Daně 

Příznivý výklad lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (NSS) vydal po dlouhých výkladových nejasnostech přelomový rozsudek, kterým se odchýlil od své dosavadní judikatury týkající se lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší.

Právní úprava

Lhůtu pro podání dodatečného daňového přiznání upravuje daňový řád, který obsahuje odlišné lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání na daň vyšší a dodatečného daňového přiznání na daň nižší. Pokud daňový subjekt zjistí, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat dodatečné daňové přiznání, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tuto skutečnost zjistil (subjektivní lhůta). Tato povinnost trvá, pokud běží lhůta pro stanovení daně (objektivní lhůta). V případě, že daňový subjekt zjistí, že daň má být nižší než poslední známá daň, bylo dlouho nejasné, jak aplikovat lhůtu pro podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší. Dosavadní judikatura NSS vykládala právní úpravu tak, že pokud daňový subjekt chce opravit daň a podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší, musí tak učinit v subjektivní lhůtě, stejně jako v případě daňového přiznání na daň vyšší.

Názor rozšířeného senátu NSS

Podle rozšířeného senátu NSS je daňový subjekt oprávněn podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší ve lhůtě pro stanovení daně. Subjektivní lhůta (do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňový subjekt zjistil, že daň má být vyšší než poslední známá daň) se pro podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší nepoužije. Názor rozšířeného senátu NSS by měl být aplikován jak správními soudy, tak i finanční správou.

Dopady rozsudku

V důsledku tohoto přelomového rozsudku jsou daňové subjekty oprávněny podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší kdykoliv, pokud neuplynula objektivní lhůta pro stanovení daně (obvykle tříletá). Správce daně již nemůže odmítat dodatečná daňová přiznání na daň vyšší, která nebyla podána v subjektivní lhůtě. Pokud se tak v minulosti stalo a lhůta pro stanovení daně doposud neuběhla, lze dodatečné daňové přiznání na daň nižší podat znovu. Zároveň správce daně nemůže uložit pokutu za opožděné podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší. V praxi některých finančních úřadů jsme uložení pokuty za nedodržení subjektivní lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší zaznamenali. S ohledem na rozsudek rozšířeného senátu NSS by měly být tyto pokuty zrušeny jako nezákonné.

Pro úplnost je třeba upozornit na zvláštní lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší podle speciálních daňových předpisů. Např. zákon o dani z přidané hodnoty v ustanovení o opravě výše daně stanoví, že opravu výše daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění. Při podávání dodatečného daňového přiznání na daň nižší je tudíž třeba zohlednit jak obecnou úpravu v daňovém řádu (objektivní lhůtu), tak i speciální úpravu v konkrétním daňovém zákoně (zvláštní lhůta).

dReport zpravodaj Daňové přiznání Správce daně

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right