Průmysl v dubnu: žádný posun vpřed
Průmyslová výroba se v dubnu meziměsíčně snížila, navíc stále přibývá počet odvětví vykazujících pokles. Částečně tento propad brzdil stejně jako v předchozích měsících vývoj v automobilovém průmyslu. Průmyslov…
Březen 2020. Nový koronavirus se šíří Evropou, první případy se objevují také v Česku. Chybí roušky a další ochranné pomůcky, hygiena je přetížena, situace v okolních zemích není příznivá. Nikdo neví, s jakou intenzitou u nás nakonec virus udeří a do jaké míry paralyzuje zdravotní systém. Vedle toho se organizuje skupina kolem českých technologických firem a IT nadšenců, kteří přebírají iniciativu a během pár dnů vytvoří hned několik chytrých řešení pro boj s nákazou. Jak na bojové podmínky vzpomínají jeden ze zakladatelů iniciativy COVID19CZ Pavel Doležal a Karel Roubík, vynálezce plicního ventilátoru CoroVent?
COVID19CZ, chytrá karanténa, informační linka pro občany 1212, přístroj CoroVent pro umělou plicní ventilaci, vzpomínkové mapy v call centru, aplikace eRoušky. To jsou hlavní projekty, které vznikaly v době koronavirové. Jak je možné, že se za tak krátkou dobu podařilo zrealizovat tolik chytrých řešení, která v praxi pomáhala hygienickým stanicím, zdravotníkům i občanům?
Pavel Doležal, jeden z klíčových tvůrců iniciativy COVID19CZ a vedle toho zakladatel a CEO české IT společnosti Keboola.com, má odpověď: „Šli jsme za společným cílem a vzájemně se respektovali. Měli jsme společnou motivaci, aby lidé neumírali. My, ze softwaru a z internetu, jsme zvyklí, že můžeme iterovat, rychle, agilně, přes týmy. Karel je zase z akademické sféry zvyklý na to, že něco nemůže pustit ven, pokud to nesplňuje všechny náležitosti a není to otestované. Setkalo se zde zkrátka více světů s unikátními zkušenostmi. Ale právě proto se to celé mohlo pohnout.“
Podle Karla Roubíka, profesora na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT, zase rozhodlo to, že se v rámci mimořádné situace šlo přímou cestou. A pak to byla samozřejmě situace jako taková a zkušenosti ze zahraničí, které dění tak nějak samy od sebe urychlovaly. „Měli jsme pocit, že když se věci nezrealizují do 24 hodin, tak že to bude problém. Viděli jsme, co se stalo ve Wu-chanu, v Lombardii a co se začíná dít ve Španělsku. Všichni si mysleli, že tady budou masově umírat lidi,“ vzpomíná Pavel Doležal a dodává, že to byl prostě speciální moment.
Dávat na misky vah jednotlivá řešení a zabývat se tím, které z nich mělo větší váhu, rozhodně nemá smysl. Jedno z nich se ale přeci jen vymyká – přístroj pro umělou plicní ventilaci CoroVent. Profesor Karel Roubík měl s vývojem podobných přístrojů bohaté dlouholeté zkušenosti, i tak ale CoroVent vzniknul od podlahy, s ohledem na aktuální situaci navíc trošku divoce a mimo standardní režim. I tak se ale podařilo vytvořit plně funkční a bezpečný ventilátor, u nějž je navíc zajímavá versatilita jeho použití. Sice byl dělaný na COVID-19, ale už s tím, že se dá jednoduše přenastavit i pro jiné podmínky.
3 otázky pro Karla Roubíka, vynálezce plicní ventilátoru CoroVent
- Pane profesore, dospěli byste i za normálního stavu ke CoroVentu? K nápadům bychom asi došli i za normální situace, ale určitě ne takhle rychle. Vlastně si ani nedovedu představit, proč bychom to dělali, když by tam nebyl ten tlak. Na fakultě máme různé výzkumné projekty, které se týkají umělé plicní ventilace, primárně bychom se ale asi do výroby ventilátorů nepouštěli.
- Jaké parametry tady rozhodovaly? Hlavní bylo, abychom dali dohromady požadavky na to, jak má ventilátor vypadat a co má splňovat. Jedno z těch hlavních hledisek bylo, že to musí být vyrobitelné ve velkém počtu. Bylo to v době, kdy nic moc na trhu nebylo. Běžná řešení, která se používají u všech ventilátorů, jsme zkoušeli, ale zjistili, že to takhle nejde. Součástky mohly být dodány do konce měsíce, což nešlo. Tak jsme vytvořili nový koncept, který je vlastně strašně jednoduchý, přesto ale bezpečný.
- Během tří týdnů jste se od nápadu na papíře přesunuli k funkčnímu přístroji, který byl připravený pro záchranu lidských životů. Nabízí se otázka: jak je možné, že se to povedlo? Měli jsme dlouholetou zkušenost a vybavené laboratoře na Fakultě biomedicínského inženýrství na ČVUT. Za ta léta máme strašnou spoustu spolupracovníků, kteří jsou odborníci na jednotlivé oblasti, nejen na ventilační techniku nebo na ventilaci jako takovou, ale na zdravotnickou legislativu, certifikaci zdravotnických prostředků, klinické studie, klinické zkoušky… což u lékařských přístrojů hraje obrovskou roli. Věděli jsme, do čeho jdeme, co přijde. A to nejen o jeden krok, ale o dalších 15 dopředu.
V běžném životě jsou zvyklí velkým firmám pomáhat s digitální transformací hlavně kolem dat. Je to ale proces, který trvá, klidně i rok dva. Teď stačily dny. Po více než čtvrt roce konečně přišel čas pro oddych a bilancování. Ale i na ohlédnutí za tím, jak tohle všechno vlastně vzniklo. Proč to mohlo fungovat? Podle Pavla Doležala proto, že spolupracovala univerzitní a IT sféra, velké podniky a stát. „Díky tomu se nám podařilo vytvořit něco, co je naprosto ojedinělé v celosvětovém měřítku. Nikomu se nepodařilo datově zareagovat na epidemiologickou situaci a zdigitalizovat proces hygieny, ani udělat nový funkční model nového dýchacího přístroje, jako Karlovi Roubíkovi a jeho týmu.“
3 otázky pro Pavla Doležala, spoluzakladatele iniciativy COVID19CZ
- Pavle, během koronakrize jsme se přesvědčili, jak rychle lze uvádět věci do běžného provozu a že mohou vznikat setsakra dobré nápady. Jak tuhle zkušenost dále vytěžit? To je velké téma, aby ekosystém fungoval jako celek, nestačí mít jen chytré lidí, které baví vývoj, je k tomu potřeba financování, právníky, popularizátory a spoustu dalších lidí, kteří rádi adoptují nové technologie. Teď tady máme jedinečnou příležitost a šanci, abychom to skokově posunuli dále. A pak je samozřejmě klíčová podpora inovací. Ve veřejné sbírce jsme za 24 hodin vybrali na realizaci CoroVentu skoro 15 milionů korun. To mě opravdu překvapilo.
- Jaké máte další plány? Všechny zajímavé věci vznikají, když je jasný cíl, nějaká vnímaná nutnost, a je nějaký constraint, omezení, nátlak. Kdyby nebyl, tak jsme ventilátory kupovali pořád z Číny. Ale závislost na někom, kdo je přes půlku světa, není úplně dobrá. Teď je tady příležitost začít nový průmysl. I kdyby ze všech těchto iniciativ vzniknul jeden projekt, tak je to přece pořád skvělé. Neměli jsme biomedicínské startupy, a najednou máme tři čtyři. Spojení technologií, inženýrství a konkrétní aplikace, to nám jde, v tom jsme evidentně dost dobří. Akorát je potřeba, aby se to používalo dále a aby to fungovalo i se státem.
- Co bude dále s iniciativou COVID19CZ? Její hlavní role skončila, to byla časově omezená věc. Přišli jsme, dali dohromady lidi, facilitovali projekty. Věci, které pomohly, se převádějí do běžného provozu. Co je ale důležité. Končí to s nějakým pokračováním, lidi, kteří na COVID19CZ pracovali, se budeme snažit převést do platformy Česko.Digital.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.