Deloitte živě 

Potkalo se více světů s unikátními zkušenostmi, proto to mohlo fungovat, říká Pavel Doležal z iniciativy COVID19CZ

Březen 2020. Nový koronavirus se šíří Evropou, první případy se objevují také v Česku. Chybí roušky a další ochranné pomůcky, hygiena je přetížena, situace v okolních zemích není příznivá. Nikdo neví, s jakou intenzitou u nás nakonec virus udeří a do jaké míry paralyzuje zdravotní systém. Vedle toho se organizuje skupina kolem českých technologických firem a IT nadšenců, kteří přebírají iniciativu a během pár dnů vytvoří hned několik chytrých řešení pro boj s nákazou. Jak na bojové podmínky vzpomínají jeden ze zakladatelů iniciativy COVID19CZ Pavel Doležal a Karel Roubík, vynálezce plicního ventilátoru CoroVent?

COVID19CZ, chytrá karanténa, informační linka pro občany 1212, přístroj CoroVent pro umělou plicní ventilaci, vzpomínkové mapy v call centru, aplikace eRoušky. To jsou hlavní projekty, které vznikaly v době koronavirové. Jak je možné, že se za tak krátkou dobu podařilo zrealizovat tolik chytrých řešení, která v praxi pomáhala hygienickým stanicím, zdravotníkům i občanům?

Koronakrize na jaře změnila pravidla hry, všichni měli společný cíl

Pavel Doležal, jeden z klíčových tvůrců iniciativy COVID19CZ a vedle toho zakladatel a CEO české IT společnosti Keboola.com, má odpověď: „Šli jsme za společným cílem a vzájemně se respektovali. Měli jsme společnou motivaci, aby lidé neumírali. My, ze softwaru a z internetu, jsme zvyklí, že můžeme iterovat, rychle, agilně, přes týmy. Karel je zase z akademické sféry zvyklý na to, že něco nemůže pustit ven, pokud to nesplňuje všechny náležitosti a není to otestované. Setkalo se zde zkrátka více světů s unikátními zkušenostmi. Ale právě proto se to celé mohlo pohnout.“

Podle Karla Roubíka, profesora na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT, zase rozhodlo to, že se v rámci mimořádné situace šlo přímou cestou. A pak to byla samozřejmě situace jako taková a zkušenosti ze zahraničí, které dění tak nějak samy od sebe urychlovaly. „Měli jsme pocit, že když se věci nezrealizují do 24 hodin, tak že to bude problém. Viděli jsme, co se stalo ve Wu-chanu, v Lombardii a co se začíná dít ve Španělsku. Všichni si mysleli, že tady budou masově umírat lidi,“ vzpomíná Pavel Doležal a dodává, že to byl prostě speciální moment.

Karel Roubík (vlevo) a Pavel Doležal (vpravo) se sešli v Deloitte u příležitosti online konference Inovace a trendy ve zdravotnictví

CoroVent: inženýrské veledílo v medicínském prostředí

Dávat na misky vah jednotlivá řešení a zabývat se tím, které z nich mělo větší váhu, rozhodně nemá smysl. Jedno z nich se ale přeci jen vymyká – přístroj pro umělou plicní ventilaci CoroVent. Profesor Karel Roubík měl s vývojem podobných přístrojů bohaté dlouholeté zkušenosti, i tak ale CoroVent vzniknul od podlahy, s ohledem na aktuální situaci navíc trošku divoce a mimo standardní režim. I tak se ale podařilo vytvořit plně funkční a bezpečný ventilátor, u nějž je navíc zajímavá versatilita jeho použití. Sice byl dělaný na COVID-19, ale už s tím, že se dá jednoduše přenastavit i pro jiné podmínky.

3 otázky pro Karla Roubíka, vynálezce plicní ventilátoru CoroVent

  1. Pane profesore, dospěli byste i za normálního stavu ke CoroVentu? K nápadům bychom asi došli i za normální situace, ale určitě ne takhle rychle. Vlastně si ani nedovedu představit, proč bychom to dělali, když by tam nebyl ten tlak. Na fakultě máme různé výzkumné projekty, které se týkají umělé plicní ventilace, primárně bychom se ale asi do výroby ventilátorů nepouštěli.
  2. Jaké parametry tady rozhodovaly? Hlavní bylo, abychom dali dohromady požadavky na to, jak má ventilátor vypadat a co má splňovat. Jedno z těch hlavních hledisek bylo, že to musí být vyrobitelné ve velkém počtu. Bylo to v době, kdy nic moc na trhu nebylo. Běžná řešení, která se používají u všech ventilátorů, jsme zkoušeli, ale zjistili, že to takhle nejde. Součástky mohly být dodány do konce měsíce, což nešlo. Tak jsme vytvořili nový koncept, který je vlastně strašně jednoduchý, přesto ale bezpečný.
  3. Během tří týdnů jste se od nápadu na papíře přesunuli k funkčnímu přístroji, který byl připravený pro záchranu lidských životů. Nabízí se otázka: jak je možné, že se to povedlo? Měli jsme dlouholetou zkušenost a vybavené laboratoře na Fakultě biomedicínského inženýrství na ČVUT. Za ta léta máme strašnou spoustu spolupracovníků, kteří jsou odborníci na jednotlivé oblasti, nejen na ventilační techniku nebo na ventilaci jako takovou, ale na zdravotnickou legislativu, certifikaci zdravotnických prostředků, klinické studie, klinické zkoušky… což u lékařských přístrojů hraje obrovskou roli. Věděli jsme, do čeho jdeme, co přijde. A to nejen o jeden krok, ale o dalších 15 dopředu.

Síla dat v právním i historickém kontextu Evropy

V běžném životě jsou zvyklí velkým firmám pomáhat s digitální transformací hlavně kolem dat. Je to ale proces, který trvá, klidně i rok dva. Teď stačily dny. Po více než čtvrt roce konečně přišel čas pro oddych a bilancování. Ale i na ohlédnutí za tím, jak tohle všechno vlastně vzniklo. Proč to mohlo fungovat? Podle Pavla Doležala proto, že spolupracovala univerzitní a IT sféra, velké podniky a stát. „Díky tomu se nám podařilo vytvořit něco, co je naprosto ojedinělé v celosvětovém měřítku. Nikomu se nepodařilo datově zareagovat na epidemiologickou situaci a zdigitalizovat proces hygieny, ani udělat nový funkční model nového dýchacího přístroje, jako Karlovi Roubíkovi a jeho týmu.“

3 otázky pro Pavla Doležala, spoluzakladatele iniciativy COVID19CZ

  1. Pavle, během koronakrize jsme se přesvědčili, jak rychle lze uvádět věci do běžného provozu a že mohou vznikat setsakra dobré nápady. Jak tuhle zkušenost dále vytěžit? To je velké téma, aby ekosystém fungoval jako celek, nestačí mít jen chytré lidí, které baví vývoj, je k tomu potřeba financování, právníky, popularizátory a spoustu dalších lidí, kteří rádi adoptují nové technologie. Teď tady máme jedinečnou příležitost a šanci, abychom to skokově posunuli dále. A pak je samozřejmě klíčová podpora inovací. Ve veřejné sbírce jsme za 24 hodin vybrali na realizaci CoroVentu skoro 15 milionů korun. To mě opravdu překvapilo.
  2. Jaké máte další plány? Všechny zajímavé věci vznikají, když je jasný cíl, nějaká vnímaná nutnost, a je nějaký constraint, omezení, nátlak. Kdyby nebyl, tak jsme ventilátory kupovali pořád z Číny. Ale závislost na někom, kdo je přes půlku světa, není úplně dobrá. Teď je tady příležitost začít nový průmysl. I kdyby ze všech těchto iniciativ vzniknul jeden projekt, tak je to přece pořád skvělé. Neměli jsme biomedicínské startupy, a najednou máme tři čtyři. Spojení technologií, inženýrství a konkrétní aplikace, to nám jde, v tom jsme evidentně dost dobří. Akorát je potřeba, aby se to používalo dále a aby to fungovalo i se státem.
  3. Co bude dále s iniciativou COVID19CZ? Její hlavní role skončila, to byla časově omezená věc. Přišli jsme, dali dohromady lidi, facilitovali projekty. Věci, které pomohly, se převádějí do běžného provozu. Co je ale důležité. Končí to s nějakým pokračováním, lidi, kteří na COVID19CZ pracovali, se budeme snažit převést do platformy Česko.Digital.
Redakční poznámka: rozhovor se uskutečnil v červnu 2020.
Technologie  Deloitte živě 

Realitní portál UlovDomov.cz ulovil bronz v Technology Fast 50. Další růst očekává i letos

„Už před krizí jsme zavedli řadu digitálních inovací, loni v létě třeba virtuální prohlídky bytů. Výhoda této služby se kvůli požadavku na řešení věcí bezkontaktně letos projevila o to intenzivněji,“ říká Martin Březina, zakladatel společnosti UlovDomov.cz a současně i CEO třetí nejrychleji rostoucí firmy ve středoevropském regionu. A doplňuje, že neočekávané události letošního roku je sice donutily zpomalit dynamiku růstu uplynulých let, díky němuž se i jako nováček v žebříčku Deloitte Technology Fast 50 dostali na bednu, ale současně jim daly prostor k větší optimalizaci a digitalizaci nájemních procesů. A jak to všechno v Brně před šesti lety začalo? 

25. 11. 2020
Technologie  Deloitte živě 

Trading je jako vrcholový sport, i sebemenší chyba stojí spoustu peněz, říká Otakar Šuffner z FF Trader

Rozšíření do 180 zemí světa, monitorování desetitisíců účtů denně, růst z loňských 1465 % na 2356 % a podruhé v řadě titul nejrychleji rostoucí Rising Star v regionu střední Evropy v rámci soutěže Deloitte Technology Fast 50. To je společnost FF Trader, která prostřednictvím platformy FTMO hledá úspěšné obchodníky na finančních trzích. „Když jsme před pěti lety začínali, podobných platforem už po světě pár existovalo. Nebyli jsme jedineční, ale postupem času, jak jsme rostli a přidávali další služby, jsme se stali zavedenou platformou pro obchodníky,“ říká Otakar Šuffner, CEO společnosti FF Trader. 

19. 11. 2020
Technologie  Deloitte živě 

Náš byznys je primárně o efektivitě a udržitelnosti, říká Michal Menšík z DoDo

„Co stojí za naším růstem? Jsou to dvě věci – podívali jsme se na logistický trh malinko jinak, než jak se na něj koukali jiní, a podařilo se nám přesvědčit trh a naše zákazníky, že logistika je pro ně velmi důležitá a že je lepší, když ji nechají na profesionálech, kteří jsou schopni ji dělat dlouhodobě, udržitelně a pro ně ekonomicky výhodně,“ říká Michal Menšík, CEO technologického startupu a kurýrní služby DoDo, druhé nejrychleji rostoucí firmy v regionu CE v rámci programu Deloitte Technology Fast 50. Jaké má DoDo další plány? A v čem je letošní rok mimořádný? 

19. 11. 2020