku. Jednatel si ovšem musí dávat pozor na to, zda vstupuje na území za účelem výdělečné činnosti, či nikoliv. Pokud cizinec-jednatel přicestuje na území výhradně za turistickým účelem, samotná skutečnost existence jednatelského oprávnění není porušením bezvízového styku.

Co však porušením bezvízového styku – a potažmo zákona o pobytu cizinců – již bude, je faktický výkon jednatelské činnosti. Judikatura českých soudů přímo uvádí, že výdělečnou činností je i aktivita, z níž cizinci přímo neplyne zisk či jiná odměna. Podstatné je, že činnost obchodní korporace, za niž cizinec jedná, míří k vytvoření zisku, třebaže až v budoucnu.

Platí přitom, že i předběžné dojednávání za obchodní korporaci v souvislosti s uzavřením smluv či spolupráce s obchodními partnery nebo jiné, byť i nezávazné aspekty podnikání by byly zřejmě považovány za činnost směřující k vytvoření zisku v budoucnu. V tomto kontextu pak Nejvyšší správní soud ve své judikatuře konstatoval, že podnikatelská činnost není pouze taková činnost, která bezprostředně generuje zisk. Jedná se i o činnost, jejímž účelem je vytvoření zisku v budoucnu.

Prokazatelné vykonávání jednatelské činnosti v rámci bezvízového styku a úmysl provozovat výdělečnou činnost již při vstupu na území ČR může vést k postihu v podobě správního vyhoštění, a tedy zákazu vstupu na území členských států EU po vymezenou dobu.

V první části článku jsme se věnovali jednatelům a výkonu jejich funkce. V následující časti se naopak zaměříme na situaci, kdy jednatel nevykonává pouze povinnosti s jeho oprávněním spojené, ale i další činnosti, a to jak optikou zákona o pobytu cizinců, tak zákona o zaměstnanosti.

V případě jednatele je zejména důležité posoudit, zda tato osoba zajišťuje vedle svého postavení i další činnosti pro obchodní společnost. V této souvislosti zákon o zaměstnanosti v ustanovení § 89 definuje pojem „zaměstnání“ a v případě postavení společníka, statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu obchodní společnosti ho rozšiřuje.

Příslušné zákony výslovně uvádí, že pokud jednatel vedle výkonu činnosti zajišťuje pro obchodní společnost plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu činnosti, musí mít za tímto účelem pracovní povolení.

A které aktivity vlastně považujeme za plnění takových běžných úkolů? Podle ustálené judikatury je to taková činnost, která spočívá ve výkonu pracovní činnosti, jež by za běžných okolností byla vykonávána jako zaměstnání. Ovšem zdůrazňujeme, že sem nespadá samotný výkon jednatelského oprávnění spočívající v jednání za společnost, jejím obchodním vedení a přijímaní strategických rozhodnutí.

Cílem zákonodárce bylo, aby nedocházelo k obcházení zákona prostřednictvím těchto forem činností (plněním úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby) a výkonu práce bez povolení k zaměstnání. Není rozhodující, zda cizinec přitom plní běžné úkoly vyplývající z činnosti právnické osoby, anebo vykonává práci tomu se vymykající. Tímto způsobem se stát snaží zabránit vzniku mnoha obchodních korporací, kde by cizinci vykonávali práci bez pracovního povolení, čímž by stát ztratil kontrolu nad regulací pracovního trhu. A proto uvedenou problematiku reflektuje jak zákon o zaměstnanosti, tak zákon o pobytu cizinců a příslušná judikatura. Z obou těchto předpisů tedy vyplývá povinnost pro jednatele obchodní společnosti mít pro výkon činnosti spadající do předmětu podnikání i povolení k zaměstnání.

Shrnutí na závěr:

  • Jednatelé společností, kteří jsou občany třetích zemí, by při vstupu do ČR v rámci bezvízového styku měli vždy brát v potaz, že vstupují do země za účelem nevýdělečné činnosti. Přicestování jednatele za účelem výdělečné činnosti má několik migračních řešení.
  • Cizinci, kterým bylo naopak na území ČR uděleno pobytové oprávnění za účelem podnikání, by při výkonu jednatelské funkce měli vzít na vědomí, že za výdělečnou činnost lze za určitých okolností považovat i plnění běžných úkolů z předmětu činnosti obchodní korporace, pro jejichž výkon by cizinec potřeboval povolení k zaměstnání.
  • Nerespektování těchto pravidel přitom může mít pro jednatele závažné důsledky. Cizinci, který na území ČR vykonává výnosnou nebo výdělečnou činnost bez oprávnění k pobytu či povolení k zaměstnání, totiž mimo jiné hrozí postih v podobě správního vyhoštění z Evropské unie na dobu až pěti let, což může negativně dopadnout na chod společnosti.
  • Dále se zaměstnavatel – právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba – která umožní výkon nelegální práce, dopouští přestupku, za nějž lze podle zákona o zaměstnanosti uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč, nejméně však ve výši 50 000 Kč. Kromě toho bude tento zaměstnavatel označen za nespolehlivého optikou zákona o pobytu cizinců, v důsledku čehož nebude moci po dobu 4 měsíců zaměstnávat cizince.
Imigrace dReport zpravodaj

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right